Číslo 3/2019

Článek se zabývá různými možnostmi propojení kotlového okruhu se spotřebitelskými okruhy. Rozebírá výhody a nevýhody různých rozdělovačů ve vazbě na použité způsoby řízení oběhových čerpadel. Závěrem uvádí bezproblémovou možnost použití tlakového rozdělovače spolu s ad aptivně řízenými oběhovými čerpadly.

Návrh solární soustavy pro přípravu teplé vody v bytovém domě je analyzován počítačovou simulací za účelem ověřit některá návrhová doporučení. Analýza ukazuje vliv návrhu plochy solárních kolektorů, vliv klimatických podmínek, vliv zapojení cirkulačního okruhu a návrhu objemu solárního zásobníku na solární pokrytí a měrné tepelné zisky solární soustavy.

Spotřeba energie na chlazení budov tvoří v současné době významnou položku, která činí téměř 40 % veškeré světové spotřeby energie [1]. Příspěvek ukazuje na důležitost monitoringu spotřeb energie pro chlazení, jako prostředku k možným úsporám energie. V článku jsou prezentovány reálné spotřeby na chlazení patnácti vybraných objektů měřených po dobu zpravidla pěti let. Následně jsou uvedeny výsledky analýzy naměřených dat.

S postupným zpřísňováním požadavků na energetickou náročnost budov vedoucích ke splnění cíle, aby do roku 2020 byly všechny nové budovy budovami s téměř nulovou spotřebou energie, dochází mnohdy ke zhoršení kvality vnitřního prostředí, na což upozornilo již 29. července 2016 doporučení Komise (EU) 2016/1318 o pokynech na podporu budov s téměř nulovou spotřebou energie (nZEB). Příspěvek se zaměřuje na problematiku jednoho z parametrů vnitřního prostředí, kterým je kvalita vnitřního vzduchu. Na novostavbě bytového domu s řízeným větráním v nZEB standardu nastiňuje možné příčiny vnímané zhoršené kvality vzduchu, ale i možné důsledky spja té s výstavbou budov s téměř nulovou spotřebou energie v této oblasti.

Tato studie byla zaměřena na kvantifikaci míry vlivu monolitického katalyzátoru s aktivní látkou TiO2 – WO3 – V2O5 na reálné spaliny, umístěného přímo do malého spalovacího zařízení nebo bezprostředně za něj. S různě umístěnými katalyzátory probíhaly spalovací zkoušky. Porovnávány byly míry konverze oxidu uhelnatého a celkového organického uhlíku při provozu v ustáleném stavu, přičemž hodnoty konverze byly vztaženy ke změřeným hmotnostním koncentracím znečišťujících látek ve spalinách daného spalovacího zařízení bez instalovaného katalyzátoru. Dále byla nastíněna závislost míry konverze znečišťujících látek na zvýšení aktivní plochy katalyzátoru. Výsledky sledovaného katalyzátoru byly porovnány s předešlým výzkumem katalyzátoru s aktivními prvky na bázi platiny a paladia. V poslední části je popsána dlouhodobá spalovací zkouška, při které bylo pozorováno zanášení katalyzátoru pevnými znečišťujícími látkami vzniklými ze spalování a vliv tohoto zanášení na funkci k atalyzátoru.

Článek pojednává o problematice návrhu vzduchotechnických systémů v akusticky náročných prostorách. Definuje jednotlivé zdroje problémů při projektování díla a uvádí konkrétní případy dimenzování. Při návrzích je kladen důraz na akustické úpra vy před požada vkem na výměnu vzduchu.

Článek shrnuje experimentální vývoj prototypu deskového sprchového výměníku pro zpětné získávání tepla z odpadní vody. Nový prototyp je navržen, tak aby respektoval požadavky prostorového uspořádání výměníkové skříně a umožnil tak vhodné obtékání odpadní vody na obou stranách teplosměnné plochy. Současně byl kladen důraz na minimální výšku výměníkové skříně s ohledem na očekáváné průtoky odpadní vody při sprchovacím cyklu a také požada vky na co nejmenší zasta věný prostor.

Článek rozebírá možnosti eliminace pachových obtíží v důsledku tvorby sulfanu v teplé vodě po jejím ohřevu v zásobníkovém ohřívači vody. Současně objasňuje podmínky, za nichž dochází ke tvorbě sulfanu v ohřívané vodě, zvláště je-li zdrojem vody studna. Je popsána i zajímavá kazuistika z jednoho většího objektu s několika ohřívači. Nejvhodnějším a nejtrvalejším řešením je záměna hořčíkové anody v ohřívači za zinkovou nebo hliníkovou. Naše práce zároveň dokumentovala na hodnotách anodového proudu, proč použití hliníkové či zinkové anody je vhodnější než hořčíkové anody: tvoří se méně elektronů, aktivita desulfurikačních bakterií je nižší a následně jsou nižší i pachové problémy se sulfanem v teplé vodě.

Chlazení stavebních konstrukcí pro zvýšení požární odolnosti se tradičně provádí přímým smáčením povrchu konstrukce sprejovým (drenčerovým) nebo sprinklerovým zařízením, avšak značná část objemu aplikované vody zůstává zcela nevyužita. Chlazení stavebních konstrukcí nízkotlakou vodní mlhou kombinuje přímé smáčení povrchu konstrukce s chlazením horkých plynů v jejím okolí, čímž dochází ke snížení emisivity prostředí. Článek představuje dílčí výsledky výzkumu účinku nízkotlaké vodní mlhy na snížení teploty plynů v okolí chráněné ocelové konstrukce (stropního nosníku).