Číslo 1/2012

Správně navržené větrací zařízení, které zajišťuje dostatečný přívod venkovního vzduchu, se podílí na tepelné ztrátě obytného prostoru. V zimním období je nutné, větrací vzduch ohřívat tak, aby bylo dosaženo požadované teploty vnitřního vzduchu. U podtlakového větrání hradí tepelnou ztrátu otopná soustava, při použití rovnotlakého systému větrání je možné výraznou část tepelné ztráty nahrazovat ve výměníku zpětného získávání tepla ZZT. Použití ohřívačů ve vzduchotechnických jednotkách nebývá běžné, nicméně je možné (např. teplovzdušné vytápění). Celkovou spotřebu energie ovlivňuje i energie potřebná pro pohon ventilátorů, která se může lišit podle zvoleného systému větrání.

V článku je zmíněna kompetence orgánů ochrany zdraví v oblasti posuzování kvality prostředí v bytech a bytových domech a jsou zde shrnuty základní požadavky na kvalitu vnitřního prostředí budov obecně, tj. právně závazné požadavky uvedené v zákonech a příslušných prováděcích předpisech.

Článek upozorňuje na nutnost správného řešení přívodu spalovacího vzduchu pro spotřebiče na pevná paliva, jmenovitě pro krby. V objektech s těsnými okny, s minimální průvzdušností okenních spár, potřebný přívod spalovacího vzduchu nelze zajistit infiltrací. Na příkladech autor ukazuje na možná řešení přívodu spalovacího vzduchu pro krby.

Autor ve svém příspěvku popisuje projekt vytápění a chlazení administrativní budovy vývojového a konstrukčního centra firmy Velteko, který v závislosti na potřebách tepla využívá tepelných zisků od výrobních strojů a technických prvků vybavení interiérů.

Článek přehlednou formou informuje o novém znění požadavkové normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov z letošního roku a poukazuje na změny oproti původní verzi z roku 2007. Revize normy reaguje na vývoj v oblasti evropských norem a legislativy a má vazbu na připravovanou revizi vyhlášky o energetické náročnosti budov.

Příspěvek přináší základní pohled na problematiku větrání obytných budov z hlediska požární bezpečnosti staveb. Ne každý projektant či dodavatel vzduchotechniky bytových a rodinných domů je si vědom důležitosti tohoto aspektu a dodržuje ho v požadované úrovni. Článek seznamuje zájemce s podstatnými náležitostmi, které musí být řešeny a zohledněny.

Autor seznamuje čtenáře s neřešitelnými problémy při navrhování a následném hodnocení energetické náročnosti sportovních staveb podle vyhlášky č. 148/2007 Sb. Na modelovém příkladu plaveckého bazénu, který byl odvozen od reálného objektu, uvádí detailní rozbor spotřeb tepla podle jejich použití (prostupem stěnami, ohřev větracího vzduchu, teplé vody, osvětlení atd.). Z rozboru je zřejmé, že pro tento typ sportovních staveb nelze dosáhnout požadovaných tříd energetické náročnosti podle uváděné vyhlášky. Dosažená třída energetické náročnosti G je samozřejmě mimořádně nehospodárná.

Pro provoz plynových spotřebičů v kuchyních (sporáků) je třeba zajistit přívod spalovacího vzduchu z venkovního ovzduší. Nově instalovaná těsná okna s minimální průvzdušností spár neumožňují přívod vzduchu infiltrací. Použití plynových spotřebičů tak zvyšuje nároky na větrací systém - u elektrických spotřebičů se tento problém nevyskytuje.

Článek je vyžádanou odpovědí na požadavky praxe, ve které se často vyskytují situace, kdy příprava stavebních akcí investičního charakteru obráží neinformovanost investora či jím pověřené osoby. Autor, který profesionálně obdobné stavby připravuje, velmi přístupnou formou poskytuje rady a návody, jak zmíněný proces vést a upozorňuje na důsledky nevhodných přístupů a na okolnosti, které jej provázejí. Upozorňuje na základní pravidla přípravy staveb a zmiňuje se rovněž o potřebné úrovni souvisejících kooperací.