Číslo 1/2005

Článek informuje o průběhu a charakteru otopné sezóny 2003/04 v Praze. Z naměřených klimatických prvků v observatoři Praha-Karlov jsou stanoveny hodnoty veličin nezbytných pro výpočet potřeby tepla pro vytápění denostupňovou metodou pro uvedenou sezónu a je vyhodnocena její energetická náročnost v porovnání s předchozím otopným obdobím a s padesátiletými normály. Další vybrané údaje dokreslují klimatické podmínky v Praze a nastiňují i ráz počasí během tohoto období v celé České republice.

V súčasnosti sa na trhu v oblasti elektrického sálavého vykurovania nachádza niekoľko typov sálavých panelov. Predmetom tohto odborného článku je prezentácia experimentálneho merania prevádzky elektrického sálavého panela vyrobeného z dielektrickej dosky hrúbky 2 mm. Cieľom experimentálneho merania bolo stanoviť týchto 5 fyzikálnych parametrov: závislosť teploty na napätí, charakteristická vlnová dĺžka, emisivita povrchu (zistenie koeficientu emisivity), sálavý výkon v závislosti na napätí a prúdových charakteristikách, pomer sálania a konvekcie. Vzhľadom k rozsiahlosti výsledkov experimentálneho merania, prezentujeme len výsledky zamerané na zistenie koeficientu emisivity ako aj určenie sálavého výkonu v závislosti na napätí a prúdových charakteristikách. [9]

Předložený článek přibližuje čtenáři složitou problematiku projektování vzduchotechniky ve zdravotnictví. Projektant nemá v České republice k dispozici odpovídající legislativu, v existujících právních dokumentech jsou požadavky definovány nedostatečně a někdy i protichůdně. Autor shrnul problémy, které musí projektant řešit a upozornil na rizika, která jsou s projektováním vzduchotechniky ve zdravotnictví spojena. Sdělení je úvodem k sérii článků na dané téma.

-

Nedávné experimenty v laboratoři a ve skutečném prostředí ukazují, že zlepšení kvality vnitřního vzduchu zlepšuje výkon práce v kanceláři a tím produktivitu na pracovišti. Při laboratorních studiích vykonávali najatí pracovníci kancelářské práce v místnostech, v nichž byla kvalita vzduchu zlepšena snížením zátěže znečištěním a zvýšením množství přiváděného venkovního vzduchu. Při každém snížení počtu nespokojených s kvalitou vzduchu o 10 % bylo zaznamenáno zvýšení výkonu kancelářské práce o 1 %. Při studiích ve skutečném prostředí byla zaznamenávána doba hovoru operátorů v telefonních centrálách, v nichž byla kvalita vzduchu zlepšena zvýšením množství přiváděného venkovního vzduchu nebo nahrazením opotřebovaného prachového filtru novým. Tyto zásahy zvýšily pracovní výkon o 5 až 10 %. Pro zjištění, zda zaznamenané přínosy ze zlepšeného výkonu pracovníků převyšují náklady potřebné pro zvýšení kvality, byly analyzovány náklady za celou dobu životnosti. Ačkoliv se ukázalo, že zvýšení kvality vzduchu si vyžádalo zvýšení nákladů na energii a údržbu, pořizovacích nákladů vzduchotechnického systému a stavebních nákladů budovy, ukázalo se, že bylo efektivní vzhledem k vynaloženým nákladům: přínosy produktivity byly mnohonásobně vyšší než zvýšení nákladů, doby splacení byly < 2 roky a míry návratnosti byly několikrát vyšší než minimální úroková míra. Tyto výsledky jsou silným stimulem pro zajišťování vnitřního vzduchu v kvalitě, která je lepší než minimální úrovně požadované současnými normami.

V technických novinách CCI uveřejnil prof. Gertis článek s výše uvedeným názvem (Solartechnik fragwürdig), ve kterém varuje před nedomyšleným extenzivním zaváděním a využíváním solární techniky ve starších, málo tepelně izolovaných stavbách. Článek je napsán z jeho vlastního profesního hlediska, kde si všímá především vlastností staveb a skrytá kritika je mířena na hlavy jeho spolupracovníků ve Fraunhoferově Institutu stavební fyziky, kteří vyvíjejí tzv. aktivní solární systémy, umožňující ohřívání teplé užitkové vody, přitápění a výrobu elektřiny ze sluneční energie. Každému je dnes jasné, že v našich klimatických podmínkách je především výhodné budovy dobře tepelně izolovat, a jsou již jakéhokoliv stáří. Určitým nedostatkem stanovisek prof. Gertise je, že si vůbec nevšímá přípravy teplé užitkové vody, která vůbec nezávisí na konstrukci a tepelných ztrátách stavby. Na tento účel se například v České republice spotřebuje 17%z celkové spotřeby primárních fosilních paliv, která ročně činí zhruba 1 300 PJ a značný podíl této spotřeby je možné pokrýt ze sluneční energie. Protože mnohá doporučení a názory prof. Gertise jsou z hlediska stavební fyziky a provozu budov zajímavé, uvádíme v dalším nepodstatně upravený obsah citovaného článku.

Příspěvek pojednává o problematice větrání v domovech a metodice měření intenzity větrání v přirozeně větraných budovách. Pozornost je zaměřena na možnosti využití oxidu uhličitého produkovaného lidmi jako levného značkovacího plynu. V tomto článku je uvedena první část studie, zabývající se počáteční analýzou a distribucí CO2 produkovaného lidmi v místnosti bez použití míšení ventilátory.

V článku jsou uvedeny obecné vlastnosti, jež ovlivňují dynamiku vytápěcích systémů. Jsou zde popsány používané metody řešení a hodnocení tepelné dynamiky ve světě.

Článek popisuje rekonstrukci Zámku v Kamenici nad Lipou a to částečně stavební a vytápění. Zařízení je vybaveno střešní plynovou kotelnou, horním rozvodem a převážně jednotrubkovými horizontálními rozvody.