Číslo 1/2017

Článek se zabývá vlivem tepelných ztrát rozvodů a s tím souvisejícího ochlazování otopné vody na návrh dvoutrubkové protiproudé otopné soustavy. Na referenčním výpočetním modelu otopné soustavy bylo sledováno, jaké mají tepelné ztráty rozvodů a ochlazování otopné vody důsledky na otopnou soustavu s navrženými hmotnostními průtoky klasickým výpočtem. V další části byly na vytvořeném matematickém modelu dimenzování otopných soustav, který tepelné ztráty rozvodů a ochlazování otopné vody uvažuje, porovnávány výsledky s klasickým návrhem. Jako porovnávané veličiny byly zvoleny hmotnostní průtoky, které ovlivňují tepelné i tlakové chování otopn ých soustav.

Příspěvek se snaží přinést komplexní pohled na dvoutrubkové protiproudé otopné soustavy z pohledu návrhu teplotních parametrů a s tím souvisejícího malého či velkého průtoku soustavou. Na základě rozboru práce termostatických regulačních ventilů, zónových a stoupačkových ventilů u soustav s malým a velkým průtokem hodnotí jejich výhody a nevýhody. Zabývá se rovněž hydraulickým vyvážením otopných soustav a pracuje s definovan ým pojmem „citlivost na změnu průtoku“.

Nejvýznamnějším zdrojem ozáření obyvatelstva ionizujícím zářením ve vnitřním prostředí budov je radon (Rn-222) a jeho krátkodobé produkty přeměny [1]. Regulace expozice radonu v budovách byla vždy soustředěna na dosažení dvou základních cílů. Prvním cílem je vyhledání budov s vysokou úrovní objemové aktivity radonu (OAR) a provedení protiradonových ozdravných opatření vedoucích ke snížení individuálních expozic obyvatel. Druhým cílem regulace je zavedení účinných nástrojů v oblasti prevence proti pronikání radonu z geologického podloží a tím dosažení plošného snižování ozáření obyvatelstva ve všech budovách sloužících k bydlení nebo pobytu osob. Do oblasti prevence jsou obecně zařazeny postupy pro zajištění radiační ochrany při výstavbě nových budov a při provádění rekonstrukcí stávajících domů. Zajištění kvalitní prevence je z hlediska účinnosti usměrňování expozic obyvatelstva radonu v budovách považováno za nejdůležitější regulační nástroj. V článku jsou popsány základní postupy měření radonu, více prostoru je věnováno speciálním postupům radonové diagnostiky budov a významným praktickým výstupům měření radonu v posledních několika lete ch.

Článek je určen především facility manažerům a dalším odborníkům, kteří nesou zodpovědnost za správu infrastrukturálních a dalších staveb. Zabývá se aplikací moderních technologií na správu a údržbu zmíněných objektů a způsoby jejich využití. V první části příspěvku je definována údržba ve vazbě na stavební zákon, povinnost vlastníka stavby svůj majetek udržovat a rovněž jsou zde definovány druhy údržby staveb. Ve druhé části jsou popsány moderní technologie aplikovatelné na údržbu nemovitého majetku s využitím bezpilotních leteckých prostředků s mobilním monitorovacím systémem a zařízení pro analýzu prvkového složení látek. V článku je dále poukázáno i na různorodé oblasti využití těchto technologií společně s praktickými ukázkami upla tnění.

Článek shrnuje vývoj v oblasti velkoplošných solárních soustav dodávajících teplo do soustav centralizovaného zásobování v Dánsku. První projekty byly realizovány v roce 1988. Na pozadí koncepčních změn dánské energetiky je sledován postupný přechod od pilotních projektů k čistě komerčním realizacím, které jsou plnohodnotnou součástí energetických systémů.

Trendem současné doby je stavět energeticky úsporné domy, pasivní domy a v blízké budoucnosti nás čeká výstavba budov s téměř nulovou spotřebou energie. Tomuto trendu se přizpůsobují investoři a developeři a mají již od počátku zadání projektu přísné požadavky na architekty, stavaře, jednotlivé profese a energetické specialisty. Splnit toto zadání z pohledu obálky budovy není složité. Tepelně technická norma ČSN 730540-2:2011 definuje požadavky na obvodové konstrukce až po pasivní standard. V otázce volby zdroje tepla však jasná odpověď není a existuje celá řada alternativ, které jsou více či méně ekonomicky návratné. Příspěvek tedy pojednává především o volbě zdrojů tepla/chladu z pohledu technického a ekonomického pro větší urbanistický celek na břehu Vltavy v Praze.

Předmětem článku je stavebně-technické řešení administrativní budovy s důrazem na vliv hybridního fotovoltaického systému ve smyslu splnění požadavků na budovu s téměř nulovou spotřebou energie. Budova využívá ke svému provozu pouze elektřinu z veřejné distribuční sítě a elektřinu z hybridního fotovoltaického systému a má splňovat nejen legislativní požadavky ve smyslu požadavků na budovy s téměř nulovou spotřebou energie, ale současně má naplňovat technický smysl tohoto termínu, zajistit kvalitní vnitřní prostředí a sloužit jako příklad aplikovaných technologických řešení. Účelem specifického technického řešení budovy je ověřit spolupráci hybridního fotovoltaického systému a distribuční chytré sítě tak, aby byla prokázána výhodnost tohoto řešení pro provozovatele energetické soustavy i pro uživatele. Představený koncept byl realizován v plném rozsahu a budova zahájila pln ý provoz v čer vnu 2016.

Článek se zabývá problematikou návrhu větrání kolektorů. Seznamuje s požadavky při projekčním návrhu z pohledu dosažení normou požadované výměny vzduchu a nově s dodržením minimální rychlosti proudění vzduchu. V závěru jsou pak uváděn y praktické informace využitelné při ná vrhu větrání kolektorů.

-

-

-