Číslo 5/2007

Autor porovnává možnosti návrhu větrání dvouplášťové střechy podle ČS 73 0540-4 a s využitím modelování CFD. Výpočty a modelová řešení rizika kondenzace vodní páry ukazují, že metodika dne ČSN poskytuje u jednodušších střešních konstrukcí výsledky s bezpečnostní rezervou. Normová metodika však nezahrnuje vliv všech faktorů působících na proudění vzduchu ve větrané mezeře - při takovém hodnocení se uplatní modelování CFD.

Autor se zabývá úvahami nad managementem podélného větrání ve stavbách silničních tunelů při požárech. Stručné členění tunelů s ohledem na řešenou problematiku, popis druhů větrání a filosofie návrhu jsou úvodem pro část zaměřenou na podélné větrání tunelových trub a jeho řízení při požární situaci. S ohledem na stávající návrhový standard a postupy uplatňované v praxi byl vytvořen systém logických závislostí pro rozhodovací proces řídicího systému při předpokládaném druhu mimořádné události.

Příspěvek shrnuje současné mezinárodní poznatky a zkušenosti z oboru odvětrání silničních tunelů při požáru a porovnává je s různými doporučeními v České republice.

Celý příspěvek je vystavěn na doslovných citacích článků tří kmenových technických norem požární bezpečnosti staveb: ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 a ČSN 73 0810. Poskytuje základní informaci o tom, jak je českými návrhovými normami požární bezpečnosti pojímán odvod kouře a tepla ve stavbách. Úvodní část je věnována garážím, prostřední část představuje všeobecné zásady a závěrečná část seznamuje s klasifikačními požadavky na požární vlastnosti jednotlivých komponentů systémů pro odvod kouře a tepla.

V současné době usilují politici i vědci o zlepšení životního prostředí a snížení spotřeby energie. K celkovému zlepšení podmínek prostředí, které nás obklopuje, patří i čistý vzduch na pracovištích. Běžně se větší část vzduchu odváděného z větraného prostoru recirkuluje. Nejenže je recirkulace vzduchu energeticky nehospodárná, ale zvyšuje též škodliviny v přiváděném vzduchu, což mohou být i bakterie. Tento nedostatek odstraní větrání venkovním vzduchem v krátkých intervalech bez recirkulace, přičemž se rovněž dosáhne nižší spotřeby energie.

Ve druhé části článku seznamuje autor čtenáře s problematikou klimatizace multikin. Podrobně se zabývá požadavky investorů, stavebními dispozicemi multikin, návrhy a dimenzováním zařízení auditorií. Podrobně popisuje systémy pro promítací kabiny, vstupní haly, přípravny občerstvení i hygienické zázemí diváků.

U chladicích zařízení používaných v klimatizačních systémech je dnes kladen mimořádný důraz na jejich vliv na životní prostředí. Ten se projevuje jednak přímo působením chladiva uniklého ze zařízení netěsnostmi, při poruše, opravách a na konci jeho životnosti při likvidaci, jednak nepřímo prostřednictvím spotřeby pohonné energie.

Cieľom sledovania bolo zistiť úroveň mikrobiálneho znečistenia - výskyt mikroskopických vláknitých húb (ďalej "plesne") filtrov vzduchotechnických zariadení (ďalej len "filtre") vo vozňoch osobnej železničnej prepravy (ďalej len "vozne"), vo vnútornom prostredí rôznych typov týchto vozňov a porovnanie s nálezom vo vonkajšom prostredí. Porovnaním nálezov v troch rôznych prostrediach zvážiť prípadný vplyv vzduchotechnických zariadení na úroveň kvality vnútorného prostredia vo vozňoch z hľadiska mikrobiálnej čistoty.

Autor se zabývá hydraulickým napojováním otopných těles ve vztahu k jejich tlakové ztrátě. V grafické podobě podává přehled o průběhu tlakové ztráty deskových otopných těles s a bez instalovaného ventilu. Porovnává i ostatní druhy otopných těles s ohledem na jejich tlakovou ztrátu, vyjádřenou součinitelem místního odporu.

V článku se uvádí zkušenosti z postupu při realizaci centrálního zdroje tepla na fytomasu pro město Kašperské Hory, parametry zdroje a poznatky z jednoročního provozu

V článku se uvádějí provozní zkušenosti ze sezónní akumulace sluneční energie tzv. chemickým tepelným čerpadlem. Sluneční a geotermální energie z podpovrchového horizontálního výměníku o ploše asi 450 m2 se hydratační reakcí přečerpává do akumulátoru se sorbentem (Na2S . 5 H2O) k vytápění domku s obytnou plochou 80 m2. Sorbční akumulátor má 8x menší objem, než by měl odpovídající teplovodní akumulátor.

Článek pojednává o zcela novém koncovém prvku a to střešní protidešťové žaluzii, kterou lze osazovat vodorovně nebo šikmo dle sklonu střechy. Vzduchovodem, který je zakončen střešní protidešťovou žaluzií, lze vertikálně vyfukovat nebo i nasávat vzduch, aniž by do něho vnikala voda.

Autor podrobně popisuje celý proces výroby a využití bioplynu. Specifikuje jednotlivé fáze procesu, jejich technologické nároky a možnosti využívání bioplynu. Neméně důležitým je posouzení investičních a provozních nákladů bioplynových stanic.