Číslo 3/2009

Vzhledem k celkově rostoucímu zájmu o energeticky úsporná řešení budov (nízkoenergetické a pasivní domy) bylo potřebné sestavit soubor pravidel pro referenční výpočtové posuzování stavebně-energetické kvality budovy, které by bylo dostatečně výstižné pro tuto kategorii a omezilo nejistoty i možnost prezentace spekulativních výsledků.

Autoři se zabývají numerickou analýzu teplotních a proudových polí ve vytápěné místnosti ve vztahu k umístění otopného tělesa. Jsou diskutovány dva návrhy otopných těles v podobě čtyř variant řešení. Otopné těleso navržené klasickou metodou bylo situováno pod okno ke stěně obvodového pláště, k boční vnitřní stěně a k protější vnitřní stěně. Otopné těleso navržené bilanční metodou bylo umístěno pouze pod oknem.

Autoři popisují potenciál využití tepelných čerpadel v centrálním zásobování teplem a úskalí, která mohou nastat při kombinaci tepelných čerpadel a standardního teplárenského provozu. Dále je uveden matematický popis energetických bilancí takové soustavy tepelných čerpadel zapojených do kaskády, jako úvod k popisu možnosti optimalizačního a vyhodnocovacího softwaru. Program umožňuje jek energetickou tak ekonomickou analýzu řešení problematiky.

Článek obsahuje základní informace o novém způsobu chlazení pobytových a pracovních prostor pomocí otevřených chladicích stropů, které patří mezi sálavé chladicí systémy. Pojednává o jejich konstrukci, chladicím výkonu a dimenzování systému. Na četných obrázcích jsou uvedeny příklady jejich instalací. Význam tohoto systému chlazení spočívá v tom, že pracuje s vyšší teplotou chladicí vody a ve srovnání s klasickým způsobem chlazení přináší úspory energie a provozních nákladů.

V příspěvku autor podrobně popisuje různé druhy plynulé regulace otáček ventilátorů vzduchem chlazených výměníků a uvedeny výhody a nevýhody každého typu. Na základě výsledků měření jsou jednotlivé typy na závěr porovnány z hlediska spotřeby energie a dosaženého útlumu hluku. Z uvedených měření lze předpokládat, že základní korekce Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. na snížení ekvivalentní hladiny akustického tlaku pro chráněný venkovní prostor staveb v noční době (?L=-10 dB) je prakticky dosažena již při snížení otáček ventilátorů o cca 30 %. Hlukové chování motorů při tyristorové regulaci je ale velice individuální, takže tento předpoklad nemusí být splněn u každého motoru. Regulace výkonu chladičů ovšem neřeší pouze snižování hluku. Tento článek navazuje na článek téhož autora" Energetické a hlukové aspekty provozu vzduchem chlazených výměníků při částečném zatížení", který byl uveřejněn ve VVI č. 2/2009, a doplňuje tak problematiku regulace výkonu vzduchem chlazených výměníků.

Článek informuje o přirozené a umělé ionizaci vzduchu. K umělé ionizaci jsou používány generátory negativních iontů - ionizátory. Ionizátor může být součástí čističe vzduchu. Může být ale používán jako samostatný přístroj, který nabíjí prašné částice, urychluje jejich shlukování, sedimentaci, a tak vzduch čistí. Zvláštním typem jsou ionizátory osobní a automobilové.

V článku jsou shrnuty výsledky pětiletého sběru tepelně vlhkostních hodinových odečtů z lokality v průmyslové oblasti východní části Prahy. Na výběru z původních více než 120 statistických grafů za období 2004 až 2008 jsou po jeho rozdělení podle typů na příkladech ukázány možnosti vyhodnocení. Je zde též uvedena vrstevnicová mapa průměrných četností se základnou t-x. Dále se příspěvek zabývá analýzou návrhových podmínek klimatizace vytvořených na základě kumulativních četností. Zavádí použití tří mezních stavů pro návrh chladiče, definuje podmínky chodu dohřívače klimatizační jednotky a uvádí jejich použití pro dimenzování výkonů prvků klimatizační jednotky ve vzorovém návrhu. Další kapitola ukazuje směry způsobu vyhodnocení zvlhčování resp. odvlhčování z pohledu množství vody, kterou je třeba za sledované období do vzduchu odpařit resp. z něj zkondenzovat. Z toho pak vychází porovnání průměrné roční energetické náročnosti v závislosti na různých tepelně vlhkostních požadavcích mikroklimatu vnitřního prostředí.

Budova fakulty strojní ČVUT v Praze - Dejvicích je od roku 1961 vytápěna teplovodním systémem vytápění umístěným ve stropě (systém "Crittall"). V jednom bloku bylo instalováno zařízení umožňující použití rozvodů podlahového vytápění k stropnímu sálavému chlazení. Protože bylo rozhodnuto přistoupit k optimalizaci tohoto systému, byla prvním krokem jeho identifikace. Vzhledem ke komplikovanému fyzikálnímu popisu celého systému a k dostatečné množině naměřených dat bylo rozhodnuto systém identifikovat statistickými metodami, konkrétně metodami Subspace identifikace (4SID) implementovanými ve specializovaných knihovnách v prostředí Scilab, jež mají tu výhodu, že kromě samotného modelu navrhují i pozorovatele stavu. Výsledný identifikovaný model vykazuje na ověřovacích datech odchylku do 1 °C, v okolí pracovního bodu do 0,5 °C. Tento model je již vhodný k nasazení ve vícerozměrných regulátorech, jako je např. MPC.

Autor pojednává o technologii čištění vzduchovodů, zvláště odsávacích systémů znečištěných mastnými příměsemi. Popsaná technologie je dostupná v ČR a může být uplatněna i v značně nepřístupných trasách vzduchovodů. Znečištěné, zamaštěné vzduchovody jsou zdrojem požárních i hygienických rizik, provozovatelé a majitelé vzduchotechnických zařízení by čištění vzduchovodů i celých systémů měli věnovat odpovídající pozornost. To podporuje i návrh evropské normy prEN 15780 Ventilation for buildings-Ductwork-Cleanliness of ventilation systems.