Číslo 4/2004

Autor informuje o možnosti použití chladicích stropů i pro vytápění pobytových prostorů v administrativních budovách. Vychází z podmínek hygienických předpisů na dodržování operativní teploty , která je odlišná od vnitřní teploty vzduchu, a která je rozhodující pro dosažení tepelné pohody prostředí. Dále se zabývá omezujícími parametry, tj. povrchovou teplotou chladicího stropu - možností kondenzace vzdušné vlhkosti, a Fangerovým kriteriem pro rozdíl radiačních teplot. Dále v článku stručně popisuje typy uzavřených a otevřených chladicích stropů a jejich použití při různých typech kancelářských prostorů. V závěru článku uvádí různé druhy hydraulického zapojení chladicích stropů v kombinaci s vytápěním.

Autor v článku informuje o základních principech i technickém řešení vodních smyček při návrhu vytápěcích a klimatizačních systémů obchodních komplexů. Systém vodních smyček využívá převážně nízkopotenciální teplo od kondenzátorů chladicích jednotek, rozmístěných ve vnitřních prostorách objektu, k vytápění obvodových zón při použití tepelných čerpadel. V článku jsou dále uvedeny základní komponenty systému a popis funkce. Závěrem upozorňuje na přednosti, ale i případná úskalí, navrhovaného systému.

-

Článek seznamuje s výsledky experimentů - měření tepelných zisků solárního skleníku vestavěného v šikmé střeše půdy penzionu. Navazuje tím na dřívější práci [3], ve které jsou uvedeny výsledky 2D a 3D modelu. Aniž by byla uvedena celková apertura skleníku, jsou vyhodnoceny tepelné zisky v jasném zimním dnu cca 45 MJ/d, při polojasné obloze 7 MJ/d a při zatažené obloze jsou zisky zanedbatelné.

Klimatizace prostorů chladicími stropy je možnou alternativou úpravy stavu prostředí pro vytvoření optimálního tepelného komfortu osob bez vysokých nároků na distribuci vzduchu. Citelná tepelná zátěž prostoru je odváděna velkoplošnými vodou chlazenými panely, které jsou instalovány většinou do podhledů místností. Objemový průtok vzduchu paralelně pracujícího vzduchotechnického zařízení pak může být redukován pouze na potřebnou, minimální dávku čerstvého vzduchu. Teoreticky je sálavý přenos tepla mezi člověkem a okolím v porovnání s konvekčním přenosem výhodnější jak z hlediska vytvoření tepelné pohody tak z hlediska spotřeby energie (viz dále). Investičně jsou však systémy chladicích stropů poměrně náročné. Příspěvek obecně pojednává o výhodách a nevýhodách použití sálavých chladicích stropů. Zejména se zaměřuje na hodnocení tepelného komfortu v takto klimatizovaném prostoru, což je dokumentováno na simulačním výpočtu.

-

-

Výsledky získané vyšetřováním ovzduší 14 stanic metra zatopených při povodních v roce 2002 a 13 nezatopených stanic neprokázaly rozdíly v koncentracích plísní v ovzduší, ani v dalších sledovaných parametrech, tj. relativní vlhkosti vzduchu a rychlosti jeho proudění. Pražské metro nepředstavuje 20 měsíců po povodních z hlediska výskytu plísní v ovzduší riziko pro zdraví cestujících.

Článek dokazuje jednoduchými bilančními výpočty, jak obtížné je získávání elektřiny ze sluneční energie termodynamickou cestou i v krajinách s nejdelším a nejintenzivnějším osluněním. Je vyhodnocena účinnost využití dopadlé sluneční energie při celodenním (nepřetržitém) provozu sluneční elektrárny, je-li noční potřeba energie ve dne akumulována do křemičitého písku.

Autor vysvětluje rozdíl mezi pojmy regulace a ovládání. Vyjmenovává základní odlišnosti a prezentuje je na příkladech.