Číslo 2/2016

Diagnostika vzduchotechnických jednotek je čím dál více se rozvíjející obor vývoje a výzkumu. Častým problémem je však absence senzorů potřebných k diagnostice zařízení. Tento článek si klade za cíl stručně seznámit čtenáře s virtuálními senzory, které v některých případech mohou efektivně nahradit chybějící reálné senzory. Jako příklad je zde prezentován virtuální senzor hmotnostního průtoku vzduchu. Dále je v článku popsán experimentální systém vzduchotechnické jednotky, který vznikl pro účely testování a provádění simulací různých závad typických pro vzduchotechnické jednotky. Na základě dat získaných ze systému mohou být vyvíjen y a testován y diagnostické metody pro odhalování zá vad.

Článek popisuje metodiku pro návrh větrání škol, která slouží jako pomůcka pro žadatele o dotaci při realizaci energetických úspor u budov sloužících pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých v rámci Operačního programu Životní prostředí. Součástí metodického pokynu je i výpočetní pomůcka sloužící pro výpočet průběhu koncentrace CO2 během vyučování. V článku je uveden popis a zdůvodnění navrženého pokynu v podobě návrhu průtoku venkovního vzduchu a volby větracího systému vč. souvisejících aspektů.

U výškových kancelářských budov se v současné době často využívá prosklená fasáda. Při použití přidané předsazené prosklené fasády je hlavní výhodou možnost jejího využití pro přirozené větrání. Studie je zaměřena na zjišťování vlastností jednoduché a dvojité prosklené fasády a jejich vlivu na mikroklima kancelářského prostoru při využití přirozeného větrání během různých okrajových podmínek. Na základě článku [1] jsou porovnávány 4 varianty chování tepelně-vlhkostního klimatu uvnitř kanceláře. Venkovní teplota je zde určena jako jedna z nejdůležitějších okrajových podmínek pro využití přirozeného větrání ve dvojitých fasádách. Na CFD simulacích zjednodušeného modelu kanceláře ve 25. a 49. podlaží budovy s celoprosklenou fasádou orientovanou na jih je zřetelně prokázán pozitivní vliv užití p ředsazené fasády.

Příspěvek popisuje sousta vu centralizovaného zásobování teplem realizovanou v rámci nové ho rezidenčního komplexu ve Švédsku, který se sestává z komplexu rodinných a bytových domů, domů pro seniory a domova důchodců. S ohledem na nízkoenergetický standard budov bylo zvoleno netradiční řešení dodávky tepla pro přípravu teplé vody a vytápění, kdy teplonosnou látkou v celé soustavě CZT je teplá voda. Teplo do soustavy CZT dodává kotel na dřevěné pelety s výkonem 250 kW doplněný plochou 700 m2 lokálních solárních tepelných soustav. Investiční náklad na obnovitelný zdroj představoval 1 % z celkového rozpočtu projektu, což znamená výrazně méně, než je úroveň běžné nejistoty konečn ých nákladů u tak velkého projektu výsta vby.

Článek se zabývá problematikou testování solárních kolektorů a aplikací matematických modelů v praxi. Solární kolektory lze testovat nejen v laboratorních podmínkách ve venkovním i vnitřním prostředí pro zjištění základních parametrů potřebných pro návrh solárních soustav, ale také v provozu na konkrétní instalaci solární soustavy. Testování ve spojení s matematickým modelováním pak může sloužit pro ověření správné funkce kolektoru.

Článek navazuje na konkrétní pravidla pro použití metodiky FMEA v oblasti facility managementu, popisovaná v předchozí části, a předkládá čtenářům vyhodnocení konkrétních ukazatelů priority rizika ve dvou rozdílných skupinách kritérií. Jedna z nich využívá faktor ekonomického hodnocení důsledku závad, druhý postup sleduje frekvenci výskytu jednotlivých zá vad.

Příspěvek se zabývá ověřením funkce Laddomatu 21 (zajišťuje směšování přívodní otopné vody s vratnou vodou), ověřením doby potřebné k ohřevu akumulační nádoby v případě použití různých termostatických patron u Laddomatu (nastaveními požadované teploty) a vlivem použití tohoto systému na emise znečišťujících látek ve spalinách.

Tento článek je úvodním ze série článků, jejichž společným jmenovatelem je snaha vyjádřit kvalitu budovy jako celku vhodnými agregovanými tepelnými charakteristikami. Jedná se o charakteristiky, které významně ovlivňují celkovou tepelnou bilanci budovy a budou tedy dobrými prediktory potřeby tepla na vytápění, případně na chlazení celých budov. Agregované tepelné charakteristiky budov mají být spočitatelné ze základních informací o budově, které jsou běžně dostupné nebo odhadnutelné. V tomto úvodním příspěvku se odvozuje, které agregované charakteristiky budovy budou v dalších článcích podrobeny teoretickému rozboru. K teoretickému odvození se používá tepelná bilance budovy v ustáleném a neustáleném stavu. Navazující články budou obsahovat matematickou analýzu vybraných agregovaných veličin, rozbor závislostí a příklady použití.