Číslo 2/2005

Účelem standardu je dát podklad projektantům k zabezpečení optimalizace tří složek (konstituant) prostředí: tepelně-vlhkostní, odérové a elektroiontové. Současně je ale snaha zachovat kontinuitu se stávajícími předpisy pro pracoviště, tj. nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci a č. 523/2002 Sb., kde jsou zakotveny určité změny tohoto nařízení vlády, ČSN 06 0210 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění, vyhláškou MPO č. 152/2001 Sb. o pravidlech pro vytápění a dodávce teplé užitkové vody, ČSN 73 0548 Výpočet tepelné zátěže klimatizovaných prostorů a ČSN EN ISO 7730 Mírné tepelné prostředí.

Setkáváme se s řešením, kdy je TRV umístěn ve středu délky pod otopným tělesem. Toto provedení nás však nutí zamyslet se nad několika otázkami, zejména jak rychle a na jakou teplotu TRV reguluje, na které se snaží článek dát odpověď.

Příspěvek se zabývá novými přístupy, tj. vhodností, resp. nutností komplexního řešení vytápění a větrání a přípravy TUV, zejména v nízkoenergetických domech, tak i jejich vzájemnými vazbami v závislosti na co nejjednodušší regulaci systému s ohledem na náklady a provoz celého objektu. Popisuje možnosti různého způsobu vytápění, v kombinaci s větráním příp. i s ohřevem TUV.

Autor se v příspěvku zabývají vlivem velikosti volného objemu na výstupní straně filtrační hadice, odkud je při pulzu tlakového vzduchu přisáván okolní vzduch do filtrační hadice. Rovněž je poukázáno na vliv volného objemu na vstupní straně filtrační hadice. Prokázalo se, že zvětšení obou těchto objemů vede ke zlepšení funkce regenerace filtrační textilie. Pro hodnocení používá systém bodové klasifikace, zohledňující šest významných hledisek. Navazuje na své předchozí práce, zahrnující velké soubory měření průběhu tlakových změn a zrychlení pohybu filtrační textilie.

Článek uvádí přehled dostupných (publikovaných) poznatků o hodnocení účinnosti solárních zařízení pro ohřev vody v nám blízkých zeměpisných šířkách, a to jak na severní, tak na jižní polokouli. Je zaměřen na jednoduchá zařízení, která nejsou kombinována s jinými prvky (například s tepelnými čerpadly). S ohledem na systematické odlišnosti hodnocení v jednotlivých zemích je článek uspořádán geograficky.

PV první části příspěvku, publikované v minulém čísle časopisu VVI, byla stručně popsána problematika větrání v obytných budovách. Pozornost byla zaměřena na význam větrání a možnosti měření intenzity větrání použitím CO2 produkovaným lidmi. V této části jsou uvedeny další výsledky studie týkající se zpracování dat a analýzy nejistot. Podrobněji jsou popsány existující výpočtové metody a také dvě metody nově navržené: metoda jediného parametru (analýza poklesu koncentrací CO2) a metoda dvou parametrů (analýza nárůstu koncentrací).

Světová zdravotnická organizace (WHO) se v srpnu 2004 obrátila na vlády zemí, které se nově staly členy EU, s informací o své iniciativě v oblasti prevence poškozování zdraví vlivem UV záření při opalování v soláriích. Podle WHO je umělá expozice UV záření nežádoucí a je třeba ji výhledově účinně regulovat. Na přípravě mezinárodní směrnice se pracuje v rámci globálního projektu INTERSUN.

V článku jsou uvedeny požadavky na měření počtu částic, způsob měření, a volby jednotlivých parametrů měření, aby klasifikace čistého prostoru splňovala požadavky platné normy ČSN EN ISO 14 644 - 1 Čisté prostory a příslušné řízené prostředí - Část 1: Klasifikace čistoty vzduchu.

Čištění vzduchu fotokatalytickou oxidací je obecně považováno za účinnou metodu snižování koncentrace znečišťujících látek ve vnitřním ovzduší, která zároveň umožňuje snížení množství přiváděného venkovního vzduchu a tím i snížení spotřeby energie. Příspěvek popisuje princip fotokatalytického čištění vzduchu a shrnuje výsledky výzkumu jeho vlivu na vnímanou kvalitu vzduchu v kancelářích.

Článek navazuje na příspěvek prof. Ing. M. V. Jokla, DrSc., který byl pod názvem "Optimální a přípustné mikroklimatické podmínky pro obytné prostředí" zveřejněn v časopise Vytápění, větrání, instalace 2/2004 [1]. Autor v anotaci vyzýval k diskusi a dalším návrhům, proto se zrodil i tento příspěvek. V první části jsou uvedeny některé doplňky a návrhy k původnímu článku, v druhé části je popsán možný postup řízení větrání obytných prostorů.