Číslo 2/2017

Snížení spotřeby zdrojů energie ve sportovních zařízeních je cílem všech provozovatelů. Mezi hlavní spotřebitele energie na zimním stadionu patří chlazení ledové plochy, ohřev vody pro rolbu, příprava TV, vytápění, systémy VZT a osvětlení ledové plochy. Nejnáročnější na spotřebu energie je chlazení ledové plochy. Teplo vzniklé jako vedlejší produkt chlazení lze dodatečně využít a snížit tak provozní náklady. Zapojení výměníku k využití přehřátých par chladiva chladicího cyklu je již rozšířenou aplikací, zatímco využití kondenzačního tepla nikoliv. Na případové studii zimního stadionu v ČR je analyzována spotřeba zemního plynu v kotelně a spotřeba vody pro rolbu a teplé vody v šatnách za jednu hokejovou sezónu. V areálu je využíváno teplo přehřátých par chladiva a výpočtově je posouzen možný přínos využití nízkopotenciálního kondenzačního tepla v kombinaci s tepelným čerpadlem. Využití kondenzačního tepla je vyhodnoceno z hlediska dosažitelných úspor a investičních nákladů.

S rostoucími požadavky na úspory energií a zvyšování účinnosti zařízení se do popředí v některých aplikačních oblastech dostávají „bezkartáčové stejnosměrné motory“. Cílem tohoto článku je stručně ukázat, jak pracují, jak jsou zkonstruované, jaké mají parametry a charakteristiky, typické aplikace a způsoby jejich řízení.

Cílem článku je rozšířit poznatky o chování různých typů lokálních topidel spalujících dřevo z pohledu časového průběhu předávání tepelného výkonu do místnosti. Článek přináší porovnání průběhu výkonu vybraného topeniště – krbové vložky, která byla postupně přestavěna a testována ve formě krbových kamen s/bez akumulačního spalinového výměníku a akumulačního uzavřeného krbu při různém režimu přikládání. V závěru článku jsou naměřené výsledky srovnány s dříve získaným průběhem tepelného výkonu individuálně stavěných kamen.

Článek pojednává o měření průtoku a tlaku vzduchu v traťové propojce č. 2 trasy metra A Dejvická – – Bořislavka. Vytyčuje problémy a úskalí tohoto měření a uvádí konkrétní výsl edky a zá věry z měření.

Hmotnostní průtok kouře je jednou z významných vstupních veličin využívaných při projektování požární bezpečnosti staveb a návrzích požárně bezpečnostních zařízení. V současnosti je prezentováno značné množství metod pro stanovení hmotnostního průtoku kouře, které vytvořili různí autoři, často za značně odlišných podmínek. Článek popisuje některé z aktuálně užívaných metod a jejich výsledky srovnává zvolenými statistickými metodami, které hodnotí jejich vzájemné odchylky. Srovnání bylo provedeno samostatně pro zónu plamene a zónu kouře vertikálního sloupce kouře formujícíh o se nad ohniskem požáru.

Příspěvek shrnuje poznatky týkající se kvality vnitřního prostředí a energetické náročnosti vytápění a větrání budovy po rekonstrukci fasády. Případová studie na příkladu rekonstruované administrativní budovy poukazuje na některá úskalí běžně používaných postupů a prezentuje výsledky monitorování kvality vnitřního prostředí v rekonstruované budově.

Příspěvek se zabývá otázkou, jakým způsobem je možné ovlivnit přesnost měření u rychlostního vodoměru. V článku je popsáno, že je potřeba věnovat pozornost nejen výběru vodoměru, ale i jeho montážní poloze. V první části je ukázáno, jakým způsobem jsou získány hodnoty jednotlivých průtoků, které tvoří intervaly pro definování chyby. Ve druhé části jsou uvedeny příklady, jak jmenovitý průtok i jeho rozsah ovlivní přesnost měření. Poslední část se věnuje příkladu, jakým způsobem může montážní poloha ovlivnit rozsah a přesnost měření.

Článek se zabývá nejistotami měření teplot při použití bezkontaktních přístrojů. V teoretické části je uveden rozbor výpočtu nejistoty měření včetně příkladu stanovení nejistoty měření povrchové teploty otopného tělesa pro bezdotykový teploměr a termovizní kameru. V experimentální části je popsáno, jaký vliv na výsledky měření má u bezkontaktního měření teplot úhel mezi normálou měř eného povrchu a měřicím přístrojem.

-

-