Číslo 3/2015

Článek přináší výsledky unikátních zkoušek individuálně stavěných kamen v kalorimetrické komoře. Hlavním cílem zkoušek bylo stanovení průběhu tepelného výkonu kamen s prosklenými a plnými dvířky při periodickém přikládání paliva a ověření dimenzování kamen dle ČSN EN 15544: 2013.

Článek se zabývá v souhrnné podobě problematikou termohydraulického rozdělovače (THR) využívaného jak v otopných soustavách, tak v chladicích systémech. Shrnuje stávající poznatky z hlediska návrhu a dimenzování a na základě výsledků z ma tematické simulace přináší nové pozna tky a doporučení pro praxi.

Oxid uhličitý je klasické chladivo známé již z konce 19. století, které bylo ve 30. letech 20. století s rozvojem chemického průmyslu vytlačeno halogenovanými látkami, ale v posledních 25 letech se dostalo zpět do pozornosti. V článku jsou popsány jeho vlastnosti a specifika, která ovlivňují konstrukci, provoz a energetickou náročnost chladicího zařízení, a rovněž negativa, která limitují jeho větší a rychlejší rozšíření. Je pojednáno o nadkritickém tepelném oběhu a optimalizaci výtlačného tlaku pro dosaž ení maximálního chladicího faktoru.

Článek je druhým dílem seriálu, ve kterém jsou popsány nové metody využívané v rámci facility managementu. Zatímco v úvodním článku bylo pojednáno o podstatě těchto moderních postupů, tento text se věnuje jejich praktickému používání, právnímu zázemí a příkladům ze světa.

Článek prezentuje základní rysy výzkumného projektu SINPHONIE (Schools Indoor Pollution and Health: Observatory Network in Europe), který byl zaměřen na zdravotní stav a životní prostředí dětí školního věku. Cílem projektu bylo sjednotit postupy a metody hodnocení kvality vnitřního prostředí, na základě získaných dat vyhodnotit vliv vnitřního prostředí na zdraví žáků a navrhnout doporučení pro zlepšení. Studie byla realizována v letech 2010–2012 a probíhala ve 23 zemích Evropy, kde bylo proměřeno 122 škol. Ve vybraných školách byly ve třídách a ve venkovním ovzduší měřeny koncentrace řady chemických škodlivin (benzen, trichloreten, tetrachloreten, pinen, limonen, naftalen, formaldehyd, oxid dusičitý, oxid uhelnatý, ozón, suspendované částice velikostních frakcí PM10 a PM2,5, radon, výběrově i PAU). Ve třídách byla zjišťována přítomnost biologických kontaminantů (plísně, alergeny v prachu) a sledovány vybrané mikroklimatické parametry (teplota a relativní vlhkost vzduchu, rychlost proudění, koncentrace oxidu uhličitého). Hodnocení zdravotního stavu dětí bylo prováděno pomocí dotazníkových šetření a měřením plicních funkcí žáků.

Článek pojednává o aerodynamickém hluku vznikajícím při nízkých hodnotách Machova, resp. Reynoldsova čísla prouděním vzduchu přes lopatkovou mříž běžně používanou jako koncová vyústka VZT rozvodů. Experiment byl prováděn pro pět úhlů natočení lopatek a pro dva směry proudění vzduchu. Vyhodnocení hladin akustického výkonu bylo provedeno na základě měření hladin akustického tlaku v poloodrazivém prostředí v poli přímých vln zdroje hluku.

Čisté prostory, tj. prostory s řízenou čistotou vzduchu, jsou fenoménem moderní doby a jejich používání se rozšiřuje na čím dál více oborů. S rozvojem užívání čistých prostor rostou i požadavky na jejich kvalitu i provedení a implementaci specifických požadavků investorů. Jednou ze specifických oblastí, kde jsou čisté prostory používány, je oblast výroby a přípravy léčiv, pomůcek zdravotnické techniky a dalších specifických prostorů ve zdravotnictví. V článku jsou uvedeny obecné požadavky na realizaci čistých prostor a dále zkušenosti z realizace čistých prostorů a jejich uvedení do provozu pro tuto oblast používání.

Článek je první částí ze série o vzduchotechnice v jaderných elektrárnách (JE). Autor, přední odborník na vzduchotechniku v jaderných elektrárnách, popisuje stručně historii výstavby jaderných elektráren v České i Slovenské republice, koncepci a požadavky na zařízení techniky prostředí a hlavní vzduchotechnické systémy v objektech s radioaktivním prostředím. Další části budou pojednávat o zařízeních, elementech systémů, obyvatelnosti dozoren, aktivním příspěvku k omezení nehod včetně těžké havárie reaktoru, zkušenostech z provozu, požadavcích na projektanta a zahrnou i současn ý stav oboru.

Chcete-li určit účinnost zpětného získávání tepla ventilační jednotky v členských státech EU, je třeba použít několik různých metod. Tento článek si klade za cíl upozornit na rozdíly v hodnotách účinnosti rekuperace tepla pro stejnou větrací jednotku, získané různými metodami.

Autor článku předkládá odborné veřejnosti řadu zkušeností, kterých nabyl v průběhu desítek let při své činnosti v oboru zařízení techniky prostředí jako projektant, realizátor, provozovatel zařízení a posléze i jako odborný konzultant. Formou osobního sdělení ve svém článku seznamuje čtenáře s opatřeními, kterými jako kreativní provozovatel na základě dlouholetých zkušeností vylepšoval stávající klimatizační zařízení. První část článku pojednává o praktických zkušenostech s využitím indukčních výustí k distribuci vzduchu v místnostech. Jde o zkušenosti s instalací indukčních jednotek v podokenních parapetech a vlivu umístění nasávacího místa sekundárního (indukovaného) vzduchu v čele parapetu na kvalitu vzduchu v prostoru. Ve druhé části jsou popsány atypické instalace polí sestavených z trysek/dýz v podhledech a zástěnách s možností realizace kvantitativní regulace množství přívodního vzduchu dle teploty a obsahu CO2 v prostoru. Tyto instalace jsou vhodné pro „bezprůvanový“ odvod větších tepelných zátěží rozptýlených v prostoru, které nelze místně odsávat, a jsou trvale obsluhovány. Ve třetí části jsou popsán y zkušenosti z řešení problémů se stropními anemosta ty.