Číslo 4/2005

Článek informuje o možnostech úspor energie při provozu budov (vytápění, větrání, klimatizace, teplá užitková voda), na který se v ČR spotřebuje zhruba 50 % celkové roční palivoenergetické bilance. Uvádí význam staveb s nízkou spotřebou energie pro udržitelný rozvoj a kritiku současného způsobu přidělování podpor a dotací v oboru úspor energie ve stavbách, který nazývá "ekologickým plýtváním".

Příspěvek popisuje vlastnosti autonomní a komunikativní regulace jednotlivých místností, hodnotí technologické trendy posledních let a jejich vliv na volbu typu regulace. Upozorňuje na některá rizika při výběru regulačního systému a nabízí pravidla, jak se těchto rizik vyvarovat. U komunikativní regulace seznamuje s typy sběrnic, které se dnes nejčastěji používají, a předkládá jejich srovnání. Ukazuje, jaké možnosti má komunikativní regulace při úsporách energie a zvyšování komfortu v budově; na závěr pak popisuje integrace dalších systémů do systému řízení jednotlivých místností a hodnotí jejich praktický přínos z hlediska systému řízení budovy.

Článek se věnuje metodice návrhu světlých a tmavých plynových zářičů. Metodika je objasněna na příkladu instalace a podložena teoretickou zjednodušenou simulací vytvořenou v simulačním softwaru Fluent 6.1.

Pro zkoušky tepelného výkonu podlahových konvektorů neexistují jednotné předepsané okrajové podmínky. Autor na základě svých dlouholetých zkušeností ve zkušebnictví ukazuje cestu, kterou by se zkoušky podlahových konvektorů měly ubírat.

V práci jsou uvedeny výsledky měření nízkofrekvenčního elektromagnetického pole (NF EMP) v interiéru klasické cihlové obytné budovy nacházející se pod vysokonapěťovým (VN) energetickým rozvodem 400 kV. Jsou separátně detekované velikosti magnetické indukce a velikosti intenzity elektrického pole. Experimentálně získané hodnoty v interiéru budovy nedosahují referenčních hodnot uváděných v nařízení vlády č. 480/2000 Sb.[1]

Vstup České republiky do Evropské unie 1. 5. 2004 se stal milníkem pro daleko širší harmonizaci evropských norem. Úkolem bylo zjistit sjednocení limitů a principů vyhodnocování umělého osvětlení ve vnitřních pracovních prostorech v České Republice a ve vyspělých zemích Evropské Unie.

Článek přibližuje problematiku napojování otopných těles. Autoři mapovali termovizní kamerou teplotní pole na několika typech deskových otopných těles v závislosti na jejich napojení na otopnou soustavu. Na základě získaných výsledků doporučují optimální způsob napojení deskových otopných těles.

Při provozu čerpadel a ventilátorů lze dosáhnout úspor energie řízením otáček motorů, nejvýhodnější je řízení otáček frekvenčními měniči.

Popis dvou typů prosvětlovacích fasádních a střešních rastrových systémů, které snižují tepelnou zátěž interiéru od slunečního záření. Oba systémy využívají ploché válcované sklo - optický rastr, který se chová jako separátor přímé a difusní složky dopadajícího slunečního záření. Rastrem je pouze ovlivňována složka přímá, která při slunečním svitu tvoří významný energetický podíl, zatímco rozptýlené světlo proniká do vnitřních prostor bez podstatných změn.