Číslo 4/2013

-

Článek se zabývá problematikou návrhu, realizace a provozu kancelářských budov s využitím pasivního chlazení. Na konkrétním případě nové budovy ČVUT v Praze je ukázán jeden z pilotních pokusů návrhu administrativní budovy s použitím (energeticky) pasivního prvku v našem prostředí. Příspěvek obsahuje výtah z počítačových simulací realizovaných v jednotlivých stupních projektu i výsledky monitorování budovy v prvním roce provozu.

Příspěvek předkládá výsledky experimentálního měření, které si kladlo za cíl zmapovat proudové pole bezprostředně nad otopným tělesem, osazeným krycí mřížkou se sníženým průtočným průřezem a nestandardními otvory, za použití metody integrální laserové anemometrie (PIV). Výsledky jsou prezentovány ve formě vektorového rychlostního pole v různých výškách nad otopným tělesem.

Článek popisuje realizovaný soubor 13 pasivních domů v obci Koberovy a seznamuje s realizovaným měřením spotřeby energií v obytném souboru za období 3 let (2009–2011). Zároveň jsou při těchto měřeních spotřeby energií měřeny některé mikroklimatické parametry ve vybraném, užívaném domě. Článek se blíže zaměřuje na vyhodnocení parametru přehřívání domu na překračování nejvyšší dovolené teploty vzduchu v posuzované místnosti nad 27 °C, což je hodnota uvedená v TNI 73 0329 – Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou spotřebou tepla na vytápění – rodinné domy a také v ČSN 73 0540–2 s ohledem na skutečnost, že uvedené stavby jsou realizovány jako tzv. dřevostavby.

Příspěvek popisuje různé způsoby návrhu solárních systémů pro bytové domy z hlediska pokrytí potřeb tepla a nákladů na jejich realizaci. Poskytuje přehled různých řešení od těch, které preferují nejnižší pořizovací náklady a tím i nejkratší návratnost až po řešení s vysokou úsporou provozních nákladů, avšak radikálně vyššími investičními náklady. Na praktických příkladech reálných systémů jsou ukázána jejich technická i ekonomická omezení.

V současné době dochází k velkému rozvoji využívání obnovitelných zdrojů energie. Tyto zdroje se připojují do distribučních sítí. Mezi těmito zdroji se velmi často vyskytují kogenerační jednotky, které vyrábějí elektřinu a teplo. V tomto příspěvku jsou uvedeny dopady těchto zdrojů na řešení a provoz distribučních sítí a na výrobu tepla. Další vlivy mají tyto zdroje na řízení odběrů a skladování energie.

Článek se týká poznatků autora o závislosti TF-?t, kterou se již několik let zabývá, postupně ji doplňuje, rozšiřuje, v praxi používá a publikuje, např. v tomto časopise jako [L4] a [L5]. Text je zpracován tak, aby čtenář při hledání odpovědi na otázku, jaké jsou reálné možnosti topného faktoru a jeho teoretické maximum, mohl prostudovat pouze tento článek. Na doporučení recenzenta autor původní text zkrátil vypuštěním několika obrázků a vysvětlení dříve publikovaných v [L5]. Pro komplexní pochopení některých zde uvedených souvislostí, např. vlivu vzniku námrazy u výparníku na topný faktor, nebo přechodu od parametrů samotného kompresoru k vlastnímu tepelnému čerpadlu je třeba seznámit se s výše uvedenými články.

Autor svým článkem zpracovává velmi ožehavé a naléhavé téma řízení procesů facility managementu v nestandardních krizových situacích. V praxi přetrvává názor, že eventuální krizové situace charakteru technických či jiných provozních havárií řeší povolané složky veřejného záchranného systému a že v těchto situacích je jedinou úlohou manažera provozu jakéhokoliv podnikatelského či neziskového subjektu postarat se o okamžité podání krizového hlášení příslušným složkám a ochránit osoby, přítomné v objektu formou plnění zásad evakuačního plánu. Jak je tato představa mylná, prokazuje článek popisem a rozborem konkrétního příkladu, který se týká objektů obchodních center, jejichž nemalý počet v České republice stále narůstá. Informace, které zde autor příspěvku odborné veřejnosti předkládá, mohou velmi účinně přispět k minimalizaci krizových následků takových událostí a to i v řadě existenčních aspektů pro vlastníky, nájemce jakož i provozovatele budov a objektů všeho druhu.

Prof. Dr.Wolfgang Feist založil v roce 1996 nezávislý výzkumný ústav zabývající se koncepcí budov s minimálními nároky na spotřebu tepla pro vytápění. Postupně se činnost ústavu rozšířila o vývoj programů a algoritmů pro dynamické simulace chování těchto domů, výpočty energetických bilancí a projektové podklady „pasivních domů“. V současné době „Passivhaus Institut“ ověřuje realizované objekty, certifikuje výrobky a komponenty vhodné pro použit v těchto domech.

Při dopadu na zemský povrch se část slunečního záření odrazí zpět, ale podstatná část energie je přeměněna na zjevné teplo, ohřev porostu, ohřev půdy, evapotranspiraci (změna skupenství vody) a fotosyntézu. Část energie se vyzáří v dlouhovlnné tepelné složce zpět do prostoru. V příspěvku jsou popsány a kvantifikovány jednotlivé složky v závislosti na biotopu, tedy přírodních podmínkách, které vytváří člověk. Jsou také uvedeny metody měření a porovnány energetické bilance ve volné a urbanizované krajině.

Článek se zabývá praktickými poznatky a problémy při odstraňování povodňových škod na izolacích použitých pro zařízení staveb a průmyslových instalací. Detailněji rozebírá možnosti jejich vysušení a výměny.