Číslo 5/2008

Podstatnou část celkového tepelného výkonu sálavých panelů je jejich sálavá složka. Ta je v rámci vytápění průmyslových hal sálavými panely rozhodujícím faktorem, ovlivňujícím tepelnou pohodu ve vytápěném prostoru. Autor se zaměřil na podstatné parametry ovlivňující právě sálavou část tepelného výkonu panelů při jejich návrhu a metodicky je posoudil. Srozumitelnou formou seznamuje čtenáře s nejdůležitějšími závěry.

Článek se zabývá vyhodnocením celoročního měření vnitřního prostředí zasedací místnosti pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v Brně, zejména z hlediska vlivu vysokého podílu prosklení obvodového pláště budovy na nutnost klimatizace. Odhad energetické bilance prosklené části fasády ukazuje, že solární zisky převyšují ztráty tepla prostupem již od března. To potvrzují naměřené vnitřní teploty, které prokazují nutnost chlazení místnosti za slunečných dnů nejen v letním, ale i v přechodných obdobích roku, cca od poloviny března až do poloviny října. Zvýšené solární zisky tak přinášejí užitek v podobě snížených nákladů na vytápění pouze v období listopad-únor, případně za polojasných dnů na jaře a na podzim. Pro jejich regulaci po zbytek roku je nutno použít pokročilé zasklívací systémy s nízkým solárním faktorem a účinná stínicí zařízení, jinak dochází ke zvýšení energetických nároků budovy.

Změřené energetické parametry chladicího zařízení samy o sobě neřeknou, zda zařízení pracuje v úrovni možností komponentů, z nichž je sestaveno (zejména kompresoru). Takovou informaci získáme jedině tehdy, když tyto parametry porovnáme s parametry odečtenými z charakteristik použitého kompresoru, přepracovaných na okrajové podmínky daného měření. Použití výpočetní techniky umožňuje integrovat matematický model chladicího okruhu s reálnými kompresory přímo do systému měření a již v průběhu měření je průběžně porovnávat a tak získat důležité informace nejen o parametrech ale i o stavu ("kondici") měřeného zařízení.

Chladivové klimatizační systémy představují pro investory, uživatele často nejjednodušší způsob úpravy tepelného komfortu v letním i zimním období. Jednoduché systémy lze instalovat a provozovat bez hlubších znalostí o jejich omezujících možnostech, pro složitější systémy jsou užitečné podrobnější informace. Článek stručně charakterizuje koncepci systémů a přináší některé poznatky, které čtenář nenajde v běžné dokumentaci výrobců.

Článek podává ucelený pohled na některé druhy tzv. alternativních (nedřevních) pelet z biomasy z hlediska jejich palivových vlastností a hodnotí jejich chování při spalování v kotli malého výkonu, pro který jsou určeny. První část článku je věnována prezentaci některých výsledků dlouhodobého výzkumu v tepelné laboratoři Juliska na Fakultě strojní ČVUT v Praze, a vlastnostem alternativních pelet ve vztahu k nejvíce rozšířeným dřevním materiálům. Rovněž je zmíněn stav legislativy ve vztahu k biopalivům a stav jejich využití v ČR. V druhé části článku je podrobněji diskutována aktuální problematika emisí polychlorovaných dibenzodioxinů a furanů při spalování biopaliv, především jsou porovnány možné způsoby jejich vzniku a možnosti zamezení jejich tvorbě při spalovacím procesu.

Tepelná čerpadla jsou v současné době nabízena v širokém rozsahu užitných vlastností, jež bohužel nejsou rozlišovány ani odbornou veřejností. Tím pak často vzniká údiv nad rozdílem cen u tepelných čerpadel podobných topných výkonů. Ve své první části se článek zabývá zkušebními podmínkami pro tepelná čerpadla vzduch - voda a kapalina - voda, v druhé části jejich hodnocením. Pro tato tepelná čerpadla jsou uvedeny podmínky pro udělení ekoznačky podle Rozhodnutí Komise č. 2007/742/ES a pro jejich zařazení do jednotlivých kategorií z hlediska energetického a hlučnosti tak, jak je člení zkušebna ve švýcarském městě Buchs.

V souvislosti se zaváděním hodnocení energetické náročnosti budov, která vyjadřuje celkovou roční potřebu energie v budovách, je vhodné mít pro různé typy budov referenční hodnoty, kterými lze výpočtem stanovenou energetickou náročnost ověřit. V příspěvku jsou přehledně zpracovány výsledky víceletých fakturačních měření odběru tepelné energie v různých typech objektů a provozů občanské výstavby.

Článek ve své první části popisuje princip absorpčního chladicího zařízení, uspořádání tepelného oběhu a pro dvojici látek voda (chladivo) - LiBr (absorbent) jeho znázornění v tepelném diagramu. Poskytuje též základní informaci o závislosti účinnosti solárního kolektoru na jeho typu a teplotě ohřívané látky. Druhá část článku je věnována popisu dvou realizovaných zařízení, u nichž bylo využito solárního systému jako zdroje pohonné energie pro absorpční chladicí zařízení jmenovitého chladicího výkonu 45 a 564 kW.

Při katastrofické povodni v roce 2002 bylo v hotelu Hilton v Praze - Karlíně značně poškozeno chladicí zařízení. Autor popisuje navržené řešení změn a úprav chladicího systému a neobvyklé těžkosti, které bylo nutno překonat při realizaci. Pro odvod kondenzačního tepla a přímou přípravu chlazené vody pro klimatizaci bylo použito říční vltavské vody, vlivem kaskád-vltavských přehrad relativně studené. Chladicí voda se odebírá z proplachovacího kanálu průměru 1,5 m, procházejícího náhodně v hloubce 6 m pod úrovní podlahy hotelových garáží. Přístup do kanálu a samotný odběr chladicí vody je neobvyklý a v praxi ojedinělý. Montáž čerpacího zařízení proběhla za ztížených podmínek pod vodní hladinou kanálu s využitím potápěčské techniky. Stejně je neobvyklý i způsob celoročního odběru chladu pro potřeby klimatizace. Vzhledem k velkoplošnému prosklení atria (cca 2000 m2), jsou vnitřní hotelové pokoje situované do atria v jakémkoliv ročním období tepelně zatěžovány osluněním. Použitím navrženého způsobu chlazení byly vyřešeny dřívější problémy a stížnosti hostů. Další efekty tohoto způsobu chlazení spočívají ve vysoké hospodárnosti provozu i v odstranění možného vzniku legionely, oproti dříve provozovaným otevřeným chladícím věžím. Provoz má navíc 100% jištění v extrémních letních podmínkách, možným použitím obou způsobu chlazení kondenzátorů - Vltava/věže.

Článek popisuje okrajové podmínky měření termovizní technikou. Autor na ukázkách z praktických měření přibližuje možnosti a metodiky stanovení okrajových podmínek měření a jejich vliv na snímaný termografický záznam.

Autorka předkládá seznam platných českých předpisů (zákonů, nařízení vlády a vyhlášek), které definují požadavky na mikroklimatické podmínky a větrání vnitřního prostředí. Upozorňuje, že požadavky, zejména ve vyhláškách ministerstva zdravotnictví - nejsou jednotné. To způsobuje velké problémy projektantům, kteří musí řešit tyto požadavky rozdílně, někdy i v jedné budově. Samostatným předpisem jsou požadavky definovány pro pracoviště, jiným pro školy či stravovací zařízení. Pro některá pracoviště (čisté prostory ve zdravotnictví) nejsou požadavky definovány vůbec. Autorka proto požadavky na mikroklima a větrání vytáhla do přehledných tabulek.

Článek se zabývá praktickými poznatky navrhování a instalací potrubí pro rozvod chladiva v chladicím zařízení. Potrubí je zde rozděleno podle své funkce v chladicím okruhu a text je doplněn výpočtem správného průřezu potrubí v závislosti na doporučené rychlosti proudění chladiva v dané části potrubí. Obrázky uvedené v textu znázorňují různá správná i špatná řešení návrhu potrubních systémů. Správně navržené potrubí pro rozvod chladiva zajišťuje spolehlivý provoz chladicích zařízení.