Číslo 1/2016

Článek je zaměřen na sledování, rozbor a popis tepelné dynamiky deskového otopného tělesa mimo tepelně ustálený stav. Základem je rozložení teplotního pole na čelní straně teplosměnné plochy sledované termovizní kamerou. Sledováno bylo těleso Korado Radik klasik typu 10 v modulovém rozměru 500 × 1000 mm s jednostranným napojením shora dolů ve fázi náběhu. Termogram čelní desky byl rozdělen na 9 plošně shodných částí a v každé této části pak byly graficky nalezeny hodnoty doby dopravního zpoždění, doby průtahu, doby náběhu, časové konstanty a setrvačnosti náběhu, coby dynamické veličiny popisující rychlost změny tepelného stavu. Je zde popsán vztah těchto hodnot vzhledem ke geometrii konkrétního tělesa a závislost jejich změn y na čase.

Práce se zabývá zhodnocením vlivu tří důležitých parametrů (nedostatek spalovacího vzduchu, neudržovaný komín a kotel) na změnu kvality spalování zemního plynu a bezpečnost provozu plynového spotřebiče. Při experimentech byl použit běžný plynový kotel s atmosférickým hořákem. Omezený přívod vzduchu, špatné tahové poměry a neudržovaný komín byl simulován uzavíráním komínové klapky. Neudržovaný spotřebič byl simulován zakrýváním výměníku kotle. Výsledky ukazují, že k úniku spalin do prostor zkušebny došlo při cca 50% uzavření komínové klapky a cca 80% ucpání výměníku kotle. Při cca 60% ucpání výměníku kotle byly naměřeny 10x vyšší koncentrace jedovatého CO než při běžném provozu. Pravidelná údržba kotle a komínu zvyšuje bezpečnost provozu spalovacího zařízení.

Mikrokogenerace je jedním z pilířů decentralizovaného zásobení energiemi jako součást konceptu tzv. Smart Grids. Ekonomika nasazení mikrokogenerační jednotky se Stirlingovým motorem v podmínkách České republiky v roce 2012 a 2015 je zhodnocena na parametrickém bilančním modelu rodinného domu, pro který byly k dispozici údaje o spotřebě energií. Byl zde uvažován případ použití jednotky samostatně a se zařazením skladování vyrobené elektřiny. Výsledky výpočtu ukazují relativně vysokou absolutní úsporu prostředků, avšak prostá návratnost mikrokogenerační jednotky je ve všech případech přes 26 let, což prozatím dělá mikrokogeneraci pro rodinné domy těžko aplikovatelnou. Výsledky se však mohou velmi lišit s ohledem na skutečný diagram odběru elektrické energie. Obecně lze říci, že se jednotka hodí pro objekty s větší spotřebou tepla i elektrické energie.

Na rozdíl od chladicích zařízení s oxidem uhličitým předurčují u tepelných čerpadel s CO2 teploty ohřívané teplonosné látky většinou jejich celoroční provoz s nadkritickým oběhem. V článku jsou sledovány dvě základní aplikace, a to s velkým teplotním zvýšením ohřívané teplonosné látky a naopak s malým teplotním zvýšením. Pomocí porovnání s podkritickým oběhem jiného chladiva jsou vysvětleny výhody a nevýhody oxidu uhličitého jako chladiva v tepeln ých čerpadlech.

V předchozím článku byla věnována pozornost pravidlům metodiky FMEA. Tento článek je dále konkretizuje a uvádí kritéria pro praktické využití metodiky FMEA v oblasti facility managementu. Pro názornost byl využit dotazníkový průzkum na pěti objektech, jehož výsledky slouží jako podklad pro vypracování zcela konkrétní metodiky FMEA, jak je uvedeno dále. Výsledkem je tedy sice spekulativní popis provozní problematiky, avšak založený na reálných poznatcích, získaných z provozní praxe. Součástí článku je kromě definování kritérií a jejich jednotlivých hodnot také stanovení ukaza tele priority rizika.

Článek popisuje výsledky měření vlhkosti křídla G4 historické budovy porodnice U Apolináře v Praze, kde byla v rámci rekonstrukce realizována provětrávaná dutina za účelem snížení vlhkosti ve zdivu. Experimentálním měřením byly ověřen y teoretické předpoklad y účinnosti a funkčnosti použité sanační metod y.

Článek prezentuje postup při stanovení zimních a letních stavů venkovního vzduchu pro dimenzování výměníků tepla ve větracích a klimatizačních zařízeních. Pro výběr byly použity klimatické údaje za posledních 30 let (1985–2014). Výstupem jsou tabelární hodnoty teploty a entalpie venkovního vzduchu s definovaným procentuálním výskytem pro 35 vybraných měst v ČR, které byly, na základě předloženého rozboru, vloženy do přílohy normy ČSN 12 7010/Z1. Příloha normy je doplněna komentářem, jenž podává návod na používání prezentovaných klimatických dat.

Příspěvek ukazuje na příkladu jedné konkrétní nepovedené realizace solární tepelné soustavy na bytovém domě v Praze chyby v návrhu (a následné realizaci), které nejsou ojedinělé. Nevhodná volba prvků s omezenou velikostí vedoucí ke snížené funkci a neefektivnímu provozu se nevyskytuje pouze u malých systémů smontovaných nezkušenými firmami, ale i u velkých systémů realizovaných v bytových domech zavedenými developery.

Počet instalovaných automatických kotlů nízkých výkonů spalujících biomasu v posledních deseti letech významně vzrostl. Ekologický přínos spalování biomasy v těchto zařízeních je závislý nejen na konstrukci zařízení, ale i na algoritmu, který řídí spalovací proces. Jeden z důležitých vstupních údajů pro správné fungování současných řídicích algoritmů je výhřevnost použitého paliva. Tuto informaci nelze ekonomicky únosným způsobem kontinuálně měřit. Příspěvek představuje matematický model spalovacího procesu, který umožňuje výhřevnost paliva kontinuálně odhadova t z hodnot osta tních měřených veličin.

Aktivní požárně bezpečnostní zařízení, kterými jsou v příspěvku myšleny zejména elektrická požární signalizace, stabilní hasicí zařízení a zařízení pro odvod kouře a tepla, tvoří významnou součást zabezpečení staveb. Pro jejich správnou funkci je nezbytné věnovat pozornost prioritě uvedení zvoleného zařízení do činnosti, jejich vzájemné koordinaci a interakci. Na základě důvodů instalace zařízení, jejich prioritních, popř. následných ochranných cílů, jsou popsány zásady pro stanovení priority uvedení aktivních požárně bezpečnostních zařízení do činnosti. Pozornost je věnována rovněž koordinaci požárně bezpečnostních zařízení.