Číslo 3/2010

Při navrhování vzduchotechnických zařízení (VZT) je v současné době tendence uplatnit: - systémy s řízením výkonnosti podle potřeby (DCV Demand Controlled Ventilation), - hodnocení energetické náročnosti celého zařízení podle měrného příkonu ventilátorů (SFP Specific Fan Power), - ekonomické posouzení nákladů na zařízení za dobu jeho životnosti (LCC Life Cycle Costs). Uplatnění těchto pojmů vede k návrhu provozně úsporných zařízení (energeticky, snížením zatížení životního prostředí omezením produkce CO2 a úsporami provozních nákladů). V příkrém rozporu s těmito směry zahraničního vývoje, je situace na českém dodavatelském trhu, který preferuje zařízení investičně nejlevnější, která jsou však provozně drahá. Příspěvek uvádí charakteristiky DCV i SFP, parametry a podmínky, které umožní projektování DCV systémů a hodnoty relevantních veličin, které určují SFP. Zabývá se také příčinami, které brání prosazení výpočtů, potřebných k hodnocení nákladů za dobu životnosti (LCC), příp. výpočtů doby návratnosti navrhovaných zařízení, investičně dražších avšak provozně úspornějších. Nevěnuje se legislativním otázkám a otázkám vymahatelnosti práva, je příspěvkem technickým.

V příspěvku jsou výsledky měření rotující větrací hlavice poháněné větrem. Je uvedena závislost celkového tlaku v sání hlavice na průtoku hlavicí, resp. rychlosti ve vstupním potrubí hlavice, pro rychlosti větru 2 až 13 m/s. Dále jsou uvedeny bezrozměrné charakteristiky - závislost poměru celkového tlaku hlavice ku dynamickému tlaku větru na poměru rychlosti ve vstupu hlavice ku rychlosti větru. Naměřené charakteristiky rotující hlavice jsou porovnány s charakteristikou nepohyblivé hlavice typu CAGI

Článek pojednává o možných energetických úsporách potřeby tepla pro vytápění vlivem nočního útlumu, v typizovaném bytovém domě postaveném cihelnou technologií. Je zkoumáno několik možných variant útlumu, jak z časového hlediska, tak z hlediska hlídání vnitřní teploty vzduchu. Energetické bilance jsou počítány v simulačním prostředí BSim a to ještě ve dvou variantách, pro nezateplený, původní dům, a pro celkově zateplený. V závěru jsou shrnuty výsledky jednotlivých variant a také doporučení pro provoz otopné soustavě v tomto typu budov.

Hodnocení energetické náročnosti budov je v současnosti založeno na principech, požadovaných směrnic 91/2002 ES o energetické náročnosti budov (EPBD), která požaduje do hodnocení budovy zahrnout roční potřebu energie na vytápění, chlazení, větrání, osvětlení a přípravu teplé vody. Příspěvek popisuje genezi implementace směrnice EPDB v České republice a metodiku výpočtu energetické náročnosti se zaměřením na problematiku vzduchotechnických zařízení a větrání budov.

Autoři v úvodu popisují fyzikální a chemické vlastnosti vody vztažené k teplotě okolí. V další části se věnují úpravě a čištění odpadních vod s využitím nanočástic nulamocného železa, především při likvidaci těžkých kovů.

Televizní studia mají velmi speciální požadavky na distribuci vzduchu, které se někdy dostávají do konfliktu s technickými možnostmi. V popisovaném případě se je podařilo splnit použitím textilních rozvodů, ale řešení vyžadovalo atypické úpravy a pečlivé výpočty. Důležité parametry byly předem ověřeny testy za simulace reálných podmínek. Výsledek se stal vzorem pro řešení jiných podobných prostor.

Autor se vrací k historii vzniku a použitému systému klimatizace v budově bývalého Všeobecného penzijního ústavu. Tato funkcionalistická budova byla ve třicátých letech minulého století vybavena, jako první v Československu, poměrně dokonalou klimatizací. Podle již realizovaných zahraničních staveb byl použit systém firmy Carrier. Z dnešního hlediska jde o poněkud neobvyklý způsob centrální úpravy přívodního vzduchu v dlouhé polytropické pračce, kde byl vzduch v zimě ohříván a v létě chlazen na konstantní teplotu +7 °C a poté rozváděn "Carrierovým topným a ventilačním kanálem" k podružným strojovnám v jednotlivých poschodích a křídlech objektu.

Pro posuzování roční energetické potřeby pro chlazení a vytápění budov byla v roce 2006 přijata technická norma ČSN EN ISO 15927-4:2006 [1] překladem, která uvádí statistickou metodiku vytváření hodinových dat meteorologických prvků ve formátu referenčního roku pro stanovenou klimatickou oblast. Klimatická data ve formátu referenčního roku poskytují hodinové hodnoty teploty a vlhkosti vzduchu, solárního záření a dalších meteorologických prvků, které každý den a hodinu roku reprezentují typický charakter meteorologických poměrů v daném místě a regionu. Standard je založen na statistické analýze naměřených klimatických dat a výběru typických měsíců a roků za minimálně desetileté období. Klimatická hodinová data referenčního roku vytvořená podle evropského standardu [2] jsou v současnosti běžně využívána v zemích EU. Meteorologická databáze ve formátu referenčního roku, poskytující hodinová data pro celé území ČR, vyplývá z výsledků řešení Rozborového úkolu [10] k technické normě [1]. Databáze je potřebná jako nezbytný klimatologický podklad pro české technické normy související s přijetím Evropské směrnice EPBD 2002/91/EC a s novelou zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a dalšími předpisy pro splnění požadavku, zvyšování hospodárnosti užití energie v budovách.

Omezení přirozeného větrání vnitřního prostředí budov při výměně starých oken za nová těsná je velmi aktuálním problémem, nejen v bytech, ale v současné době i ve školách. Dříve přirozeně větrané školské budovy mají po výměně oken téměř nulovou infiltraci, ve třídách při výuce narůstá koncentrace CO2 , prachu i chemických látek a pachů, důsledkem je vyšší únava a nesoustředěnost žáků i učitelů, objevují se i drobné zdravotní potíže. Protože větrání otevřenými okny je většinou z důvodu bezpečnosti žáků nemožné, narůstá i množství neodvedené vlhkosti a školské budovy jsou plné plísní.