Číslo 4/2020

Článek shrnuje dosavadní poznatky ohledně průběhu pandemie onemocnění COVID-19, které způsobuje koronavirus SARS-CoV-2, přináší základní informace o přenosu viru a jeho přežívání v prostředí a zabývá se možnostmi dezinfekce velkých ploch a prostor .

Článek se zabývá problematikou vzduchu v otopných soustavách a možnostmi eliminace potíží, které způsobuje. Příspěvek se zaměřuje na problém permanentně zavzdušněné otopné soustavy, na souvislost zavzdušnění s teplotou, při které otopnou soustavu provozujeme, a s rozložením přetlaků v otopné soustavě.

Tato studie byla zaměřena na pozorování zděného komína s izostatickou vložkou, určeného pro odvod spalin ze spalovacího zařízení malého tepelného výkonu spalujícího pevná paliva. Práce zahrnuje teoretický výpočet teploty počátku kondenzace vodních par obsažených ve spalinách pro různá paliva v závislosti na velikosti přebytku spalovacího vzduchu a popis praktických zkoušek stanovení průběhu teplot vnitřních stěn izostatické vložky 7,5 m vysokého komína v několika výškových úrovních, včetně ověření reálné teploty počátku kondenzace vodní páry obsažené ve spalinách. Informace o vzniku kondenzátu na vnitřní stěně izostatické vložky byly získávány nově navrženými čidly pracujícími na principu měření odporu mezi dvěma elektrodami.

S ohledem na závažnost problematiky a časové zpoždění v převodu tříd filtrů pro všeobecné větrání mezi ČSN EN 779:2012 a ČSN EN IS O 16890-1:2018 jsou v následujících kapitolách stručně uvedeny charakteristické znaky nového zatřídění filtrů, dále shrnuty hlavní rozdíly mezi oběma třídicími systémy a uveden přehled dostupných přibližných převodních vztahů, které mohou přispět k urychlenému uvedení nového systému třídění filtrů do běžné praxe.

Článek porovnává výkonové parametry ventilátorových konvektorů dostupných na českém trhu, které uvádí výrobci ve svých projekčních podkladech. Zmiňuje nejčastější problémy při provozu ventilátorových konvektorů, jež mohou být zapříčiněny nevhodným návrhem systému. Zabývá se okrajovými podmínkami návrhu, které je nutno zohlednit pro bezproblémový provoz a užívání systému. V příspěvku jsou prezentovány příklady návrhu ventilátorových konvektorů. Polemika je vedena nad běžnou projekční praxí, tj. návrhem systému podle chladicího výkonu s ukázkou ošidnosti takového návrhu. Je zde naznačeno, jakým způsobem postupovat, aby ventilátorové konvektory sloužily svému účelu, tj. zajištění tepelné pohody přítomných osob.

Příspěvek představuje inovativní koncept pro energeticky soběstačný lehký obvodový plášť integrující funkce klimatizace, osvětlení, stínění, kombinovaný s lokální výrobou a ukládáním elektrické energie. Vyvíjený fasádní modul bude vybaven pokročilým řízením, které bude koordinovat provoz všech funkcí. Aktivní fasádní modul bude schopný se autonomně adaptovat na aktuální situaci a zohlednit vnější a vnitřní vlivy lokálně pro daný modul. Hlavním tématem příspěvku je vývoj termoelektrické klimatizační jednotky integrovatelné do systému lehkého obvodového pláště. Prezentována je především zkušební jednotka s jedním termoelektrickým článkem pro ověření energetického chování nově vyvíjené technologie. Na základě měření jsou diskutována doporučení pro návrh funkčního vzorku s nominálním chladicím výkonem 640 W, který má za úkol obsloužit typickou kancelář o podlahové ploše 22 m2. Článek se zabývá charakteristikou energetické účinnosti pro částečné zatížení inovativní chladicí jednotky, studován je také vliv teplotního rozdílu uvažovaného na vnější a vnitřní straně fasády. Tyto charakteristiky jsou zjištěny experimentálním měřením.

Účinná tepelná kapacita budovy a časová konstanta budovy jsou vlastnosti celé budovy, které ovlivňují tepelné chování budovy za neustálených teplotních podmínek. Článek nejprve odvozuje metodu odhadu účinné tepelné kapacity a časové konstanty budovy a následně výpočtově odhaduje pravděpodobné rozsahy hodnot obou veličin pro různé typy budov a stavebních prvků. Poté jsou prezentována analytická řešení dynamického tepelného chování budovy pro dvě modelové situace – přerušované vytápění a časové období s harmonickými okrajovými podmínkami. Analytická řešení ukazují agregované tepelné parametry budovy, které ovlivňují tepelné chování budov v obou modelových případech. Analytické řešení pro harmonicky kmitající okrajové podmínky bylo následně využito ke studiu přehřívání budov, přičemž byl odvozen vztah vymezující maximální měrné plochy solární apertury takové, aby se denní maximální hodnota vnitřní teploty v budově dostala pod požadovanou hodnotu.

Článek se zabývá problematikou hluku spojenou s provozem tepelných čerpadel typu vzduch-voda. Porovnává, jaké hlukové parametry má k dispozici projektant tepelného čerpadla a jaké jsou skutečně naměřené hodnoty hladin akustického tlaku in-situ (na místě) při kolaudačním měření. Pro názornost byly vybrány dvě instalace s typickým umístěním tepelných čerpadel před rodinnými domy. Pro oba případy bylo provedeno měření a výpočet. Technické údaje od výrobců jsou v závěru zhodnoceny a porovnány s naměřenými a vypočítanými hodnotami.