Číslo 2/2020

Příspěvek se zabývá různými možnostmi zajištění místní regulace. Zaměřuje se na návrh termostatického regulačního ventilu ve vazbě na pásmo proporcionality a autoritu ventilu a s nimi související použití tzv. přednastavení na regulačních ventilech u otopných těles.

Článek popisuje rizika různých způsobů hydraulických zapojení a možných řešení ve vazbě na místní regulaci. Autoři jsou si vědomi, že některá řešení mohou být z technických nebo ekonomických důvodů v daném objektu nerealizovatelná, přesto může tento článek posloužit jako návod, jaké zvolit hydraulické zapojení, aby byla minimalizována budoucí rizika v rámci provozu otopné soustavy a umožněny požadované úspory energie.

Autor se obšírně zabývá dřevními peletami, které jsou významným pevným biopalivem určeným pro vytápění domácností. Uvádí vlastnosti, které jsou požadovány normou, a vlastnosti pro bezproblémové, ekologické i ekonomické vytá pění tímto palivem.

Článek se zaměřuje na vyhodnocení přínosů implementace prediktivního řízení na systémy centrálního zásobování teplem (CZT). Tuto moderní metodu řízení lze s výhodou použít v případech, kdy systém měření a regulace umožňuje v reálném čase do jednoho systému koncentrovat měřená data ze všech předávacích stanic, a to včetně měření tepla. Data s touto četností je možné využít k modelování typického odběrového diagramu koncových spotřebitelů tepla a získat tak prediktivní model pro každého spotřebitele. V kombinaci s modelem průtoků a teplot lze metodami prediktivního řízení řídit teploty a průtoky v jednotlivých částech systému s ohledem na minimalizaci součtu nákladů na elektrickou energii oběhových čerpadel a tepelných ztrát při distribuci tepla. Metoda byla pilotně nasazena na CZT systému VS Chlum v Bílině a přínosy oproti ekvitermní regulaci jsou porovnán y v článku.

V posledních letech je možné se setkat s desítkami nefungujících rozvodů vody, navíc se často odstranění závad řeší velmi neodborně. V článku autor shrnuje poznatky o hydraulických podmínkách rozvodů teplé vody, poukazuje na nedostatky řešení soustavy centrální přípravy teplé vody s průtokovým zásobníkem na přívodním potrubí teplé vod y (tzv. „boulí“ na potrubí), včetně rizik mikrobiologického znečištění vody.

Článek se zabývá akustickou simulací, vyhodnocením a měřením hluku od vnitřní klimatizační jednotky běžně používané v hotelových pokojích. Klimatizační jednotka, instalovaná v sádrokartonovém podhledu nad chodbou hotelového pokoje, je navržena pro chlazení a zejména pro vytápění. V prvním kroku řešení bylo nutné vytvořit věrohodný akustický model zařízení pro následné simulování, a to z podkladů poskytnutých výrobcem zařízení. Následně byl vytvořen model pokoje včetně umístění jednotky v podhledu. Výpočet hluku zohlednil jak cestu šíření hluku ze sání a výtlaku jednotky přes vzduchovody vyložené zvukoabsorpční vrstvou, tak cestu šíření zvuku přes vrstvu sádrokartonové konstrukce podhledu z místa instalace jednotky do prostoru pokoje. Ve druhém kroku byl stavební firmou vytvořen Mock-up typového hotelového pokoje přímo v místě realizace stavby a bylo provedeno měření hluku reálné klimatizační jednotky. Na závěr byly měřené hodnoty hluku v Mock-upu porovnán y s údaji zjištěn ými akustickou simulací.

Článek ukazuje možnosti využití zátěžových profilů ohřívačů teplé vody, definovaných nařízeními Komise č. 811, 812, 813 a 814/2013, k sestavení kumulativní křivky odběru teplé vody. Autoři poukazují na chyby, kterých se projektanti systému přípravy teplé vody dopouští ve vztahu k využívání těchto zátěžových profilů. Závěr článku obsahuje srovnání mezi křivkami odběru získanými ze zátěžových profilů ohřívačů teplé vody a reálnými měřeními u různých typů domů.

Proslunění bylo v minulosti možné stanovit či ověřit pouze s využitím grafických pomůcek. Využívány byly diagramy slunečních drah pro ruční použití i diagramy implementované do počítačových programů. V poslední době je možné využívat i fotografie pořízené fotoaparátem s objektivem typu rybí oko. Tato metoda poskytuje reálnější a názornější zakreslení stínících podmínek. Jelikož se fotografií musí proložit odpovídající polární diagram slunečních drah, může vzniknout problém s výběrem vhodného diagramu. Článek proto také seznamuje s potřebnými grafickými pomůckami a dává návod, jak vybrat vhodný sluneční diagram. Součástí textu je porovnání výpočtových vztahů sloužících ke stanovení polohy Slunce na obloze podle dosavadní ČSN versus nové evropské normy. Čtenář se také dozví, jak lze fotoaparát s objektivem rybí oko kalibrovat a ověřit tak spolehlivost dan ých výsledků.