Číslo 5/2018

Článek se věnuje identifikaci termodynamických modelů budov, sloužících následně potřebám řídicích algoritmů. Popisuje problematiku jejich modelování a přístupy identifikace jejich parametrů. Je představen přístup k identifikaci modelu využívající dekompozice celkového problému na dílčí menší lokální podproblémy, který přináší lepší škálovatelnost s velikostí modelu. Lokální modely jsou nalezeny s využitím grey-box identifikace a koordinací sdílených parametrů je dosaženo globální konzistence. Na datech z pokročilého simulátoru budov je následně testována funkcionalita této metod y.

V předchozí části článku byl vyhodnocován provoz administrativní budovy Otevřená zahrada v Brně. Byl zjišťován uživatelský komfort, zpětná vazba od uživatelů a spotřeby energie budovy za téměř čtyři roky provozu. Bilanční měsíční výpočet potřeby energie na chlazení se významně rozcházel s naměřenými hodnotami. Z tohoto důvodu je v tomto článku podrobněji zkoumán provoz vnějších žaluzií jako aktivního prvku energetické bilance. Byl proveden experiment mapující používání žaluzií v čase a zpětně vyhodnocena možnost jejich zahrnutí do energetického modelu. Výsledky energetického modelu se zpřesněnými vstupy o provozu žaluzií však stále neodpovídají měřeným hodnotám a problematika si zaslouží detailnější rozbor.

Příspěvek posuzuje na základě numerických simulací varianty umístění otopného tělesa v rohové vytápěné místnosti se dvěma okny. Na rozdíl od dob minulých, kdy byla v takové místnosti doporučována instalace otopného tělesa pod každé okno, docházíme při zohlednění dnešních doporučených tepelně-technických vlastností stavebních konstrukcí k zajímavým závěrům.

První část článku představuje experimentální měření systému zpětného získávání tepla z odpadní vody tepelným čerpadlem. Je popsáno experimentální zařízení a návrh výměníku pro jímku odpadní vody. V závěru jsou uvedeny výsledky měřicích cyklů odběru tepla z odpadní jímky výparníkem tepelného čerpadla při současném ohřevu vody v zásobníkovém ohřívači. Topné faktory vyhodnocené z měření pro celý cyklus se pohybují okolo hodnoty 4,0.

Dostatečné a správně navržené větrání kuchyňských provozů je základním předpokladem k zajištění kvalitního vnitřního prostředí z hlediska teplotních a vlhkostních požadavků. Jde nejen o odvedení tvořící se páry a zamezení následného stékání zkondenzované vody, ale také o zajištění odvodu všech škodlivin vznikajících při vaření (vodní páry, aerosolů, případně spalin), pachů a tepla. Odvedením veškerých škodlivin z prostoru kuchyně se zamezuje tvorbě plísní a ostatních mikroorganismů, které by mohly negativně ovlivňovat hygienu prostředí i stavební konstrukce celého prostoru, a tím narušovat chod kuchyně. Článek popisuje návrh větrání kuchyní podle nového souboru norem ČSN EN 16282.

Článek pojednává o problematice odvodu tepla ze zařízení provozovaných v datových centrech. Oblast informačních a komunikačních technologií je v posledních desetiletích na vzestupu zájmu. Návrh a řešení odvodu tepla z těchto zařízení bude významnou výzvou v následujících letech pro řadu expertů pohybujících se v této oblasti.

Vnitřní vodovody představují riziko zejména pro mikrobiologickou kvalitu pitné vody. Projekt švýcarské Komise pro technologie a inovace ve spolupráci s dalšími subjekty z výzkumu i praxe přinesl některé nové poznatky o příčinách zhoršení kvality pitné vody v úseku vodovodu za domovní přípojkou a formuloval i možná preventivní opatření, která mohou zabránit těmto nega tivním vlivům.

Článek je třetí, závěrečnou statí případové studie, zabývající se zpracováním tématu modelování a optimalizace spolehlivosti systémů pro zásobování pitnou vodou v obci Žabeň s využitím nástrojů facility managementu. Na základě poznatků získaných v procesu modelování vodovodní sítě ve 2. části článku [6] následuje proces její optimalizace, která je chápána jako proces modifikace systémů zásobování vodou. Ta vede ke zvýšení efektivity provozu systému, zvýšení jeho spolehlivosti a minimalizaci poruchových stavů. Optimalizace je zde definována návrhem časového plánu obnovy vodovodu na modelovém území, která je založena na stavebně-technickém stavu vodovodu i jeho životnosti tak, aby byla splněna garance tr vale udržitelného rozvoje.