Číslo 2/2023

V příspěvku jsou diskutovány současné problémy jednorozměrného modelování nádrží s integrovanými výměníky tepla. Pro modelování nádrží s integrovanými výměníky tepla je nutné mít k dispozici vhodné korelační vztahy. Těch je v současné době nedostatek. Řada dostupných vztahů navíc vychází z geometrií výměníků, které se v praxi již téměř nepoužívají.

Příspěvek se zaměřuje na zjišťování tepelné vodivosti izolačních materiálů a nepřesnosti při vyhodnocování naměřených údajů. Zatímco v oblasti nižších teplot mohou publikované výsledky měření vyhovovat požadavkům platných norem, ve vyšších teplotních oborech mají některá zavedená zjednodušení problematické důsledky. Věrohodnost provedených úvah je podpořena konkrétními příklad y, dílčími závěry a návrhy vhodných opatření.

Příspěvek uvádí výsledky statistického vyhodnocení klimatických dat pro Prahu za posledních 18 let. Je vyhodnocena závislost rychlosti větru (čtvrthodinových průměrů) na teplotě venkovního vzduchu jako maximálně se vyskytující rychlosti větru při určité teplotě vzduchu. Tato závislost má konvexní tvar, kdy nejvyšší rychlost větru nastává při teplotách venkovního vzduchu kolem 10 °C a pro kladné i záporné extrémní teploty klesá k nule. Výsledky jsou uvedeny jak v grafické, tak analytické (vzorec) formě. Jako příklad použití výsledků je uveden vliv vyhodnocen ých r ychlostí větru na funkčnost větracích hla vic.

Limitní teploty v našich předpisech, ať už optimální, nebo únosné, jsou stanoveny na základě dlouholetých studií vnímání tepelného prostředí člověkem. Vytápění je energeticky náročný proces a je pochopitelné, že v současných energetických problémech se šetření energií dotkne i této oblasti. V příspěvku jsou uvedeny nové požadavky na minimální teploty v budovách, které od listopadu roku 2022 požadují novelizované předpisy. Tyto změněné limitní hodnoty mohou mít podstatný nepříznivý vliv na zdraví člověka, ale také na budovy a jejich konstrukce.

Splaškové odpadové potrubia v budovách by mali byť navrhnuté tak, aby v nich nedochádzalo k vzniku nežiadúceho podtlaku alebo pretlaku a zároveň aby sa z kanalizačných potrubí nešírili nadmerné vibrácie a hluk. Okrem správneho návrhu dimenzie odpadového potrubia ovplyvňujú kolísanie tlaku aj iné faktory, medzi ktoré patrí napríklad zmena smeru odpadového potrubia, spôsob vetrania odpadového potrubia, použité tvarovky a príslušenstvo na odpadovom potrubí. Pretlak sa v odpadovom potrubí najčastejšie vyskytuje nad zmenami smeru odpadového potrubia, podtlak v miestach pripájacích potrubí s prítokom alebo pod zmenou smeru odpadového potrubia. Pri vysokých hodnotách podtlaku dochádza k vysatiu vody zo zápachových uzávierok, čo spôsobuje šírenie nepríjemného zápachu v budove. Pri menších hodnotách pretlaku dochádza k bublaniu vody v zápachových uzávierkach a pri vyšších hodnotách k vyrážaniu vody zo zariaďovacích predmetov. Článok sa zaoberá simuláciou vplyvu kolísania tlaku v odpadovom potrubí na hladinu vody v zápachovej uzávierke v programe Ansys 2021 Workbench R1. V odpadovom potrubí sa uvažujú vybrané hodnoty podtlaku a pretlaku v rozsahu od -550 Pa do +1500 Pa, ktoré predstavujú riziko šírenia nepríjemného zápachu v budove alebo vyrážania vody zo zariaďovacích predmetov. Pri simulácii bola použitá štandardná zápachová uzávierka s výškou vodného uzáveru 50 mm. Výsledky simulovaného priebehu hydraulických pomerov pri rôznych hodnotách tlaku v odpadovom potrubí sú vyhodnotené z hľadiska zabezpečenia funkcie zápachovej uzávierky. Posúdený bol aj vplyv odparovania vody zo zápachových uzávierok na ich tlakovú odolnosť.

Příspěvek je zaměřen na okrajové podmínky a provozní vlivy, které nejsou běžně uvažovány při stanovování otopných křivek pro kvalitativní (ekvitermní) regulaci otopných teplovodních soustav. Účelem kvalitativní regulace je úprava vstupní teploty otopné vody na aktuální požadovanou hodnotu, a to buď přímo činností zdroje tepla, nebo u samostatně regulovaných otopných okruhů např. prostřednictvím třícestných směšovacích ventilů. V současné době, kdy je snaha dosahovat co nejnižších provozních nákladů otopných soustav, ať už kvůli nestabilní ceně primárních energií, nebo s ohledem na enviromentální dopady, je tento způsob regulace vhodný pro většinu otopných teplovodních soustav a je potřeba se zabývat jeho co nejpřesnějším návrhem.