Číslo 3/2016

Autoři se zabývají problematikou nízkoprůtokového tříděného odběru vzorku imisí – frakce PM10. Popisují vývoj a výsledky ověřovacích měření cyklónu ?73 mm s průměrem vstupní trubky 17,8 mm jako třídiče PM10. Na prašné zkušební trati byly u cyklónu s různým nastavením ysunutí výstupní trubky v rozsahu 8 až 50 mm experimentálně stanoveny pro dva zkušební prachy korigované závislosti frakční odlučivosti na aerodynamické velikosti částice Of´(a1). Hodnota meze odlučivosti a1,m se pohybovala v rozsahu 8,1 až 10,8 mm. Na základě závislosti meze odlučivosti na vysunutí výstupní trubky a1,m(v) bylo stanoveno vysunutí výstupní trubky 45 mm, při kterém cyklón při objemovém průtoku 2,3 m3/h třídí podle požadavků frakce částic PM10. V závěru jsou zdůrazněny výhody cyklónového třídiče v porovnání s běžně používanými impakčními třídiči pro použití u dlouhodobého imisního monitoringu frakce částic PM10, tedy zejména provozní spolehlivost a vysoká hodnota provozní jíma vosti.

Článek se zabývá tepelnou bilancí administrativní budovy v zimním provozu. Poukazuje na skutečnost, že pro stávající administrativní budovy jsou vnitřní tepelné zisky často vyšší než tepelné ztráty prostupem. Do bilancí je zahrnut i vliv větrání a zpětného získávání tepla. Analýzy jsou doplněny o detailní hodinový rozbor. Článek se zamýšlí nad koncepcí řešení vytápění, větrání a chlazení těchto budov v zimním období. Článek je doplněn i o konkrétní zkušenosti se zimním provozem ve vybran ých budovách.

Článek se zabývá možnostmi využití tepla z odpadní vody odtékající z připojovacího potrubí zařizovacích předmětů domu. V první části jsou popsány základní možnosti místního zpětného získávání tepla (rekuperace) používané zejména ve sprchách nebo sprchových koutech. Teoretický rozbor účinnosti a souvisejících dosažitelných úspor je podpořen experimentálním měřením vybraného typu rekuperačního výměníku. Vyhodnocení měření je porovnáno s klasifikací podle Passive House Institute. Kromě efektivity a úspory tepla dosažené nasazením rekuperačního výměníku je stanovena i ekonomická návratnost konkrétního výměníku při různých okrajových podmínkách.

Příspěvek se zabývá porovnáním čtyř výpočtových modelů pro stanovení tepelného výkonu plochého solárního kolektoru. Jednotlivé modely byly porovnány výpočtem roční produkce tepla plochého solárního kolektoru v simulačním prostředí TRNSYS při zvolených provozních teplotách a klimatických podmínkách v lokalitě Würzburg. Simulace ukázala, že neuvažování optické charakteristiky kolektoru může významně nadhodnocovat tepelný zisk kolektoru o zhruba 25 %. Rozdíl mezi dynamickým modelem a stacionárním modelem je velice malý, vzhledem k malé časové konstantě plochých kolektorů. Rozdíl mezi modelem tepelného výkonu vyjádřeným koeficienty křivky účinnosti a podrobným modelem se simulací rozložení teplot v kolektoru je v řádu procent.

Tento článek se zabývá průměrným součinitelem prostupu tepla obálky budovy. Jedná se o charakteristiku, která ovlivňuje tepelnou ztrátu prostupem tepla obálkou budovy. Průměrný součinitel prostupu tepla tak do značné míry ovlivňuje celkovou tepelnou charakteristiku budovy H/V. Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy patří mezi veličiny, na něž se vztahují současné normové požadavky. V příspěvku se odvozuje parametrické vyjádření průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy. Na základě analýzy parametrického vztahu se zjistila závislost průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy na dvou parametrech popisujících geometrické uspořádání budovy – podílu zastavěné plochy k celkové teplosměnné ploše obálky budovy a podílu plochy oken v ploše fasády. V příspěvku se uvádí příklad výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy pro různé kategorie budov, diskutují se závislosti a současné normové požadavky.

Článek se věnuje otopným tělesům se sériovým zatékáním do jednotlivých desek a tělesům s jiným než paralelním zatékáním. Výsledky jsou založeny na laboratorním měření dvou otopných těles, jedno se sériovým zatékáním a druhé s řízeným zatékáním do desek. Pro zmapování chování otopných těles ve vytápěném prostoru byla použita matematická simulace v programu Fluent. Na základě získaných výsledků byl posouzen vliv na možné energetické úspory a vliv na střední radiační teplotu ovlivňující výslednou tepl otu ve vytápěném prostoru.

Autor poskytuje stručný a fundovaný přehled požadavků navazujících profesí, jako je vzduchotechnika, vytápění, elektroinstalace a stavba, z pohledu oboru měření a regulace. Čtenář v článku nalezne i komplexní pohled na danou problema tiku a požada vky na jiné než jmenované profese.

Článek pojednává o současném stavu přenosu informací mezi projektovou a provozní fází projektu. Trvalým zájmem zůstává přibližování a naplňování vize správy budov s využitím projektové dokumentace a dalších dokumentů bez ztráty dat pro informační systémy facility managementu. Poukazuje na problémy přenosu informací do užívací fáze a naznačuje řešení implementací BIM do CAFM s využitím nástroje COBie (Construction-Operation Building Information Exchange), datovým formátem pro přenos informací o budově se zaměřením na provozní fázi, který je identifikován jako nejvhodnější způsob pro řešení informačního přenosu do provozní fáze stavby.