Číslo 5/2015

Příspěvek analyzuje potřebu energie na větrání učeben školských budov pro zajištění odpovídající kvality vnitřního ovzduší v souladu s platnými právními předpisy ČR a provozní náklady s tím spojené. Analýzy zahrnují jak trvalé přirozené a nucené větrání, tak nárazové přirozené provětrávání. Součástí příspěvku je také analýza vybraných lokálních větracích jednotek, která vede ke stanovení konkrétních finančních nákladů na provoz nuceného větrání. Bylo zjištěno, že celkové náklady spojené s provozem trvalého nuceného větrání vybaveného zpětným získáváním tepla s definovanou dávkou vzduchu nejsou pro rozpočet školy nikterak zásadní položkou.

Článek navazuje na 1. část publikovanou ve VVI č. 3/2015. Druhá část obsahuje popis koncepce, funkce a schémata základních vzduchotechnických systémů pro jaderné elektrárny s kontejnmentem a s hermetickým prostorem. Popisované řešení je obvyklé u reaktorů chlazených a moderovaných vodou. Autor konstatuje, že základní členění vzduchotechnických systémů u bloků nové generace zůstává v souladu předloženým textem. V článku je kladen důraz na znalost technologie, pro kterou jsou vzduchotechnické systémy na vrhovány.

Článek je třetím dílem seriálu, ve kterém jsou popsány nové metody využívané v rámci facility managementu. První část se zabývala podstatou těchto metod, druhá byla věnována jejich praktickému používání, právnímu zázemí a příkladům ze světa. Ve třetí části autor analyzuje současné trendy organizačních modelů údržbových procesů při provozování technických zařízení obecně, avšak s důrazem na technická zařízení budov. Seznamuje čtenáře s vývojem sofistikovaného přístupu k této zásadní a nepostradatelné činnosti a tím nastavuje zrcadlo tradičním způsobům údržbových operací, které nesou často znaky náhodnosti a pozdní reakce.

Znečištění ovzduší prachovými částicemi představuje závažný problém pro lidské zdraví a životní prostředí. Negativní působení ultrajemných prachových částic (částice s rozměrem menším než 100 nm) na lidské zdraví závisí např. na počtu částic, měrném povrchu částic, respirabilitě a schopnosti vázat další chemické sloučeniny (např. PAH). Příspěvek shrnuje poznatky získané při spalovacích zkouškách hnědého uhlí v malých spalovacích zařízeních. Spalovací zkoušky probíhaly v typických teplovodních kotlích při jmenovitém výkonu. Charakterizace ultrajemných prachových částic byla prováděna pomocí nízkotlakého kaskád ového impaktoru DLPI.

Cílem článku je informovat o aktuální metodice stanovení součinitele tepelné vodivosti od hodnoty změřené v laboratoři, přes statistické vyhodnocení výrobcem až po určení návrhové hodnoty používané projektantem ve výpočtech. Legislativně je dán odlišný postup pro izolace používané ve stavebních aplikacích a v aplikacích TZB a v praxi často dochází k záměnám. Je to dáno jednak přemírou norem a také nedodržováním daného postupu na straně výrobců.

Výpočet produkce elektrické energie fotovoltaickými systémy lze provést více či méně zjednodušeným způsobem. Měsíční bilanční metoda umožňuje do výpočtu měsíční produkce zahrnout vliv teploty a slunečního ozáření s využitím parametrů uváděných v technické specifikaci fotovoltaických modulů. Jednotlivé technologie FV modulů jsou bilančním výpočtem porovnány.

Důležitou charakteristikou chladiva je vedle environmentálních a bezpečnostních vlastností také hodnota chladicího faktoru vyplývající z termodynamických vlastností a určující energetickou náročnost provozu chladicího zařízení. V článku je provedeno srovnání chladicího faktoru oxidu uhličitého s vybranými chladivy používanými v současné době pro oblast chladicí techniky a klimatizace a jsou diskutovány výhody jeho použití a příklady užití v České republice.

V roce 2015 vyšla velká novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, která zohlednila připomínky Evropské komise a odstranila některá kontroverzní ustanovení, spojená s problematikou vydávání průkazů energetické náročnosti a dalšími činnostmi energetických specialistů. V komentovaném přehledu změn získá čtenář přehled o rozsahu změn a je upozorněn na ty , které zásadně mění stá vající zaběhnuté postupy.

Článek volně navazuje na předchozí téma energetické efektivnosti výrobků, používaných ve větrání a klimatizaci (VVI č. 4/2014). Cílem tohoto článku je představit a osvětlit v kostce čtenářům zcela nové požadavky na větrací vzduchotechnické jednotky pro technická zařízení budov, kterými se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, v termínech působnosti od 1. 1. 2016, resp. od 1. 1. 2018. Tyto požadavky neplatí pro větrací jednotky pro obytné budovy. Zde citované nařízení přistupuje k hodnocení energetické účinnosti větracích jednotek zcela novým způsobem a hodnotí je jako celek, včetně všech hlavních částí, které zásadním způsobem ovlivňují spotřebu energie při jejich provozování. Dodržení všech požadavků nařízení bude mít zásadní vliv jak na způsob projektování, tak i na výběr hlavních dílů přímo u výrobce jednotek, který za dodržování požadavků nese hlavní odpovědnost. Článek je určen zejména pro projektanty vzduchotechniky, vytápění, klimatizace a chlazení, pro doda vatelské firmy i pro samotné investory v oboru.