Číslo 3/2022

Příspěvek ukazuje na jednoduchém případě použití normy ČSN EN 15316-4-8, navržené pro posuzování energetické náročnosti plynových spotřebičů používaných pro vytápění velkoprostorových objektů. Otevírá diskuzi k možnému problému výpočetního postupu s předimenzováním, jelikož vyšší instalovaný výkon pravděpodobně vede k nižší energetické náročnosti, upozorňuje na možné nelogické zahrnutí ztrátového tepla obálkou spotřebiče do využitelné energie v místnosti a specifikuje možné chyby výpočtu při volbě příliš dlouhého výpočetního intervalu, protože všechny toky energie jsou v rámci časového intervalu uvažovány agregovaně.

Článek se zaměřuje na tepelné čerpadlo jako celek, zejména na jeho akustickou směrovost a doporučení pro instalaci. Na závěr je prezentován pohled na nedostatky v hodnocení hluku a štítkování tepelných čerpadel.

Příspěvek mapuje a popisuje současné přístupy v oblasti hospodaření s dešťovou vodou. Zabývá se jednotlivými technickými opatřeními a řešeními, které jsou v této souvislosti aplikovány. Cílem je vytvořit komplexní a přehledný soubor opatření v oboru hospodaření s dešťovou vodou, dokázat důležitost tohoto oboru ve stavební praxi s ohledem na environmentální důsledky i další souvislosti a vysvětlit způsoby návrhu objektů tak, aby bylo možné dešťovou vodu maximálně využívat.

Tématem příspěvku je simulační analýza solárního systému přípravy teplé vody pro bytový dům ve dvou variantách – centrální a decentrální. Analýza se zabývá vlivem obou variant na celkovou energetickou náročnost přípravy teplé vody. Výsledky ukazují, že využitelný solární tepelný zisk a celoroční provozní účinnost jsou podobné u obou variant solárního systému. Uvažované varianty se nicméně zásadně liší solárním pokrytím a potřebou tepelné energie záložního zdroje tepla, a to z důvodu odlišné celkové potřeby tepla na přípra vu teplé vody.

Článek mapuje dostupné historické prameny týkající se problematiky větrání škol. V příspěvku je popsán přístup k větrání učeben v době před více než 100 lety, který je dokumentován citací tehdejších předpisů. Příspěvek uvádí historické požadavky na požadovaný průtok větracího vzduchu na žáka, které vyplývají většinou z bilance metabolického CO 2. Na závěr jsou popsány historické systémy větrání, které byly v dané době k dispozici.

Od 1. ledna 2020 splňují všechn y nové budovy standard, kter ý se nazývá budova s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB ) a představuje určitá omezení především ve vztahu ke skladbě technických systémů budovy. Definici budovy s téměř nulovou spotřebou energie uvádí zákon č. 406/2000 Sb. obecným sdělením, že se jedná o budovu s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů. Podmínky pro stanovení parametrických požadavků pro tento standard jsou obsaženy v prováděcí vyhlášce č. 264/2020 Sb., která definuje požadavky pro jednotlivé ukazatele energetické náročnosti. Předmětem příspěvku je porovnání řešení technických systémů v budově ve vztahu k novým požada vkům, které jsou pla tné od 1. 1. 2022.