Číslo 3/2005

V článku jsou shrnuty základní údaje o teplotních poměrech a potřebách tepla pro vytápění v otopných obdobích 2000/01 až 2003/04 v Praze - Karlově. Vyhodnocení a komentář pořadí energetické náročnosti jednotlivých období jsou doplněny údaji o teplotních extrémech a četnostech teploty venkovního vzduchu.

Příspěvek seznamuje čtenáře se základními pojmy a předpisy z oblasti požární ochrany. Autor ukazuje, že pro dobrý návrh vzduchotechnického zařízení z hlediska požární ochrany a přímo pro požární ochranu je nezbytná orientace v základních pojmech a požadavcích předpisů požární ochrany stavebního díla. Neméně významným cílem je pokus autora sjednotit rozdílné slovní označení pro shodné pojmy u obou oborů, nebo vysvětlit skutečný význam těchto označení.

Článek navazuje na „Úvod do problematiky“, otištěný v letošním prvním čísle časopisu VVI. Po obecných úvahách jsou zde uvedeny slíbené konstruktivní a užitečné údaje. Je třeba připomenout, že text je zamýšlen jako diskusní materiál, sloužící k přípravě směrnice STP OS 1–1/2005: „Vzduchotechnika ve zdravotnictví, a nečiní si tedy nárok na úplnost a definitivní podobu“.

Bytovému větrání ještě stále není v České republice věnována dostatečná pozornost. Pouze malý počet bytů a domů je vybaven moderními energeticky úspornými větracími systémy. Jedním z moderních větracích systémů, který by u nás mohl nalézt uplatnění, je hybridní větrací systém pro mírné klimatické pásmo vyvinutý v rámci evropského projektu RESHYVENT.

Filtre vzduchu sú dnes jedným z najdôležitejších súčastí vzduchotechnických jednotiek a majú za úlohu odstrániť rôzne škodliviny zo vzduchu privádzaného do priestoru. Ako filtre zachytávajú nečistoty, zanášajú sa a po určitej dobe používania sa samotné filtre stávajú zdrojmi znečistenia, zvyšujúc v priestore koncentráciu niektorých látok negatívne vplývajúcich na vnímanú kvalitu vzduchu. Príčina tohto javu je predmetom súčasného výskumu. Článok poukazuje na nový náhľad na škodliviny vo vnútornom prostredí a na potrebu filtrácie vzduchu, popisuje alternatívne spôsoby filtrácie ako aj približuje problém nastávajúci pri nedostatočnej údržbe, resp. dlhodobom užívaní filtrov vzduchu. V druhej časti je opísaný experiment skúmajúci vzduch za použitými filtrami chemickou analýzou moderným spektrometrom.

Snaha o racionální využití energie v budovách vede k rozvoji konceptů energeticky aktivních fasád jako jsou masivní zdi kryté transparentní izolací, fototermální a fotovoltaické fasády, pokročilá zasklení pro účely přirozeného osvětlení nebo dvojité větrané fasády. Článek je zaměřen na fototermální kolektory do fasády budovy a jejich použití ve dvou typických potenciálních aplikacích v České republice - solární soustava pro přípravu teplé užitkové vody (TUV) v bytových domech a kombinovaná solární soustava pro přípravu TUV a přitápění v rodinných domech.

Článek se zabývá CFD simulací tepelných zisků a proudění ve dvojité solární energetické fasádě. Jižně orientovaná fasáda s výškou 5,6 m, šířkou vzduchové mezery 63 cm a celkovou plochou 123 m2 je využívána jako zdroj tepla pro tepelné čerpadlo vzduch-voda. Cílem simulace bylo zjistit vliv šířky vzduchové mezery, ročního období a stínicích žaluzií na teplotu odsávaného vzduchu a tepelný výkon fasády. S využitím zjednodušeného stacionárního 3D modelu bylo řešeno šest modelových situací. Vypočtený tepelný výkon fasády se v závislosti na ročním období pohybuje v rozmezí 8 až 15 kW při energetické účinnosti 14 až 19 %.

Výchozím údajem pro stanovení výkonu vytápěcího zdroje je průběh výkonu tohoto zdroje během dne v závislosti na požadovaném průběhu vnitřní teploty vzduchu. Řešení využívá rychlé Fourierovy transformace a algoritmus je zabudován do simulačního programu. Použití je vhodné například pro stanovení výkonu zdroje při přerušovaném vytápění. Na příkladu je ukázán výpočet závislosti mezi poklesem teploty, který rozhoduje o provozních nákladech a potřebným výkonem vytápěcího zdroje, který ovlivňuje investiční náklady v projektované budově.

Příspěvek informuje o nových podkladech pro návrh větrání obytných místností z hlediska hygienických limitů a minimalizace energetické náročnosti provozu větracích zařízení v rodinných a bytových domech pro trvalý pobyt s maximálně třemi podlažími. Norma je zpracována jako podklad pro laickou veřejnost tak, aby návrh větracího systému zajistil kvalitu prostředí bez nadměrných energetických a ekonomických nákladů i pracovníkem se základními technickými znalostmi. Norma obsahuje způsob stanovení minimálních vzduchových průtoků u větracích zařízení pro celý objekt, pro místní větrací zařízení a další požadavky a podmínky pro vhodný návrh těchto zařízení.