Číslo 2/2018

Článek se snaží na základě matematické simulace porovnat chování dvoutrubkové protiproudé, souproudé a jednotrubkové otopné soustavy s jezdeckým napojením otopných těles. Zaměřuje se na změnu parametrů, jako je teplota vratné vody, výkon otopných těles či teplota ve vytápěném prostoru, při uzavírání regulačních ventilů u otopných těles.

Příspěvek je zaměřen především na poznatky získané z experimentálního měření provozního chování deskového a článkového otopného tělesa v různých fázích otopného období, tedy při různých vstupních teplotních parametrech. V rámci experimentu byl zhodnocen vliv jednotlivých parametrů, jako je teplota přívodní vody nebo teplotní spád, na změnu tepelného výkonu otopného tělesa. Článek dále nabízí rozbor a teoretické minimum dvou základních způsobů regulace – kvalitativní a kvantitativní, a to vzhledem k praktickým zjištěním. Na základě naměřených dat jsou předloženy dva přístupy pro matematické modelování provozní dynamiky deskového otopného tělesa.

Příspěvek seznamuje se změnami v zákoně o ochraně veřejného zdraví a s novelou nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ve vztahu ke stacionárním zdrojům hluku. Dále přibližuje způsob měření a hodnocení hluku v komunální sféře.

Článek představuje přístup k optimalizaci provozu technického zařízení budov (TZB) na základě analýzy měřených provozních dat. V posledních letech je zřejmý nastupující trend nástrojů a služeb zaměřených na analýzu dat TZB. Nejedná se o klasické dispečerské systémy SCADA), ale o nadstavby, které analyzují data zaznamenaná systémy měření a regulace. V článku je tento přístup k optimalizaci provozu TZB demonstrován na konkrétních příkladech. Pozornost je zaměřena na analýzu režimů vytápění. Pro posouzení režimů vytápění jsou využity principy prediktivního řízení s modelem. Výstupy jsou ilustrovány na příkladu dvou reálných budov.

Řádná péče o majetek představuje soustavnou a plánovanou činnost, jejíž minimum je definováno v právních předpisech. Předmětem příspěvku je klasifikace tohoto povinného minima dle právních předpisů a oblastí správy majetku. V rámci jednoho článku nelze uspokojivě postihnout všechny povinnosti, proto jsou detailněji popsány povinnosti provozně-technické a ostatní zmíněny jen rámcově. Článek si klade za cíl přehledně uvést termíny a lhůty provozně-technických povinností vlastníka sta vby ve vazbě na konkrétní prá vní předpis.

Dosahování úspor spotřeby energií je trvalým problémem, a tedy pracovním programem provozovatelů budov a složitých energeticky náročných systémů. Autor v příspěvku popisuje náročné zadání zmíněného problému, v souvislosti s poskytnutím evropské dotace, ve velmi technicky, stavebně i provozně složitém objektu občanské vybavenosti a jeho řešení doplněním zařízeními, přispívajícími ke zpětnému získávání tepla, a hlavně úpravou provozních režimů sousta v s využitím zpracovan ých provozních da t.

Výměníky pro zpětné získávání tepla jsou dnes neodmyslitelnou součástí prakticky každého vzduchotechnického systému i díky nařízení Evropské komise č. 1253/2014 o Ekodesignu. Článek informuje o základních vlastnostech rotačních výměníků pro zpětné získávání tepla, vč. určitých specifik, kterými se tyto výměníky odlišují od ostatních systémů, a seznamuje čtenáře s konstrukcí, hlavními zásadami při návrhu, montáži, provozu a údržbě těchto výměníků.

Příspěvek seznamuje čtenáře s aktuálními novinkami z oblasti normových požadavků požární bezpečnosti staveb, které jsou kladeny na vzduchotechnické systémy a na zařízení pro odvod kouře a tepla, případně též požadavků, které mají dopad na jejich správné řešení, ať už přímo či nepřímo. Zvlášť důležité je upozornění na zcela nové normativní požadavky, které se týkají funkční provázanosti hlavních aktivních požárně bezpečnostních (a jiných) zařízení, která jsou uvedena do činnosti (nebo jinak řízena) v případě vzniku požáru v budově.