Číslo 1/2011

Autor analyzoval výkonnost jako schopnost kolektoru produkovat tepelný zisk v průběhu celého roku a vyhodnotil různé typy solárních kolektorů s charakteristickými křivkami účinnosti a modifikátoru úhlu dopadu slunečního záření jak pro plochu apertury tak pro obrysovou plochu kolektorů. Autor na základě analýzy jasně prokázal, že při srovnávání energetické kvality solárních kolektorů nelze paušálně označit určitý konstrukční typ za více či méně ziskový v porovnání s jinými bez znalosti základních parametrů kolektoru (křivka účinnosti a křivka modifikátoru) a uvažování konkrétních případů a konkrétního účelu hodnocení (provozní teplota, hodnocení podle typu referenční plochy).

Autoři se zabývají hlukem klapek kruhového průřezu, který ověřovali experimentálně. Současně dávají podklady pro porovnání převzaté z publikace ASHRAE, která se zabývá hlukem klapek obdélníkového průřezu. V závěru prezentují postup jak dát do souvislostí tlakovou ztrátu klapky a spektrum generovaného aerodynamického hluku.

Příspěvek se zabývá výpočtem a experimentálním zjištěným charakterem proudění vzduchu v blízkosti vířivého anemostatu. Účelem experimentu je ověření okrajových podmínek, zadávaných do CFD výpočtů s využitím zjednodušeného modelu přiváděcího prvku. Výsledné rychlostní profily získané CFD jsou porovnány s experimenty.

Článek ukazuje velmi komplexní přístup při optimalizaci stínění administrativní budovy. Je prezentován návrh vhodného stínění (a jeho provozu), které zajistí jak dostatečné přirozené osvětlení bez oslnění, tak minimální tepelné zisky v letním období. Nástrojem pro tento návrh je detailní energetická bilance prostoru, spolu s detailním výpočtem přímého i nepřímého osvětlení, zpracovaná v podobě počítačového programu a doplněná o vizualizaci v programu Ecotect + Radiance. Článek je přínosný jak detailním teoretickým zpracováním problematiky osvětlení a tepelných zisků, tak jeho praktickou aplikací při reálném návrhu.

Dodatečné zasklení lodžií panelového domu může značně ovlivnit energetickou bilanci i vnitřní klima jednotlivých bytů. Efekty zasklení nejsou zcela jednoznačné a budou se odvíjet od konkrétního konstrukčního řešení, původních vlastností budovy, ale i způsobu jejího provozu a chování uživatelů. Uvedená studie analyzuje podrobnými simulačními metodami (Software IES - (VE)) několik modelových případů zasklených lodžií a snaží se vyjádřit potenciální úspory energie a některé vlivy na vnitřní klima přilehlých obývaných prostor.

Článek informuje o zpětném využití tepla a tepelných čerpadel v objektu Aquaparku Čestlice. Dává přehled o velikosti stavby a využitých technologiích. Nezastírá ani problémy, které vznikly při realizaci stavby.

Autoři popisují současný stav slovenské legislativy hodnocení budov z energetického hlediska. V prvém případě jde o proces certifikace zakončený vydáním "Energetického štítku budovy", ve kterém je kromě celkového energetického hodnocení budovy vyznačeno i hodnocení jednotlivých míst spotřeby (vytápění, ohřev teplé vody, větrání s klimatizací a osvětlení). Na energetickém štítku je uvedena i hodnota měrné roční spotřeby primární energie a měrných ročních emisí CO2. Energetický štítek je obdobou českého "Průkazu energetické náročnosti budovy".V druhém případě jde o energetický audit budov, který slouží k posouzení projektů na zlepšení jejich energetické náročnosti. V České republice se obdobné práce řídí zákonem 177/2006 Sb. a vyhláškou 148/2007 Sb.

Článek přibližuje zásady návrhu protiradonové ochrany nových staveb v závislosti na radonovém indexu stavby. Podrobněji jsou popsány požadavky na protiradonovou izolaci, odvětrání podloží, odvětrání vzduchových mezer v kontaktních konstrukcích i nucené větrání vnitřního prostoru.

Článek shrnuje poznatky z výzkumu proudění a depozice tuhých aerosolů v lidském dýchacím traktu počítačovým modelováním proudění. S dnešními výpočetními prostředky je nemožné modelovat celý dýchací trakt, proto byla depozice zkoumána zvlášť v horních a dolních cestách dýchacích po devátou bifurkaci (větvení). Použitá geometrie je upravena z CT-scanu živého člověka a dosahuje až do 9. generace větvení dýchacích cest. Zatímco horní cesty dýchací (modelováno bylo proudění nosem) slouží jako účinný filtr větších částic, mechanismus usazování v dolních cestách dýchacích je jiný. Výpočty plného dýchacího cyklu ukázaly, že k depozici částic dochází nejen při nádechu, ale také při výdechu a je tedy nutné analyzovat celý dýchací cyklus, nejenom ustálený stav při nádechu.

Vodovodní baterie a v menší míře i další kovové výrobky situované ke konci rozvodů vody jsou hlavním zdrojem niklu v pitné vodě. Díky tomuto zdroji se koncentrace niklu ve vodě, vzhledem k různé době zdržení vody v potrubí, může na jednom odběrovém místě měnit i v rozmezí několika řádů a po stagnaci dosahovat hodnot až okolo 500 ?g/l, což je více než dvacetinásobek limitní hodnoty (20 ?g/l). Takové dávky niklu i jednorázově požité mohou u některých lidí přecitlivělých na nikl, kterých se v populaci vyskytuje okolo 5 %, vyvolat systémový alergický zánět kůže.