Číslo 2/2014

Článek si klade za cíl analyzovat metody výpočtu tepelných ztrát podle staré a nové normy a porovnat vypočtené hodnoty u rodinného domu ve třech variantách stavebního provedení. První varianta řeší podsklepený dvoupatrový cihlový dům, druhá varianta uvažuje rozměrově shodný cihlový dům, ale nepodsklepený. Třetí alternativa řeší opět rozměrově shodný dům bez podsklepení, ale konstruovaný jako dřevostavba.

Příspěvek se zabývá problematikou malých spalovacích zdrojů z hlediska zákona o ochraně ovzduší. Uvádí platné emisní požadavky na malé spalovací stacionární zdroje při uvádění výrobků na trh a minimální požadavky při jejich provozování podle nového zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. Tyto legislativní požadavky porovnává s ožadavky na emise, podle evropské normy, na kotle pro ústřední vytápění ČSN EN 303-5:2013.

Při početním řešení technických úloh spojených s tepelnou izolací rovinných stěn nebo potrubí je mimo jiné rozhodující hodnota součinitele tepelné vodivosti. Obvykle se za určující pro tuto volbu přijímá aritmetický průměr povrchových teplot vrstvy. Důsledky tohoto zjednodušení nejsou zcela jednoznačné. Má-li se předejít chybám, které mohou dosáhnout i desítky procent, je třeba věnovat volbě a užití této rozhodující látkové vlastnosti zvláštní pozornost.

Informovanost a osvěta majitelů vnitřních vodovodů je dlouhodobě podceňovaná, což se projevuje v praxi rostoucím počtem problémů s kvalitou vody u spotřebitele, a to i u nových domů. Článek shrnuje zákonné povinnosti, které má provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu nebo dodavatel vody pro veřejnou potřebu vůči majiteli vnitřního vodovodu, a zdůrazňuje nutnost adekvátní a kontinuální osvěty. Státní zdravotní ústav přispěl k osvětě vydáním desatera správné péče o vnitřní vodovod a informační brožury o zdravotních aspektech vnitřních vodovodů.

Článek upozorňuje na aktuální problém, kterým se v posledních letech zabývá hygienická služba, tj. problém hluku z tepelných čerpadel typu vzduch/voda. Předkládá poznatky ze zkušeností pracovníků Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje a poukazuje na význam prevence už při navrhování systému vytápění. Při volbě technických parametrů zařízení, nejen tepelných čerpadel, je nutno zohlednit hlukové parametry. Zejména venkovních jednotek tepelných čerpadel ve vztahu k okolnímu prostředí

Článek informuje o principu a průběhu tvorby norem na mezinárodní a národní úrovni. Pozornost je věnována platným národním a evropským normám, které spadají do působnosti oboru vzduchotechnika, jejichž přehled je v článku uveden.

Článek analyzuje riziko kondenzace u vysokoteplotních klimatizačních systémů s použitím extrémních klimatických údajů pro ČR. V úvahách jsou zohledněny různé systémy větrání, dávky venkovního vzduchu na osobu a rovněž vlastnosti reálných chladičů vzduchu používaných ve vzduchotechnických jednotkách. V závěru jsou uvedena doporučení při navrhování systémů obdobného typu.

Příspěvek se zabývá popisem a modelováním stagnačních stavů v solárních kolektorech, kdy již nelze využít možný tepelný výkon kolektorů z důvodu přebytku produkovaného tepla. V těchto případech je jednou z možností zastavit průtok teplonosné látky a kolektory ponechat v klidovém stavu, kdy dojde k energetické rovnováze mezi tepelnými zisky kolektorů a jejich tepelnými ztrátami, případně i tepelnými ztrátami potrubní části soustavy navazující bezprostředně na kolektorové pole. Ve většině případů soustav s kvalitními solárními kolektory pak dochází v tomto stavu k vypařování teplonosné látky. Používané nemrznoucí směsi na bázi vodního roztoku propylenglykolu patří mezi tzv. zeotropní směsi, u kterých je teplotní průběh vypařování odlišný od vypařovacího děje čisté vody či jiných čistých látek. V příspěvku jsou popsány jak jednotlivé fáze této stagnace, tak je proveden rozbor chování soustav s různým poměrem objemu kolektorů a objemu expanzní nádoby.