Číslo 5/2004

Příspěvek navazuje na článek téhož autora [1], ve kterém byla řešena protipožární ochrana potrubních prostupů systémů vytápění, chlazení, vodovodu, kanalizace, plynovodu, požárního vodovodu atp. Prostupy vzduchotechnických potrubí jsou však poněkud složitější. Autor vysvětluje legislativní a normativní požadavky na ochranná protipožární zařízení. Podrobně uvádí možná technická řešení prostupů vzduchotechnických potrubí požárně dělicími konstrukcemi. Upozorňuje na určitou nejednoznačnost požadavků normy ČSN 73 0872. Upozorňuje, že jsou požární klapky dle vyhlášky č. 246/2001Sb. vyhrazeným druhem požárně bezpečnostních zařízení, a proto je nutno jejich projektování, montáži, ale i provozu a údržbě věnovat požadovanou pozornost. Článek je určen projektantům, dodavatelským a montážním organizacím a provozovatelům vzduchotechnických zařízení.

Příspěvek se zabývá analýzou stavu prostředí za proměnných provozních podmínek a řešením teplotních a rychlostních polí ve filmovém atelieru při použití teplovzdušného vytápění a větrání. Energetické simulace sloužily k ověření teploty vnitřního vzduchu v pobytovém pásmu osob; pro vyšetření stratifikace teplotních a rychlostních polí byla použita numerická metoda CFD.

Autor podává stručnou charakteristiku významného evropského výzkumného pracoviště, na kterém, jako jeden ze skupiny studentů Ústavu techniky prostředí, po dobu jednoho roku studoval, řešil a obhájil diplomovou práci na téma "Perzonalized Ventilation in Combination with Total Volume Ventilation" (Osobní větrání v kombinaci s celkovým větráním).

V článku jsou porovnávány dvě různé konstrukce solárního komínu, který zlepšuje přirozené větrání laboratoře Odboru termomechaniky a techniky prostředí na Fakultě strojního inženýrství VUT Brno. Je potvrzen očekávaný výsledek, že stavebně těžší konstrukce vytváří rovnoměrnější průtok vzduchu s posunutým maximem za maximem slunečního záření a funguje i ve večerních a nočních hodinách.

Tepelné zisky od elektronických zařízení v administrativních budovách jsou významnou složkou vnitřní tepelné zátěže. Údaje o jejich velikosti, potřebné pro dimenzování klimatizačních zařízení, byly v posledních letech analyzovány v několika zahraničních studiích, širší technické veřejnosti však málo dostupných. Příspěvek shrnuje poznatky v této oblasti, poukazuje na rozdíly mezi štítkovými údaji výrobců a skutečnými (provozními) zisky a poskytuje projektantům údaje, použitelné v projekční praxi.

Článok sa zaoberá vplyvom tepelnotechnických vlastností okien najmä zasklení na potrebu tepla pri vykurovaní budov. Porovnanie tradičného dvojnásobného zasklenia s modernými nízkoemisnými izolačnými zaskleniami robí okno hlavným šetriacim prvkom na fasáde spomedzi stien, striech, podláh a transparentných častí.

Příspěvek poukazuje na problematiku energetického hodnocení chladicích zařízení chladicím faktorem a to zejména při vzájemném porovnávání zařízení pracujících na základě oběhu parního (tzv. kompresorových) se zařízeními sorpčními. Doporučuje proto používat v těchto případech hodnocení vycházející ze spotřeby primární energie, označené PER, z anglického "Primary Energy Rate".

Příspěvek uvádí výsledky počítačových simulací chování chladného vzduchu proudícího nízkou rychlostí podél svislé stěny v závislosti na teplotním rozdílu vzhledem k okolnímu prostředí a v závislosti na vzdálenosti od zdroje proudu. Praktickým využitím znalostí je možné dosáhnout úspor vzhledem k vynaložené energii na výrobu chladu, je možné vytvářet tzv. vzduchové oázy chladu, bez nutnosti chladit celý prostor, není-li to nezbytně nutné.