Číslo 1/2003

Článek je ucelenou informací o průběhu a charakteru otopné sezóny 2001/02 v Praze. Z naměřených klimatických veličin v observatoři Praha-Karlov jsou stanoveny hodnoty veličin nezbytných pro výpočet potřeby tepla pro vytápění a klimatologické údaje dokreslující ráz počasí tohoto období v ČR.

Článek pojednává o možnostech napojení podlahových konvektorů na jednotrubkovou horizontální otopnou soustavu jezdeckým způsobem. Autoři předkládají experimentálně zjištěné změny tepelného výkonu konvektoru napojeného různým způsobem.

Autor se zabývá nejprve všeobecnou problematikou klimatizace administrativních budov. V dalších částech se věnuje jednotlivým druhům fasád s vysokým podílem prosklení a uvádí možná řešení klimatizace.

Článek přehlednou formou seznamuje čtenáře s výpočtem dostupnosti dřevní hmoty pro zdroj tepla a formou příkladu dává doporučení pro určení limitní vzdálenosti dovozu biomasy.

-

Článek pojednává o přednostech vrstvených plastových trubek používaných v rozvodech studené vody a teplé užitkové vody. Potrubí má menší délkovou roztažnost, větší tuhost stěn a přispívá ke snížení počtu podpor. Nezanedbatelná je také vyšší průtočnost potrubím což přináší určité materiálové úspory při instalaci rozsáhlejších systémů.

Při dimenzování potrubních sítí je nejčastěji potřebné stanovit součinitel třecích ztrát ? a to pro každý úsek třeba i vícekrát. V rozvodech vody a vzduchu zařízení techniky prostředí je proudění v oblasti přechodné, kde tento součinitel ? závisí na Reynoldsově čísle a poměrné drsnosti. Za nejpřesnější je považován implicitní vztah Colebrookův-Whiteův, který vyžaduje iterační postup. Pro technickou praxi byla proto navržena řada přibližných vztahů, které však udávají výsledky často značně rozdílné. Příspěvek přináší kritické porovnání součinitele ?, založený na stanovení odchylek od Colebrookova-Whiteova vztahu a doporučení vztahu pro explicitní stanovení ?.

Článek popisuje základní fyzikální principy stanovení operativní teploty ve vytápěném prostoru a nástroje, kterými lze tento parametr, popisující vnitřní prostředí, matematicky modelovat. Demonstrován je program Hefaistos určený pro statické modelování a program ESP-r pro dynamické stavy. Na závěr jsou uvedeny české i mezinárodní předpisy, v nichž se používá vyhodnocení vnitřního prostředí operativní teplotou.

Problém izolace potrubí se dostává do popředí zájmu naší odborné veřejnosti. Není to jen v souvislosti s vyhláškou 151/2001 Sb., která klade na izolace potrubí zvýšený důraz ale i v souvislosti s trvalým tlakem na hospodaření s energií. Dvoudílný článek nás seznámí s používanými metodami a způsoby výpočtu tohoto fyzikálního jevu z teoretického i praktického hlediska s ohledem na platné evropské normy.

Příspěvek pojednává o počítačovém modelování a simulacích, které byly provedeny pro podporu návrhu nového pavilonu Indonéská džungle v Zoo Praha. Pavilon bude v zásadě tvořen velkoprostorovou transparentně zastřešenou halou, v níž bude udržováno teplé a vlhké prostředí podobné tropické džungli. K hlavním problémům, které byly řešeny v rámci studie, patřily velké zisky od sluneční radiace v letním období, vysoké tepelné ztráty v zimě, požadované vysoké relativní vlhkosti vnitřního vzduchu a kondenzace vlhkosti na vnitřním povrchu střešní konstrukce.

Příspěvek se zabývá řízením parametrů tepelného prostředí podle indexů PMV, PPD a DR zavedených v ČSN EN ISO 7730. Autor předkládá návrh regulačního systému pro technické zařízení umožňující úpravu teploty vzduchu i úpravu teploty stěn.