Číslo 1/2010

Autoři se v příspěvku zabývají experimentálním ověřováním vlivu průtočného průřezu horní krycí mřížky deskových otopných těles na jejich tepelný výkon. Předkládají výsledky měření v grafické podobě, využitelné v projekční praxi při návrhu deskových otopných těles upravovaných dle designových požadavků architektů. Článek přináší také teoretické poznatky o vlivu konvekční složky na tepelný výkon deskových otopných těles.

V [1] byl prezentován nový koncept mikrokogenerační jednotky (MJ) s hybridním Stirlingovým solárním motorem (SSM) spolu s jeho matematickým modelem vytvořeným v prostředí MATLAB. Analýza výsledků počítačové simulace matematického modelu v tzv. solárním režimu provozu (výroba el. energie a tepla pouze z přímého slunečního záření), situovaném v Praze, stanovila značné množství vyrobené elektrické a tepelné energie za rok, jmenovitě Qel = 13,38 MWh a Qtep = 36,74 MWh. Nicméně, ať už elektrická či tepelná energie, nebyla v časové korelaci s jejím požadavkem. V článku se autor zabývá tzv. hybridním režimem provozu, kdy výkon plynového hořáku, integrovaný do kolektoru SSM, je závislý na potřebě elektrické a tepelné energie budovy (rodinného domu) a intenzitě přímého slunečního záření. Bylo využito integrace matematického modelu MJ s hybridním SSM z prostředí MATLAB do simulačního prostředí TRNSYS. Výsledky simulace poukázaly na možnosti optimalizace provozu MJ a tedy navýšení celkové účinnosti kogenerace s ohledem na maximální využití vyrobeného odpadního tepla.

Je známo, že pasivní solární zisky jsou v jižně orientovaných místnostech vysoké a naopak v severně orientovaných téměř nejsou. Jednou z možností jak efektivněji využít získané teplo z oslunění je jeho redistribuce do prostor, které nejsou přímé sluneční radiaci vystaveny. Článek uvádí výsledky analýzy činitelů ovlivňujících redistribuci tepla z osluněných do neosluněných místností a stanovuje podmínky, za kterých je taková redistribuce tepla efektivní.

Článek se věnuje technickým a normativním podmínkám protipožárních izolací vzduchovodů, které jsou v praxi, bohužel, málo známé a zažité. Přehledně a srozumitelně seznamuje s principy a zásadami této problematiky a zabývá se i důležitými konstrukčními detaily. Správně jsou akcentována některá kritická místa systémů protipožárních izolací vzduchovodů a jejich montáží.

V tomto čísle začíná seriál článků o technických normách a právním vztahu těchto norem k české legislativě. Články vycházejí z příspěvku a přednášky autora na semináři STP, odborné skupiny 06 - Integrované navrhování a hodnocení budov, který se konal 2. listopadu 2009 v Praze. V první části seriálu autor vysvětluje smysl a účel technické normalizace a závaznost technických norem. Závazností se rozumí povinnost postupovat podle stanoveného pravidla, schopném vyvolat právní důsledky v podobě sankce pro případ, že právní povinnost nebyla splněna. Takovým dokumentem může být zákon, nařízení vlády, vyhláška ústředního orgánu státní správy nebo obecně závazná vyhláška. V další části článku vymezuje věcný a právní rámec pro technickou normalizaci ve výstavbě, právní povahu technických norem a jejich použití. Vysvětluje důvody, které vedly v roce 1991 ke zrušení závaznosti většiny technických norem (ČSN), prakticky všech, které byly schváleny za platnosti bývalých předpisů. Od 1. ledna 2000 potom došlo ke zrušení administrativní závaznosti všech technických norem. Nejzávažnějším znakem technických norem od 1. ledna 2000 je jejich nezávaznost. Obecně je Česká technická norma (ČSN) dokument, schválený pověřenou právnickou osobou pro opakované nebo stálé použití. Podle zákona se norma stává harmonizovanou, přejímá-li plně požadavky stanovené harmonizovanou evropskou normou. Zákon také nově definuje technické předpisy, kterými jsou právní předpisy, vyhlášené uveřejněním ve Sbírce zákonů České republiky.

Nejenom Hamlet, ale v podstatě každý projektant vzduchotechniky trpí při rozhodování o navržení optimálního větracího nebo klimatizačního systému administrativních budov. Jeho rozhodování ovlivňují i další okolnosti, které jeho volbu spíše znesnadňují. Autor seznamuje čtenáře s u nás nepříliš rozšířeným systémem chladicích trámců. V úvodní části popisuje použitelné druhy trámců, jejich přednosti i nedostatky. Pro porovnání investičních a provozních nákladů systému s použitím ventilátorových konvektorů nebo chladicích trámců použil stávající projekt devítipodlažní administrativní budovy, kde jako alternativní řešení použil chladicí trámce. Oba systémy jsou z funkčního hlediska zcela srovnatelné a odpovídají autorem použitému porovnání investičních a provozních nákladů. Jde o převzaté zahraniční podklady pro rozsáhlou administrativní budovu v Evropské unii. Investiční náklady obou systémů se příliš neliší, provozní náklady systému s chladicími trámci jsou výrazně nižší. V závěru autor shrnuje náklady obou systémů, uvádí přednosti nového systému a doporučuje jeho používání.

Autor pojednává o jednoparametrické závislosti topného faktoru na rozdílu mezi teplotou ohřívané látky na výstupu z tepelného čerpadla a vstupní teplotou látky, která je zdrojem nízkopotenciálního tepla. Možnost a účelnost zavedení této závislosti, označené jako TF- ?t, je dokumentováno na souboru měření tepelných čerpadel vzduch - voda renomovanou zkušebnou WPZ ve švýcarském městě Buchs. Významné je i upozornění na [4] a tam deklarovanou "transformační účinnost tepelného čerpadla". Partie věnované vyhodnocení měření jsou obecného charakteru a přesahují rámec tepelných čerpadel.

Článek vznikl jako výsledek řešení diplomové práce, která se zabývala návrhem klimatizace sportovní haly. V rámci řešení byl kladen důraz na zajištění optimálních mikroklimatických podmínek zimního stadionu. To se týkalo zejména míst ovlivněných ledovou plochou s ohledem na problematiku tvorby mlhy a kondenzace vlhkosti na stavebních konstrukcích a zajištění nutného diváckého komfortu v oblasti tribun. Je uvedena diskuze nad uvažovanými mikroklimatickými podmínkami, způsoby výpočtu tepelné a vlhkostní zátěže podle různých autorů, zabývajících se problematikou sportovních hal s existencí ledové plochy. Je uveden rozbor tepelných toků mezi ledovou plochou a okolními plochami stavebních konstrukcí sáláním a konvekcí do vzduchu v prostoru haly. Teoretické výsledky byly ověřovány měřením vlhkosti, teploty vzduchu a výsledné teploty kulovým Vernonovým teploměrem ve svislém řezu nad ledovou plochou na zimním stadionu v Příbrami. Získané poznatky je možno využít při dimenzování vzduchotechnických zařízení ve sportovních halách určených především k provozování ledního hokeje.

Přítomnost chemických škodlivin ve vnitřním prostředí může ovlivnit jeho kvalitu a způsobit i vážné zdravotní problémy osobám, které zde pracují nebo žijí. Činnosti a používané materiály související se zdroji škodlivin jsou zde popsány. Jednotlivé skupiny chemických škodlivin jsou uvedeny s ohledem na jejich výskyt ve vnitřním prostředí, jejich vlastnosti a jejich působení ve vnitřním prostředí, Jsou uvedeny i metody odběru a analýzy důležitých skupin chemických škodlivin (VOC, PAH, ftaláty, aldehydy, atd.) spolu s publikovanými hodnotami rozmezí jejich koncentrace ve vnitřním prostředí.

Autor referuje o hlavních druzích membránové filtrace (mikrofiltraci, ultrafiltraci, nanofiltraci a osmóze), jejich vlastnostech a možnostech při úpravě pitné, teplé nebo rekreační vody. Porovnává je s klasickou pískovou filtrací a vedle jejich výhod stručně popisuje i hlavní nevýhody, nezabývá se však ekonomickými aspekty provozu.