Číslo 4/2022

V roce 1902 rozhodli zastupitelé Královských Vinohrad, tehdy samostatné části Prahy, o vybudování velkého kamenného divadla. V roce 1907 bylo divadlo slavnostně otevřeno. Příspěvek se po krátkém historickém úvodu o kulturním a politickém vývoji divadla zaměřuje na technické systémy budovy – vytápění a větrání. Autor dle dochované technické dokumentace popisuje původní systém teplovzdušného vytápění a větrání hlavních prostor divadla – hlediště i jeviště. Dle dokumentace a vlastního průzkumu popisuje systém vytápění, umístění i přemístění uhelné kotelny a dále přechod na vytápění plynem. Zároveň se věnuje i změnám větracích zařízení, k nimž došlo v průběhu let. To se týká i později navržených klimatizačních zařízení, která se v současné době již nepoužívají. Pro zlepšení pohody prostředí byl při rekonstrukci v roce 1994 do objektu doplněn centrální zdroj chladu, určený pouze pro chlazení přiváděného vzduchu do prostoru hlediště. Pro některé menší prostory byly instalovány i samostatné splitové chladicí jednotky. Článek je doprovázen fotografiemi starších i novějších zařízení, včetně řešení přívodu vzduchu v souladu s interiérovým řešením.

Předmětem příspěvku je sestavení a popis netradičního konceptu energetického a environmentálního systému budovy. V úvodu jsou stanovena teoretická východiska a motivace pro návrh systému. Následně je systém představen ve dvou variantách, úrovních, které řeší v rámci budovy hospodaření s dešťovou vodou, chlazení a variantně také vytápění objektu a přípravu teplé vody. V další části jsou publikovány výstupy ze základního bilančního výpočtu na příkladu případové studie, jejímž cílem je stanovení oblasti použitelnosti navrženého systému.

První část příspěvku se zabývá teoretickou částí návrhu regulace pro provoz autonomního systému na výrobu elektřiny a tepla. Systém je tvořen kogenerační ORC jednotkou Wave, fotovoltaickými panely, bateriovým úložištěm a virtuálním zásobníkem tepla. Celý systém je umístěn v Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT v Praze. Cílem regulace je minimalizovat nákup a prodej elektřiny z distribuční sítě a dodržet dodá vky tepla a elektřin y s co nejvyšší účinností celého systému.

V dnešní době existují možnosti opakovaného přístupu k předpovídaným hodnotám klimatických veličin, jako je např. teplota venkovního vzduchu, relativní vlhkost vzduchu, rychlost a směr větru. V předpovědi počasí nejsou zatím běžně poskytovány údaje o solárním ozáření. Cílem článku je navrhnout a otestovat metodu, kterou lze z běžně dostupných údajů předpovědi počasí odhadnout denní dávky globálního solárního ozáření na vodorovnou, resp. svislou orientovanou rovinu. V navrhovaných predikčních modelech se využívá silného vzájemného vztahu mezi denní dávkou solárního ozáření na vodorovnou rovinu a rozdílu mezi denním minimem a maximem teploty venkovního vzduchu. Hodnoty parametrů statistických modelů byly zjištěny metodami matematické optimalizace s využitím měřených údajů z meteorologické stanice Praha Karlov (2007 až 2010). Porovnání předpovídaných denních dávek globálního solárního ozáření na vodorovnou rovinu s naměřenými hodnotami vykazovalo vysokou míru shody. Relativní chyba navrženého modelu v teplé části roku obvykle nepřekračovala 10 %. Použitý způsob přepočtu z vodorovné roviny na svislé orientované roviny nevedl k tak dobré shodě s naměřen ými údaji.

Článek se věnuje technickým a normativním podmínkám protipožárních izolačních systémů pro zajištění požární odolnosti vzduchovodů a potrubí pro nucený odvod kouře a tepla. Rozebírá požární scénáře definované zkušebními normami a uvádí typické příklady protipožární ochrany v praxi. Příspěvek je určen nejen projektantům vzduchotechniky, ale směřuje rovněž k projektantům souvisejících oborů.

Článek představuje různé přístupy k hodnocení energeticky plusových čtvrtí. Do roku 2025 by mělo být v EU realizováno sto energeticky plusových čtvrtí (PED – Positive Energy District). V ČR jsou již tři města, která v současné době na návrhu projektu PED pracují. Dosud byl v Evropě kladen důraz na energetiku budov zejména v kontextu jednotlivých budov s téměř nulovou spotřebou energie. V rámci evropských výzkumných projektů lze však vidět jasný trend od řešení samostatných budov k energetickým konceptům celých městských částí. I když definice PED zatím není pevně ukotvena v žádné evropské legislativě, existuje řada různých přístupů k hodnocení míry využití obnovitelných zdrojů energie v městské čtvrti. Analýza přístupů při stanovení plusové energetické bilance je provedena pro soubor konkrétních bytových domů a je zhodnocen dopad definice na ná vrh energetického konceptu.