Číslo 3/2007

Autor se zabývá hydraulickým propojením zdroje tepla s otopnou soustavou a jednotlivých kotlů navzájem přes hydraulický věnec (HV). Rozebírá HV jak po stránce teoreticko-funkční, tak po stránce praktického použití. Přednostně doporučovanou variantou použití HV se jeví hydraulické propojení dvou sériově řazených kotlů.

Autor v článku podává komplexní informaci o přístupu k projektování vytápění velkoprostorových objektů v podobě optimalizované metodiky pro navrhování světlých a tmavých zářičů. V ucelené a stručné formě seznamuje čtenáře jak se známými skutečnostmi, tak s poznatky, které získal vlastním výzkumem.

Aplikace solárních kolektorů konstrukčně vestavěných do fasád mají velký potenciál ve výstavbě a rekonstrukcích obytných budov pro soustavy přípravy teplé vody. Integrace solárního kolektoru do svislé obvodové konstrukce budovy přináší řadu výhod (vyšší účinnost kolektrů, nahrazení části fasády energeticky aktivním prvkem, výrazně nižší četnost extrémních stagnačních podmínek, vizuálně přijatelné řešení) i problematických aspektů (nižší dopadající energie během roku, vliv stávajícího nebo budoucího stínění). Stínění fasádních kolektorů blízkými sousedními budovami (stálé stínění) nebo vzrostlou zelení (proměnlivé stínění) může výrazně ovlivnit celkové energetické zisky navržené solární soustavy. V analýze stínění fasádních kolektorů se autoři zabývají vlivem vzdálenosti a výšky okolních budov na roční příjem sluneční energie fasádou budovy. Jako případové studie jsou vybrány tři typické soubory obytných budov v Praze: sídliště Barrandov, sídliště Chodov a centrální část města (Vinohrady).

Autoři rozebírají možnosti použití regulovatelných ejektorů pro oblast vytápění. Seznamují čtenáře s metodikou návrhu regulovatelných ejektorů jak po stránce teoretické, tak po stránce praktického použití vytvořeného návrhového programu.

Automobilový průmysl stojí před zásadním rozhodnutím. Evropská unie přijala směrnici, která v krátké době omezí a posléze zakáže používání chladiva HFC-134a. Řešením jsou chladicí zařízení používající jako chladivo oxid uhličitý, které již byly vyvinuty, avšak představují neúnosnou ekonomickou zátěž pro výrobce automobilů. Alternativou jsou tři nová umělá chladiva, jejichž vývoj byl oznámen chemickými koncerny v roce 2006. Preference automobilového průmyslu, jehož rozhodnutí je plánováno na druhou polovinu roku 2007, může ovlivnit situaci na trhu chladiv i pro ostatní obory.

Polní nemocnice je mobilní vojenský komplex, který může být vyslán téměř do kteréhokoliv klimatu na světě. Systém klimatizace, větrání a vytápění této nemocnice je v současné době modernizován. K jeho návrhu budou použity počítačové energetické simulace, tedy postup, který v současnosti poskytuje nejspolehlivější výsledky. Pro přesné určení energetické náročnosti budov a klimatizačních systémů potřebuje simulační software databázi počasí, kterému bude budova vystavena. V současné době je na trhu k dispozici několik druhů klimatických databází. Všechny obsahují klimatická data, která se nicméně mohou výrazně lišit. Proto je nutné databázi počasí před použitím pečlivě vybrat. Databáze lze spolehlivě získat pro lokality ve Spojených státech, západní Evropě a Japonsku. V některých neobvyklých geografických oblastech (přepokládané místo nasazení polní nemocnice) např. Jižní Amerika, Afrika a jižní Asie jsou však z hlediska energetických simulací těžko dostupná. Tento článek je přehledem dostupných klimatických databází a doporučuje vhodný postup při jejich výběru pro energetické simulace budov vojenské mobilní nemocnice a klimatizačních jednotek v různých neobvyklých geografických oblastech světa.

Autoři se zabývají problematikou emisí částic PM10. Tato frakce jemných částic nabývá v posledních letech na významu neboť se zvyšuje i jejich podíl v imisích. Upřesňují definici frakce částic PM10 a objasňují, proč i dobře fungující odlučovače tuhých částic jsou zdrojem emisí částic PM10. Své úvahy dokládají i výsledky měření emisí z různých technologií. V závěru konstatují, že odlučovací zařízení po určité době provozu často pracují s horší účinností, než s jakou byla schválena a instalována.

Článek pojednává o řízení vzduchotechnických a vytápěcích systémů budov a monitorování jejich funkce v kontextu integrovaných systémů v budovách, především se zaměřením na budovy pro bydlení a budovy v terciární sféře. Zvláště v těchto budovách existuje velký potenciál pro uplatnění plně integrovaných řídicích systémů. Dobře (optimálně) řízený a provozovaný systém vytvářející vnitřní prostředí hraje základní úlohu při energetickém managementu budovy. Budovy s integrovaným řídicím, monitorovacím a komunikačním systémem se obvykle nazývají inteligentní (chytré) budovy. Inteligencí systému je obecně v informační a řídicí technice míněna schopnost autonomní adresné komunikace, monitorování a odezvy systému, přičemž systém tvoří adresovatelné prvky s komunikační schopností, rozhodovací schopností a pamětí. Požadavky na inteligentní budovy jsou uvedeny v materiálu normalizační organizace CENELEC - "SmartHouse Code of Practice CWA 50487:2005" [1]. Těmto požadavkům vyhovují pouze tzv. otevřené řídicí systémy. V článku jsou stručně popsány požadavky na tyto řídicí systémy a možné účinky zavedení těchto systémů u vzduchotechnických a vytápěcích systémů na energetické parametry budovy.

Tepelná pohoda člověka v interiéru vozu je jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujících pozornost řidiče. Příspěvek využívá standardní postupy pro stanovení ukazatelů tepelné pohody v homogenním mikroklimatu a zvláštní přístup pro hodnocení tepelně nestejnorodého prostředí - diagram komfortních zón podle Nilssona. CFD simulací a uživatelskými funkcemi pro program Fluent jsou predikovány ukazatele tepelné pohody v interiéru automobilu.

Autor se zabývá atraktivním tématem, jakým je hledání cest k omezení rizika přehřívání interiérů budov v důsledku krátkodobě přítomných vnitřních tepelných zisků od osob a technologií a od pasivních solárních zisků pronikajících prosklenými plochami. Po vyčerpání všech možností snížení výše zmíněné zátěže vhodným architektonicko-stavebním konceptem, řízené sluneční ochrany oken apod., stojí za to hledat další možnosti. Za nadějné je možné označit snahy o využití efektu fázové změny v materiálech ve stavebních konstrukcích, zejména pokud je umístění obvyklých teplo akumulujících ploch kvůli nepřijatelné hmotnosti omezené. Článek přináší přehled tzv. PCM materiálů vhodných pro využití v budovách.

-

V článku jsou uvedeny poznatky z projektu a montáže zařízení obnovitelných zdrojů na České vědecké stanici v Antarktidě. Stanice je v běžném provozu od vánoc 2006. Splnění či nesplnění projektových předpokladů o úspoře fosilního paliva bude možné posoudit po návratu vědeckých pracovníků do ČR koncem března 2007.