Číslo 1/2019

Článek se věnuje technickým a normativním podmínkám protipožárních izolací vzduchovodů a potrubí pro odvod kouře a tepla, u kter ých se v praxi mnohd y dělají chyby v ná vrhu i v realizaci. Seznamuje s principy a zásadami této problematiky a nastiňuje některé konstrukční detaily, které mohou nejvíce ovlivnit požární odolnost těchto potrubí. Na základě uvedených praktických zkušeností s protipožárními systémy je patrná nutnost intenzivního zájmu o tuto problematiku u všech dotčených subjektů (od projektantů, přes stavební dozor až po montážní firmy).

Nejnižší možnou indukcí se rozumí minimální mísení přiváděného vzduchu s okolním vzduchem, čehož dosáhnemenapř. oddělením proudu z přívodní vyústky pomocí zástěn. Vzduch ovšem musí být přiváděn vhodným způsobem – nízkou rychlostí. Tím se zajistí minimální přetlak v prostoru za zástěnou. Řešení se dá využít pro bodový i plošný přívod vzduchu. Článek uvádí tři případy větrání náročných pracovišť v průmyslu s požadavky na zajištění intenzivního větrání bez kontaminace okolního prašného prostředí nebo chlazení vybraných pracovišť. Ve všech případech bylo použito prodyšných nebo neprodyšných tkanin, pro distribuci vybavených otvory o průměru 200 mm až 400 mm.

Článek představuje expertní systém pro automatickou detekci a diagnostiku poruch vzduchotechnických (VZT) jednotek na základě expertních pravidel pracujících s kontinuálně sbíranými daty. Nástroj umožňuje odhalovat chybně provozované VZT stroje, které buď spotřebovávají více energie, než je nutné, nebo nedokážou zajistit komfort uživatele, případně jsou provozovány v režimech nevhodných z hlediska jejich životnosti. Tato analýza probíhá bez inter vence lidského operá tora.

Článek se zabývá moderními ma teriály, technologiemi a jejich kombinací, které mohou vylepšit využití energie v budovách. Popisuje technický návrh a využití speciálního akumulačního zařízení, které je složeno z tepelně akumulačních panelů PCM. Akumulační panely mají integrovaný trubkový výměník a topné fólie, je tedy možné technologii využít jak v pasivním, tak v aktivním režimu pro vytápění i chlazení. Technologie je navržena s ohledem na ekologii, tj. se schopností využít energii z obnovitelných zdrojů, např. fotovoltaiky, solárních kolektorů a tepelného čerpadla. Zajímavou a nestandardní možností je využití termoelektrického chlazení. Výzkum také představuje měření různých provozních režimů, jejichž výsledky jsou použitelné v rámci zvýšení tepelné ka pacity budov a zajištění vytá pění i chlazení.

Příspěvek hodnotí vliv použití různých časových kroků výpočtu a odběrových profilů elektrické energie na výpočet ročního solárního pokrytí spotřeby uživatelské elektrické energie fotovoltaickým (FV) systémem v domácnosti bez uvažování akumulace. Odběrové profily uživatelské energie pro domácnosti lze kvůli jejich proměnnému charakteru těžko paušalizovat. Pro účely bilancí FV systému bylo využito generátoru pravděpodobného odběrového profilu uživatelské energie. Produkce FV systému byla vypočítána v simulačním prostředí TRNSYS s respektováním časových kroků. Výsledky energetického a ekonomického vyhodnocení ukazují na důležitost použití detailního odběrového profilu a dostatečně krátkého časového kroku pro hodnocení solárního pokrytí FV systémem. Na závěr byl vytvořen zjednodušující graf pro odhad solárního pokrytí spotřeby uživatelské energie FV systémem, který slouží pro r ychlé a praktické využití.

Při návrhu řady energetických zařízení je zapotřebí znát klimatické údaje místa jejich instalace. V našich podmínkách lze vycházet z projektu „Referenční klimatický rok pro území ČR“ a pro konkrétní místo si tyto údaje opatřit u Českého hydrometeorologického ústavu. Tento článek, který se zabývá teplotou, měrnou vlhkostí a entalpií venkovního vzduchu, vychází ze zobecnění, provedeného na základě využití údajů pro tzv. páteřní stanice uvedeného projektu.

Klimatické změny v budoucnu mimo jiné ovlivní budovy, technické systémy v budovách a vystavěné prostředí obecně. Příspěvek se zabývá možnými změnami klimatických okrajových podmínek v České republice v budoucnosti. Porovnává klimatické podmínky odpovídající nedávné minulosti (referenční období 1960 – 1990) s očekávanými klimatickými podmínkami v období 2020–2050, resp. 2070–2100. K porovnání se využívají modelové klimatické údaje pro město Praha pocházející z modelu REMO. Výsledky ukazují na postupné prodloužení letního období, se značným navýšením počtu tropických a letních dnů, prodloužením souvislých období veder a zvýšením denních maximálních teplot. Patrně také dojde ke zkrácení zimního období, se značným snížením četnosti výskytu teplot pod bodem mrazu a ledových dnů. Dopady změny klimatických veličin jsou posléze kvantifikován y v případové studii modelového rodinného domu.