Číslo 4/2016

V předchozích částech byla definována konkrétní pravidla pro použití metodiky FMEA v oblasti facilitace managementu, především při technické správě konkrétních technických zařízení. Tento článek, který je pro zveřejněnou sérii závěrečným, na ně navazuje, ale popisuje metodiku FMEA implementovanou na proces. Konkrétně na proces zavádění aplikace CAFM do společnosti poskytující služby v oblasti technické či komplexní správy budov. Jsou zde opět definována kritéria a specifikovány problémy, jež by při takovém zavádění CAFM mohly vzniknout, a jaké by mohly mít důsledky. Samozřejmě se jedná o velmi zjednodušené nastínění veškerých možných úskalí, která by pravděpodobně implementující společnost skutečně hodnotila. V závěru jsou veškeré poznatky a pravidla shrnuty do deseti pravidel, jež je při obdobné analýze nutno ctít, aby bylo dosaženo úspěchu a skutečné optimalizace provozu technických zařízení nebo jiných procesů, které budou touto metodikou hodnoceny.

Třetí část pokračování seriálu článků je věnována dalším systémům, které jsou navrhovány pro kontejnment (KTM) a hermetický prostor (HP), a systémům pro ostatní důležité prostory budovy reaktoru mimo aktivní provozy.

Pro systémy odmlžování a odmrazování čelního skla automobilu existují závazné předpisy, kterým musí vyhovět každé vozidlo před typovým schválením. Samotné splnění legislativních požadavků by však v důsledku velké konkurence na automobilovém trhu nebylo dostatečné. Zároveň nelze pominout, že pro prodejnost vozu je důležitý design vozidla. Protože konstruktér větracího systému nesmí narušit vnější vzhled jednotlivých prvků interiéru, má často značně omezené možnosti. Při hledání optimálního řešení větracího systému proto potřebuje mít co nejlepší informace o vlivu konstrukčních úpra v na proudění vzduchu. V tomto článku jsou zkoumány dvě varianty vyústky pro odmrazování čelního skla z pohledu rychlosti a intenzity turbulence ve vystupujícím proudu. Je proveden rozbor vlivu umístění mřížky na vyústku a následně jsou stanoveny závěry, z nichž vyplývají doporučení pro volbu nejvhodnějšího uspořádání systému odmrazování a odmlžování čelního skla.

V příspěvku je prezentován příklad řešení šíření hluku od tepelného čerpadla vzduch/voda instalovaného do suterénního prostoru bytového domu. Sání a výfuk vzduchu jsou vyvedeny na fasádu objektu, kde je proveden výpočet hlukové situace v chráněném venkovním prostoru stavby. Ve vnitřním prostoru je řešeno šíření zvuku ze strojovny do chráněného vnitřního prostoru. V závěru jsou výsledky konfrontovány s údaji z protokolu o měření na realizovaném díle.

Článek navazuje na popis modelu jednostupňového objemového kompresoru. Klade si za cíl seznámit širší technickou veřejnost nejen s možností a výhodami modelování kompresorů, ale i s kompresory zvláštní konstrukce umožňující během komprese par z tlaku vypařovacího na kondenzační přisávat páry chladiva z vnitřního výměníku tepla, často označovaného jako ekonomizér. Proto je v článku uveden nejen stručný návod pro sestavení modelu EVI kompresoru, ale jsou i porovnány jeho energetické parametry s klasickým spirálovým kompresorem stejné velikosti pracovního prostoru.

Článek pojednává o problematice a příčinách problémů se sulfanovým pachem teplé vody, který se vyskytuje v některých domácnostech zásobovaných z vlastní studny. Pokud není sulfan přítomen již ve zdroji vody, je příčinou vzniku problémů kombinace několika faktorů: druh obětované anody k ochraně ohřívačů proti korozi, chemické složení vody, činnost desulfurikačních bakterií, typ ohřívače a možná i dalších. Na základě omezených dostupných informací jsou navržena možná řešení problému.

Příspěvek je zaměřen na problematiku dilatace potrubních sítí. Z pohledu projektanta se jedná o velmi jednoduchou a dobře popsanou problematiku, nicméně – jak je v článku ukázáno – nejsou-li dodrženy základní požadavky při navrhování potrubních sítí, mohou být důsledky zcela fatální.

Postup projektování vnitřních rozvodů vody v současné době odráží vztah naší společnosti k pitné vodě, kdy soustava vnitřního vodovodu je chápána pouze jako systém, kterým se voda dopravuje k uživatelům, a kdy je opomíjeno mikrobiální riziko. Článek se věnuje příčinám vzniku a rozvoje mikrobiologického znečištění v nevhodně řešených rozvodech pitné vody.