Číslo 1/2018

V teoretické části článku jsou popisovány jednotrubkové otopné soustavy, jejich různé způsoby provedení, jejich výhody a nevýhody. Dále je uvedena praktická část pro návrh jednotrubkové horizontální otopné soustavy s jezdeckým na pojením otopných těles.

Autor upozorňuje na problematiku stanovení účinnosti teplovodních kotlů na tuhá paliva podle stávající legislativy. Svá tvrzení dokládá praktickým příkladem.

Předmětem příspěvku je posouzení, do jaké míry se s celoročně měnícími se požadavky otopné soustavy na tepelným zdrojem dodávané množství tepla a jeho teplotní hladinu může vyrovnávat tepelné čerpadlo v dnes klasickém provedení s regulací výkonu zapnuto/vypnuto a tepelné čerpadlo s plynulou regulací změnou otáček kompresoru.

Cílem příspěvku je upozornit na nejčastější pochybení při návrhu velikosti zásobníku teplé vody (dále jen TV) a zdroje tepla pro přípravu TV. V článku jsou popsány dva základní způsoby návrhu: metoda křivek dodávky a odběru tepla systému přípravy TV a metoda přednostní přípravy TV. Návrh zásobníku teplé vody by měl v prvé řadě odpovídat použitému zdroji tepla a předpokládanému profilu odběru teplé vody. V případě využití metody křivek odběru a dodávky tepla klade projektant největší důraz na minimální velikost zásobníku TV (tj. tvar křivky dodávky) bez ohledu na potenciální změny v uvažovaném profilu odběru TV (tj. křivce odběru). Při použití tzv. přednostní přípravy TV je zase v poslední době opomíjený základní předpoklad, že požadovaný tepelný výkon společného zdroje tepla musí vyhovovat nejen systému přípravy TV, ale i osta tním odběrům, pro které je používán.

Cílem článku je seznámit veřejnost se stěžejními kvalitativními vlastnostmi a technickými parametry vzduchotechnických jednotek a v návaznosti na to i se současnými možnostmi jejich ověření. Těmito možnostmi jsou certifikace, které garantují validní technické parametry navržených sestav podle evropských a mezinárodních norem a nařízení, včetně možnosti vystavení příslušných energetických štítků. Článek uvádí obsah zkoušek, které předcházejí vydání jednotlivých certifikátů, vzhled příslušného loga certifikátu a některá zásadní pra vidla pro jeho používání v technických specifikacích.

Správné použití filtrů atmosférického vzduchu pro všeobecné větrání vychází z odlučovacích schopností filtrů, vyjádřených závislostí frakční odlučivosti na velikosti částice, a ze zrnitosti a koncentrace tuhých příměsí v nosném vzduchu v daném konkrétním případě. Příspěvek přináší přehled o vývoji normalizace a zkoušení filtrů pro všeobecné větrání v Evropě a USA a kritické hodnocení tohoto vývoje právě z hlediska využitelnosti uváděných parametrů zkoušených filtrů ke stanovení celkové odlučivosti a životnosti při jejich konkrétním nasazení. Informuje o vzniku ISO normy 16890:2016, která při zkoušení a třídění filtrů zavádí nové indikátory – frakce atmosférického prachu PM10, PM2,5 a PM1. Do struktury norem EN byla tato norma zařazena v prosinci 2016 a do struktury norem ČSN v listopadu 2017. S výjimkou USA se předpokládá široké uplatnění normy v Evropě a ve světě.

Článek pojednává o technických možnostech eliminace bakterií legionela v systémech přípravy a distribuce teplé vody. Zejména pak srovnává tepelnou dezinfekci s dezinfekcí chemickou, jejich finanční náklady, vliv na potrubí vnitřního vodovodu a životnost celého systému přípravy teplé vody při trvalém splnění požadavků na hygienické zabezpečení teplé vody.

Článek pojednává o měření celkové spotřeby vody a jejím rozložení během denního cyklu v bytových domech. Znalost rozložení spotřeby teplé vody během dne je důležitá pro dimenzování zásobníkových ohřívačů a zásobníků teplé vody. Na základě výsledků měření byl stanoven nový výpočtový vztah pro stanovení objemu zásobníkového ohřívače nebo zásobníku teplé vody vycházející z odběru vody v maximální odběrové špičce.

Pojem „internet věcí“ (Internet of Things, IoT) jistě slyšel už každý z nás. Popularizační články, které představují možnosti jeho využití, pravidelně zmiňují jako jednu z klíčových oblastí nasazení sběr dat z měřičů energií, odečty teplot a hlášení alarmových stavů. Přesně to jsou údaje, které nás zajímají při vytápění, dálkové správě vzduchotechnických jednotek a dalších zařízení pro úpravu a distribuci vzduchu. Článek se zaměřuje na IoT z hlediska topenáře a ukážeme si, jak se v současnosti dá – nebo nedá – využít v tomto oboru.