Číslo 3/2021

Revize ČSN 73 0601, která nabyla účinnosti v říjnu 2019, se sice týká ochrany staveb proti radonu, má ale i obecnější přesah. Rozlišuje totiž, zda změřená koncentrace radonu ve vnitřním prostředí (obecně lze uvažovat koncentraci jakékoliv škodliviny) má sloužit k hodnocení zdravotní újmy uživatele stavby, nebo k hodnocení kvality stavby. V článku je ukázáno, že rozhodnutí o tom, zda stavba jako taková je dostatečně chráněna proti nadměrnému výskytu dané škodliviny ve vnitřním vzduchu, není možné učinit jen na základě její změřené koncentrace. Stručně jsou zmíněn y i další změn y, které přinesla revize ČS N 73 0601, jako je nový způsob výběru protiradonových opatření a nový postup návrhu protiradonové izolace. Nově stačí vybrat takový izolační výrobek, jehož radonový odpor je větší než minimální hodnota radonového odporu.

Článek se zabývá problematikou tlakových ztrát ohebných vzduchovodů. Na základě literárních podkladů byl analyzován součinitel tření pro deklarované drsnosti ohebných vzduchovodů a vliv smrštění vzduchovodu. Experimentálním měřením byly ověřeny tlakové ztráty ohebných vzduchovodů a zkoumán vliv smrštění na tlakové ztráty vzduchovodů malých průřezů. Pro zkoumání byly vybrány běžně používané ohebné vzduchovody dostupné na českém trhu.

Příspěvek se zabývá vertikální zelenou zahradou připevněnou na vnější straně lehké obvodové stěny průmyslové nebo skladovací budovy. Vliv zeleně na tepelnou bilanci budovy je závislý na lokálních klimatických podmínkách, tepelně-technických vlastnostech obálky budovy, požadavcích na vnitřní prostředí a na typu zelené zahrady, která je připevněna k obvodové stěně. Experiment zahrnuje tři různé testovací stěny v reálném měřítku. Dvě referenční obvodové stěny představují běžná technická řešení konstruovaná jako ocelový rám vyplněný tepelnou izolací s trapézovými plechy na vnější straně, a to buď v přímém kontaktu se základní stěnou, nebo s odvětrávanou vzduchovou dutinou mezi krycím plechem a základní stěnou. Vertikální zahrada nahrazuje trapézové plechy systémem drátěných košů vyplněných půdním substrátem se zelení a integrovaným zavlažovacím systémem kapkové závlahy. V článku jsou prezentovány a diskutovány některé výsledky prvních dvou let měření v období 2019 až 2020. Měřené údaje z testovacích zelených stěn jsou porovnávány s oběma referenčními skladbami obvodových stěn. Měřené údaje umožnily odhadnout výkon chlazení testovací zelené zahrady kvůli evapotranspiraci (odpařování vodní páry z listů rostlinného porostu a z povrchu pěstebního substrátu během vegetačního období), která má posléze dopad i na snížení teploty venkovního povrchu a snížení hodnot hustoty tepelného toku na v nitřním povrchu v teplém období roku.

První část článku popisuje návrh a vývoj experimentálního systému pro získávání vody z venkovního vzduchu v pouštních podmínkách. Jádrem zařízení je sorpční jednotka s desikačním výměníkem, která pracuje v částečně cirkulačním režimu a je vybavena zpětným získáváním tepla z chlazení pro regeneraci desikantu. Jednotka byla navržena a laboratorně testována pro ověření matematického modelu, který slouží pro další návrh energetického systému pro autonomní provoz. Bylo ukázáno, že v případě dostatku energie pro provoz může jednotka produkovat v průměru okolo 200 litrů vody denně v extrémních pouštních podmínkách Rijádu.

Článek se věnuje problematice řízeného ohřevu vody v zásobníku elektrickou topnou patronou. popisuje metodu řízení založenou na modelu zásobníku s užitím předpovědi odběru teplé vody a časově proměnných cenách energie. na příkladu přípravy teplé vody pro domácnost ukazuje prostřednictvím citlivostní analýzy vliv základních parametrů systému na roční cenu elektrické energie. z výsledků vyplývá, při uvažování cen energie v roce 2019, také možnost úspor y provozních nákladů na energii okolo 10 % při užití prediktivn ího řízení.

Růst cen energií podporuje zájem o hledání úsporných opatření nejen u tepelných zařízení, ale hlavně i u rozvodů teplonosných látek. Mezi nejúčinnější a přitom poměrně levné a snadno proveditelné opatření patří uplatnění tepelné izolace. Podmínkou je dobrá úroveň odborných kádrů, jejichž činnost může ovlivnit výrobu, uplatnění, navrhování a provádění, jakož i údržbu tepelných izolací. Cílem článku je informovat o aktuálním stavu legislativy pro tepelněizolační pěny z polyuretanu a polyisokyanurátu, jakožto moderních materiálů s vysokou účinností, kde se ale z pohledu certifikace ne vždy daří dodržovat postupy dané právními předpisy. Případný rozdíl v tepelné ztrátě mezi teoretickým předpokladem a realitou v praxi pak může mít za následek větší pokles teploty teplonosné látky po délce potrubí, než s jakou počítal projektant.

Účinnost kapalinových okruhů zpětného získávání tepla (ZZT ) je ve většině případů nižší než účinnost systémů s rotačními regeneračními výměníky. Je však možné docílit i opačného efektu propojením kapalinových systémů ZZT do systémů výroby a distribuce tepla a chladu tak, že dojde k „transportu energií mezi jednotlivými systémy“ TZB . Tento záměr byl zpracován pro realizovaný projekt EPC v Kongresovém centru Praha. Výsledkem je, že např. při teplotách venkovního vzduchu -20 až +20 °C se potřebné teplo pro ohřev vzduchu získává z převážné části z výroby chladu s rela tivně malou čerpací prací.