Číslo 3/2024

V článku je představeno řešení testbedu pro pokročilé testování tepelných čerpadel metodou Hardware-in-the-Loop. Je popsána architektura testbedu z pohledu hardwarové i softwarové části a jsou znázorněny datové toky. Na ukázkových záznamech ze zkušebního provozu testbedu je diskutována kvalita řízení emulátorů a klima tické komor y testbedu.

Proudění vzduchu v okolí přirozených zdrojů tepla, s nímž je spojen vznik konvekčních proudů, je složitou problematikou, která je obtížně řešitelná bez použití experimentu nebo numerických simulací. V řadě případů mohou mít zdroje tepla a jejich konvekční proudy podstatný vliv na celkovou kvalitu vnitřního prostředí, proto je důležité se s nimi v oboru techniky prostředí zabývat. Příspěvek je věnován vzájemnému porovnání konvekčních proudů vznikajících kolem tří různě komplexních modelů lidských simulátorů. Je popsána příprava jednotlivých modelů, tvorba výpočetní sítě s detailním popisem modelování mezní vrstvy a nastavení simulací. Všechny simulace byly řešeny s využitím počítačové mechaniky tekutin (CFD) v programu ANSYS Fluent. Cílem bylo vyhodnotit vliv zjednodušení geometrie lidského simulátoru na konvekční proud stoupající nad ním a určit vhodnost či nevhodnost použití daného zjednodušeného modelu pro další podobné numerické studie a experimenty .

V důsledku výroby, používání a sanace materiálů s obsahem azbestových a anorganických vláken se zvyšuje význam měření koncentrace těchto vláken ve vnitřním ovzduší. Vzhledem k používání různých stavebních výrobků obsahujících tato vlákna je nezbytné měřit jejich množství ve vnitřním prostředí jako součást průzkumu nebo pro stanovení případných nezbytných sanačních opatření a vyhodnocení jejich úspěšnosti. Příslušné předpisy kladou velké nároky na techniku sanace a měření. Proto byly vyhodnoceny různé metody odběru vzorků z vláken založené na sběru částic ze vzduchu na kapilárním membránovém filtru s póry. Početní koncentrace vláken v ovzduší se určuje na základě výsledků počítání vláken, zkoumané plochy filtru a objemu odebraného vzorku vzduchu. Akreditovaný dozor nad sanací je nezbytnou součástí každé obnovy budov, v nichž byly použity sta vební výrobky obsahující vlákna.

Pravidla pro rozúčtování nákladů na vytápění byla změněna novelou vyhlášky č. 269/2015 Sb. Ve vyhlášce se nově zohlední kvalita obálky budovy prostřednictvím energetické náročnosti budovy. Změna pravidel pro rozúčtování je založena na simulačních výpočtech, které modelovaly různé provozní scénáře dvou bytových domů.

Článek se zabývá možností využití obtokových klapek rotačního regeneračního výměníku během roku a vyčísluje možné úspory energie související s překonáním tlakové ztráty výměníku. Pro účely analýz byl navržen a zkonstruován prototyp výměníku s průměrem kola 1000 mm a obtokovými klapkami o průměru 200 mm. Výměník byl podroben experimentálnímu zkoumání. Byla proměřena tlaková ztráta výměníku v závislosti na průtoku vzduchu a dále tlaková ztráta pro tři jmenovité průtoky vzduchu v závislosti na otevření obtokových klapek. Měřením bylo zjištěno, že navržená konstrukce výměníku umožňuje snížení tlakové ztráty výměníku až o 49 % oproti původní hodnotě. Na základě naměřených hodnot byla provedena analýza potenciálních úspor elektrické energie pro pohon ventilátorů pro klimatické podmínky střední Evropy.

Celosvětový posun směrem ke snižování emisí uhlíku ve stavebnictví vede k potřebě podrobné analýzy dopadů na životní prostředí v celém životním cyklu budovy. Podle odhadů Světové rady pro šetrné budovy (WGBC ) produkuje stavebnictví 39 % světových emisí uhlíku. Vliv systémů technických zařízení budov na životní prostředí byl dosud podrobně zkoumán jen zřídka. Většina publikovaných studií staví na předpokladech a metodách založených na pravidlech. Pro podrobné posouzení životního cyklu celé budovy je však nezbytné analyzovat i systémy technických zařízení budov, jejichž vliv může být nezanedbatelný (např. dopad emisí uhlíku systémů vytápění, větrání a klimatizace se pohybuje v rozmezí 15 až 36 % celkového dopadu kancel ářských budov).