Číslo 4/2011

Článek se zabývá vazbou kvalitativní a kvantitativní regulace teploty. Popisuje možnost elektronického řízení otáček oběhových čerpadel s vazbou na změnu ekvitermní regulace s cílem úspor provozních nákladů.

Článek pojednávající o charakteristikách chladivových kompresorů je zaměřen na vytyčení jejich pracovní oblasti a vysvětlení důvodů, proč kompresor nemůže být vně této oblasti provozován. Článek je i reakcí na skutečnost, že u chladicích zařízení a zejména tepelných čerpadel z jejich technických podkladů tato skutečnost většinou nevyplývá. Jsme tak svědky, že např. u tepelného čerpadla je uvedena maximální teplota ohřívané vody bez upozornění, že tato teplota nemůže být dosažena při nižších vypařovacích teplotách, např. v souladu s obr. 2 při teplotě vypařovací pod cca -5 °C.

Předmětem příspěvku je fragment problematiky zkoušení a hodnocení tepelných čerpadel v režimu vytápění. Pro nejčastěji používaná tepelná čerpadla vzduch - voda, voda - voda a nemrznoucí kapalina - voda jsou vybrány nezávislé zkušebny Wärmepumpen-Testzentrum Buchs, Eurovent, technické předpisy Rozhodnutí Komise č. 2007/742/ES a normou ČSN EN 14511, které tepelná čerpadla zkouší a hodnotí i zařazují do různých kategorií. Cílem příspěvku je poukázat na rozličnost a především nejednotnost metodiky zkoušení, hodnocení a zařazení tepelných čerpadel do kategorií podle nezávislých zkušeben a technických předpisů.

Zjednodušené a pokročilé metody návrhu velkoplošných otopných systémů Autor popisuje jednotlivé matematickofyzikální přístupy k řešení sdílení tepla u velkoplošných otopných soustav. Vychází od nejjednodušších 0D a 1D modelů, používaných v praxi, přes 2D model až k CFD metodám (3D model) používaným na univerzitách a hodnotí jejich výhody i nevýhody. Dává tak ucelený přehled o metodách výpočtu tepelně-technického chování velkoplošných převážně sálavých soustav.

Autoři se zabývají náhradou dvoustavové regulace spojitým PI řízením u kotlů na tuhá paliva. Přístup demonstrují na experimentálně získaných výsledcích pro automatický roštový kotel o tepelnémvýkonu 25 kW, který spaluje dřevěné pelety. Výsledky výzkumu přinášejí optimalizaci provozu kotle z hlediska emisí a účinnosti, aniž by byla ovlivněna základní regulace teploty výstupní vody.

Na základě reálného stavu s nedostatkem kvalitních dřevěných pelet jako biopaliva využitelného u lokálních topenišť autor upozorňuje na nové moderní konstrukce kotlů se samočinnou dodávkou paliva. U těchto, tzv. automatických kotlů, se při spalování kusového hnědého uhlí dosahuje podstatně nižších hodnot emisních faktorů tuhých znečišťujících látek, CO a celkového organického uhlíku než u kotlů starší konstrukce s prohořívajícím nebo odhořívajícím způsobem spalování. Autor výpočtem prokazuje, jakého ročního snížení znečištění ovzduší lze použitím automatických kotlů dosáhnout. Jediným negativním faktorem použití těchto kotlů zůstává jejich cena, která však na rozdíl od kotlů na biomasu není dotována

Hodnocení budov se stává stále častěji jedním z nástrojů vedoucích ke zvyšování jejich kvality a ovlivňuje i jejich komerční hodnotu. Vedle zákonem daných hodnotících systémů (např. hodnocení energetické náročnosti budovy) se setkáváme i s dalšími metodami, které jsou založeny namultikriteriálním posouzení daného objektu. Jednou z nich, původní pro české podmínky, je metoda SBToolCZ, vyvinutá týmem odborníků z ČVUT, Fakulty stavební.

V článku je představen nový pneumatický systém odsunu odprašků z výsypek filtrů a elektrických odlučovačů FLOW-OFF. Popsaný systém odstraňuje většinu nevýhod stávajících způsobů odsunu odprašků. Je energeticky úsporný, velmi odolný proti abrazi a je také velice šetrný k životnímu a pracovnímu prostředí.

Příspěvek představuje aktuální možnosti využití a vzájemné kombinace obnovitelných zdrojů energie. Jsou vybrány v praxi instalované aplikace využívající obnovitelné zdroje energie jak pro vytápění, tak pro přípravu teplé vody v objektu. Jedná se především o příklady kombinace tepelných čerpadel a solárních soustav. Byl vybrán objekt základní a mateřské školy v městysi Lukavec, kde primárním zdrojem energie jsou dvě tepelná čerpadla typu země-voda napojená na 24 zemních hlubinných vrtů. Dalším zdrojem energie v objektu jsou sluneční kolektory sloužící pro přípravu teplé vody, přitápění a k regeneraci poloviny počtu zemních vrtů. Ve druhé předvedené instalaci bylo řešeno atypické doplnění solární soustavy se sezónním akumulačním zásobníkem ke stávajícímu tepelnému čerpadlu typu země-voda se zemním plošným kolektorem. Solární systém je v tomto případě využíván jak pro přípravu teplé vody a přitápění v objektu, tak k nabíjení dlouhodobé akumulační nádrže 30 m3. Posledním příkladem je provozovna firmy Regulus v Praze Komořanech. Tento objekt využívá kombinace solárního systému a tepelných čerpadel typu vzduch-voda. Získanou energií jsou zásobovány vlastní objekty firmy, v případě přebytku dochází k redistribuci tepla do sousedního objektu jiného provozovatele.

Článek informuje o technických parametrech, spouštění, vzduchotechnickém měření a provozním vyvážení axiálního ventilátoru APH 4850, který je instalován v aerodynamickém tunelu university v kanadské Oshawě.

Článek podrobně popisuje konkrétní nasazení technických prostředků informačních a komunikačních technologií pro modernizovaný systém řízení a monitorování tepelného a energetického hospodářství ve slovenském Trenčíně. Zabývá se výstavbou systémů centralizovaného zásobování teplem od zdrojů tepla přes předávací stanice až k odběrovým místům a popisuje funkce systémů a jejich atributy. Informace mohou být velmi užitečné jak pro navrhovatele obdobných systémů tak i pro jejich provozovatele zvláště v případech, kdy je uvažováno o rekonstrukci a modernizaci soustav centralizovaného zásobování teplem.

Intenzita větrání v obytných budovách je při současném trendu energeticky úsporného bydlení velmi diskutovanou veličinou. Situaci komplikovaly chybějící a nepřesné požadavky v zákonných předpisech a technických normách. V únoru 2011 vešla v platnost národní příloha normy ČSN EN 15 665 v podobě změny Z1, která definuje požadavky na větrání obytných budov a také doporučuje vhodné systémy větrání. Článek stručně informuje o obsahu národní přílohy a konfrontuje navržené požadavky se zahraničními předpisy obdobného typu. Velmi významnou část národní přílohy tvoří požadavky na zajištění přívodu větracího vzduchu, na které se po instalaci těsných oken zapomíná.