Číslo 4/2014

Energetická úspornosť stavieb počas ich prevádzky je ich kvalitatívne významnou vlastnosťou. Táto sa zabezpečuje aj prostredníctvom optimálnej výroby tepla a teplej úžitkovej vody z obnoviteľných zdrojov, kde významnú úlohu zohrávajú i tepelné čerpadlá. Pri použití tepelných čerpadiel je potrebné zvažovať nielen ich primárny energetický význam, ale aj ich sekundárne - environmentálne účinky. Uvedený príspevok sa zaoberá potrebou riešenia produkovaného hluku a vibrácií z tepelných čerpadiel v rámci celého životného cyklu ich pôsobenia. Dôležitú úlohu zohráva práve etapa projektového riešenia (hluková štúdia a simulácia šírenia hladín hluku), ktorá často absentuje v dôsledku čoho sú zdroje tohto pridaného hluku predmetom sťažností užívateľov obytných domov. V článku sú uvedené optimálne manažérske postupy pre lokalizáciu tepelných čerpadiel a možné technické úpravy, tak aby boli dosiahnuté prípustné hodnoty hladín hluku a vibrácií v životnom prostredí.

Článek upozorňuje na možná úskalí hydraulické stability soustav, ve kterých jsou nainstalována čerpadla s řízenými otáčkami oběžného kola a nabízí doporučená a vyzkoušená funkční zapojení s těmito čerpadly.

Třetí díl seriálu článků popisuje sestavení analytického modelu pro výpočet tlakových ztrát kapilárních rohoží na základě iteračního a přibližného řešení. Na příkladu jsou znázorněny rozdíly mezi různými přístupy řešení. Výsledky prezentovaného modelu jsou porovnány s údaji zjištěnými experimentálně. V článku je prezentován podíl dílčích složek na celkové tlakové ztrátě rohoží.

Cílem článku je přiblížit čtenářům specifické požadavky na výrobky pro technická zařízení budov v rámci Směrnice EP o Ecodesignu, pro které již byly vydány Evropskou komisí konkrétní regulační opatření. Jedná se o tyto spotřebiče: elektrické motory (Nařízení EK č.640/2009), čerpadla (Nařízení EK č.641/2009), ventilátory (Nařízení EK č. 327/2011) a klimatizační zařízení (schváleno výborem EK 31. 5. 2011, Nařízení EU č.626/2011 o štítkování). Tato přehledná informace by měla posloužit k orientaci v probíhajícím procesu zvyšování energetické účinnosti výrobků spotřebovávajících nebo ovlivňujících spotřebu elektrické energie. Článek je určen zejména pro projektanty vzduchotechniky, vytápění, klimatizace a chlazení, pro dodavatelské firmy i pro samotné investory v oboru.

Příspěvek se zabývá modelem vířivého anemostatu v CFD, který byl vyvinut pro urychlení výpočtu a zjednodušení zadávání okrajových podmínek při numerické simulaci proudění vzduchu ve větraných a klimatizovaných prostorech. Autoři doplnili své předchozí publikace (z roku 2009 a 2011) o převedení místních rychlostí a vzdáleností od stropu na bezrozměrné veličiny a jejich využití pro matematické vyjádření vzájemného vztahu. Model vířivého anemostatu byl experimentálně ověřen vlastním měřením i porovnáním s podklady jeho výrobce.

Publikovaný článek shrnuje podstatné informace k aktuální tematice - větrání garáží v České republice. Pro rozsáhlost problematiky je příspěvek rozdělen do tří částí. První část [14] pojednávala všeobecně o předpisech a metodice návrhu provozního větrání. Tato druhá část se věnuje havarijnímu větrání. Všechny tři články vycházejí z právních a normativních předpisů, které pro větrání garáží platí. Zabývají se také novou situací ohledně možnosti parkování vozidel na plynná paliva. Jsou popsány návrhové zásady všech větracích systémů, které se mohou v garážích vyskytovat, včetně jejich ovládání, provozních režimů, detekce a monitoringu škodlivin. Rovněž je zmíněna analýza rizika vzniku výbušné atmosféry v případě parkování vozidel na plynná paliva a protokol o určení vnějších vlivů. Příspěvek je určen nejen projektantům vzduchotechniky, ale směřuje rovněž k architektům a projektantům všech souvisejících stavebních oborů. Cenné informace zde naleznou také zástupci dalších zájmových skupin, jako jsou investoři, developeři, dodavatelé, provozovatelé, stavební úřady, dotčené orgány státní správy, apod.

Článek prezentuje měření kvality vnitřního ovzduší v učebně základní školy v podobě analýzy koncentrace oxidu uhličitého CO2 během výuky. Měření byla realizována jednak v učebně s přirozeným větráním a posléze s nuceným, rovnotlakým, větracím systémem. Vzhledem k instalaci větrací jednotky do prostoru učebny bylo přistoupeno k měření hladiny akustického tlaku ve třech kontrolních bodech učebny, pro všechny výkonové stupně jednotky.

Příspěvek se zabývá revizí, technické normalizační informace TNI 73 0302 pro zjednodušené hodnocení solárních soustav v oblasti přípravy teplé vody. Cílem revize bylo přiblížit výsledky zjednodušeného výpočtu výsledkům pokročilých počítačových simulací v TRNSYS a zavést klimatické údaje, uvedené v TNI 73 0331 určené pro hodnocení budov. Výsledky výpočtu podle původní a revidované TNI jsou porovnány s výsledky počítačových simulací a také s výsledky výpočtu podle ČSN EN 15316-4-3 při uvažování stejných vstupních podmínek. Upravená metoda TNI 73 0302 vykazuje odchylku v rozsahu ± 8 %, což je výrazně nižší odchylka než v případě původní metody TNI a ČSN EN 15316-4-3.