Číslo 5/2016

Článek je pokračováním částí 1, 2 a 3, uveřejněných v předchozích číslech tohoto časopisu. Ve čtvrté části je pojednáno o typických vzduchotechnických zařízeních a prvcích používaných v jaderných elektrárnách, včetně několika ukázek jejich uplatnění v jaderné elektrárně.

Příspěvek nabízí základní přehled a popis soustav teplovzdušných systémů vytápění. Projektanty, pracovníky památkové péče a správce historických objektů pak seznamuje s riziky, které přináší provoz anebo naopak odstavení z provozu u dožilých systémů a zároveň předkládá možnost jejich oživení nebo alespoň částečného využití. Teplovzdušné systémy přitom nelze chápat jen jako zdroje vytápění, ale také větrání, či obecněji řízení vnitřního prostředí budovy.

Článek popisuje návrh a implementaci proporcionálně-integračně-derivačních (PID) regulátorů podélného proudění vzduchu při požáru v tunelovém komplexu Blanka. Pro šíření kouřové vlečky při požáru je zásadní rychlé dosažení a spolehlivé udržování potřebného směru a rychlosti podélného proudění vzduchu v tunelu. Tato požadovaná rychlost podélného proudění vzduchu se liší v různých úsecích tunelu vlivem podélného sklonu, změn příčného průřezu, přítomnosti vjezdových a výjezdových ramp a v neposlední řadě ve způsobu odvodu kouře. Požadovaná rychlost proudění vzduchu se mění také v čase. Nejprve jsou zohledněny potřeby evakuace osob a následně potřeby zasahujících jednotek integrovaného záchranného systému (IZS). Vzhledem k uvedeným skutečnostem by bylo časově velmi náročné naladit PID regulátor během komplexních zkoušek před otevřením tunelu, proto byl k naladění regulátoru použit simulační model, který výrazně ušetřil čas s laděním regulátoru. Na simulačním modelu bylo rovněž možné otestovat nestandardní situace během provozu tunelu, jako např. výpadky zařízení nezbytných pro řízení požárního větrání.

S příchodem nařízení Komise EU 2015/1189 o ekodesignu kotlů na tuhá paliva se začínají množit dotazy a nejasnosti ohledně přepočtu hodnot emisí a účinností, uváděných v protokolech ze zkušeben. Nařízení Komise EU zavádí nové hodnocení vlastností kotlů, a to sezónní účinnost a sezónní emise. Při výpočtu sezónní účinnosti je brána v potaz i spotřeba elektrické energie a případná výroba elektrické energie v kogeneračním kotli. V článku jsou uvedeny vzorce umožňující přepočet parametrů kotlů dle požadavků uvedeného nařízení a zároveň je uveden i vzorový příklad.

Příspěvek prezentuje výsledky měření aerodynamického hluku vznikajícího při nízkých rychlostech proudění vzduchu přes koncovou lopatkovou mříž. Srovnána je hlučnost lopatkové mříže a kruhových válců. Vzájemně porovnány a komentovány jsou výsledky ve formě relativních kmitočtových spekter a celkových hladin akustických výkonů.

Článek se zabývá simulační analýzou použití tepelných čerpadel pro přípravu teplé vody v bytových domech. V současnosti používaná tepelná čerpadla dosahují v těchto aplikacích topného faktoru 2,5. Byly provedeny matematické simulace s vícevýměníkovými tepelnými čerpadly. Pro simulace byl použit ověřený matematický model tepelného čerpadla s chladičem par a dochlazovačem. Tepelné čerpadlo s dochlazovačem dosahuje o 20 % vyššího sezónního topného faktoru SPF.

Článek se zabývá množstvím zabudované energie v soustavách solárních termických kolektorů. Hodnocení konkrétních soustav v českých klimatických podmínkách je ukázáno na příkladu soustavy instalované na rodinném domě a na netypické soustavě s dlouhodobou akumulací tepla. Ekonomické aspekty studovány nejsou, veškerá hodnocení se týkají energie. V článku byly zohledněny tři zdroje dat zabudovaných energií.

Článek přibližuje problematiku instalace pojistných ventilů u ohřívačů vody. Zanedbání podmínek instalace způsobuje často škody na instalovaném zařízení, nebo (jak je ukázáno v příspěvku) škodu na vodném a stočném v případě pojistného ventilu instalovaného v pojistné skupi ně ohřívače vody.