Číslo 4/2007

Provozní náklady komerčních a výrobních budov mohou být v mnohých případech nepříznivě ovlivněny rostoucími požadavky na větrání těchto zařízení. V takových případech použití pasivních (entalpických výměníků) a aktivních (odvlhčovacích) desikačních systémů může redukovat energetické nároky u zařízení pro úpravu vzduchu (HVAC) a tak provozní náklady snížit. Pro některé klimatické oblasti Spojených Států a jejich strukturu cen energií se použití odvlhčovacích zařízení ukázalo jako výhodné. V této studii autoři rozšířili vyhodnocení kombinovaných zařízení pro podmínky střední Evropy. Ukázalo se, že zrovna tak jako pro případy Spojených Států, ekonomické vyhodnocení musí být řešeno případ od případu a pro každou hodinu celoročního provozu. Následující zpráva taková vyhodnocení popisuje.

Autor shrnuje předběžné výsledky hodnocení tepelné pohody v pěti amerických budovách. Studie zahrnovala dlouhodobé měření a hodnocení teploty vzduchu, relativní vlhkosti, průvanu, rychlosti proudění, vertikálního teplotního gradientu a koncentrací oxidu uhličitého. Při měření se postupovalo dle normy ASHRAE 55-04. Předběžné výsledky ukazují, že ve většině případů se výsledky měření dobře shodovaly s pociťovanou pohodou osob hodnocenou formou dotazníků. Studie v současnosti pokračuje v dalších pěti kancelářských budovách po celých Spojených státech.

Článek rozebírá možnosti využití otopných stropů pro letní vysokoteplotní chlazení. Na příkladu velkoplošné kanceláře s použitím matematické simulace diskutuje parametry vnitřního prostředí dosahované při použití primární stropní otopné plochy pro letní chlazení.

Autor seznamuje čtenáře se svými názory a zkušenostmi z dlouholeté projekční praxe. Vychází ze základních českých legislativních nařízení, které porovnává s legislativou Evropské unie. Dále uvádí popis a základní požadavky na zajišťování mikroklimatu v různých kulturních objektech. V této části článku velmi podrobně rozebírá požadavky na klimatizaci divadel včetně doporučených řešení.

Autor se přes stručné energetické hodnocení potřeby tepla pro vytápění dostává k nosné problematice využívání uzavřených spotřebičů paliv. Vysvětluje uzavřené komínové systémy využívané u uzavřených spotřebičů paliv v nízkoenergetických domech.

Problémy s hlukem u vytápěcích a vzduchotechnických zařízení mají řadu příčin. Jednou je hluk generovaný z povrchů potrubních systémů, ve kterých je vysoká hladina akustického tlaku způsobena především akustickým výkonem ventilátorů, nebo často u spalovacích zařízení hlukem, který souvisí s hořením plynů. Tento článek se zabývá případy, kdy je potrubí vyrobeno z relativně tenkého plechu.

Práce hodnotí dalších deset přístrojů, určených ke zvýšení čistoty vzduchu a ke zlepšení pohody prostředí v místnostech. Za stejných a vzájemně srovnatelných experimentálních podmínek byly stanoveny protiprašné účinnosti těchto čističů vzduchu. Měřeny byly rovněž jejich objemové průtoky vzduchu (vzduchové výkony), hladiny hluku, produkce vzdušných iontů a ozónu v ovzduší.

Povrchová teplota sálavých povrchů ovlivňuje tepelný komfort osob ve vnitřním prostředí. Autor hodnotí různé situace lokálního diskomfortu, ke kterým dochází při vytápění či chlazení vlivem sálavé asymetrie okolních ploch - stropů, stěn a podlah. Navrhuje optimální řešení.

Článek je věnován modelování sezónní akumulace sluneční energie do vody a do zemského polomasivu pro vytápění rodinného domu s nízkou spotřebou energie. Otopná soustava domu je extrémně nízkoteplotní a vybíjení akumulátoru je přirozené (exergetické) bez použití malého tepelného čerpadla, které by zmenšilo objem akumulátoru i plochu solárních kolektorů.

V článku se rozlišují pojmy teplotní účinnosti a exergetické účinnosti rekuperačních výměníků tepla používaných ve vzduchotechnice. Teoretické hodnoty exergetické účinnosti jsou ověřeny laboratorními měřeními na dvou typech výměníků (plochý deskový a s gravitačními tepelnými trubicemi) pro různé tepelné kapacity přiváděného a odváděného proudu vzduchu. Dále je prezentováno provozní měření na větším deskovém výměníku v existujícím zařízení při stejných tepelných kapacitách přiváděného a odváděného vzduchu.

Autor seznamuje s obtížně řešitelným problémem kondenzace vlhkosti u malých a středních zimních stadionů. Osvětluje hlavní zdroje vlhkosti a jejich nepříznivé účinky při kondenzaci. Zároveň seznamuje čtenáře s možností vysoušení větracího vzduchu při použití adsorpčních odvlhčovačů. Závěrem upozorňuje na možnost vhodného použití adsorpčního odvlhčování v dalších průmyslových odvětvích.

-