Číslo 5/2019

Na základě experimentálního testování tepelného čerpadla pro zpětné získávání tepla z odpadní vody byl vytvořen matematický model systému a byl simulován jeho denní provoz pro přípravu teplé vody při definovaných odběrových profilech v různých aplikacích. Pro použití v rodinném domě byl stanoven provozní topný faktor systému okolo hodnoty 2,7. Pro jiné zkoumané aplikace s většími odběry teplé vody nebo kontinuálním provozem se ukázala efektivita vyšší. Pro předehřev teplé vody bylo dosaženo topných faktorů systému přesahujících hodnotu 4,0.

Článek popisuje tepelný model fotovoltaického (FV) modulu. Pro tepelnou bilanci FV modulu a výpočet provozní teploty byly v simulační analýze použity různé formulace výpočtu součinitele přestupu tepla konvekcí vlivem větru. Výsledky výpočtu roční produkce elektrické energie byly vzájemně porovnány. Simulace okamžitého elektrického výkonu FV modulu při použití různých korelací se může lišit až o 15 %, na druhé straně je vliv na výpočet roční produkce potlačen a modely se liší do 5 %.

Obálka budovy je v kontinentálním klimatu tradičně hodnocena podle její tepelněizolační schopnosti. Vzhledem k tomu, že se tepelněizolační kvalita obálky budovy v posledních desetiletích značně zvýšila, představují solární tepelné zisky mnohem důležitější podíl v tepelné bilanci budovy, než tomu bylo v minulosti. Kvalita obálky budovy by mohla být posuzována i svou schopností vnášet do budovy solární tepelné zisky. Taková agregovaná tepelná charakteristika obálky budovy by měla sdružovat různé vlastnosti, jako je např. plocha zasklení v každé fasádě, propustnost zasklení pro solární energii, účinnost pevných stínicích překážek či skutečný provoz pohyblivých stínicích prvků. K popisu solárních tepelných zisků se v tomto článku používá náhradní horizontální účinná sběrná plocha, nazvaná plocha solární apertury obálky budovy. Je nejprve teoreticky definována, posléze se odvozuje způsob výpočtu z dostupných údajů o budově. V příspěvku jsou odvozeny přibližné přiměřené hodnoty měrné plochy solární apertury obálky kritické místnosti, které by pravděpodobně měly vést k výraznému snížení rizika jejího přehřívání.

V technickej praxi sa pri výpočte tepelného správania sa detailov okien alebo fasádnych systémov využíva ekvivalentný súčiniteľ tepelnej vodivosti vzduchu v uzavretých vzduchových medzerách. Týmto sa nahradzuje v jednotlivých dutinách vplyv sálania ich povrchov a prúdenia vzduchu úpravou súčiniteľa tepelnej vodivosti vzduchu v nich. Tento príspevok si kladie za cieľ porovnať výsledky modelovania týmto postupom a CFD modelu. Ako geometrický podklad slúžil zjednodušený detail priečnika fasádneho systému Schüco v kombinácii s izolačným trojsklom. Dutiny v priečniku sú modelované raz podľa uvedeného postupu a potom CFD modelom. Výsledky sú porovnávané s ohľadom na tepelnú priepustnosť detailu a na najnižšiu povrchovú teplotu.

Příspěvek se zaměřuje na měření předané tepelné energie pro mal é odběratele. Zabývá se porovnáním spotřeby naměřené nepřímou a náhradní metodou. Měřeny byly denní spotřeby odebraného tepla po dobu dvou let. Měření bylo provedeno u výměníkové stanice o výkonu cca 20 kW a na výsledcích měření se vyhodnocuje, která z metod je k tomuto účelu vhodnější.

Článek se zabývá vlivem útlumu teploty vnitřního vzduchu při přerušovaném vytápění na spotřebu energie a kvalitu vnitřního prostředí ve stávající kancelářské budově s elektrickým přímotopným vytápěním. Roční spotřeba elektrické energie na vytápění dosahuje prakticky poloviny celkové roční spotřeby elektrické energie pro budovu na všechny její činnosti a představuje tak velký potenciál úspor. Budova je standardně vytápěna po celý pracovní den na požadovanou teplotu vzduchu 21 °C a není nastaven žádný režim přerušovaného vytápění. Přerušované vytápění vlivem útlumu vnitřní teploty vzduchu mimo pracovní dobu by mělo přinést úsporu energie. Otázkou je, jaká bude úspora a jaké toto opatření bude mít důsledky pro provoz budovy. Provozní nastavení budovy a předpokládané chování budovy bylo nejprve ověřeno na simulačním modelu budovy. Na základě zjištěných předpokladů byla v objektu během ledna a února 2018 testována různá provozní nastavení systému vytá pění, která jsou popsána a vyhodnocena v č lánku.

Zkratka BIM je poslední dobou velmi častým tématem různých debat, objevuje se při zadávání veřejných i soukromých zakázek týkajících se výstavbových projektů, celá metodika je vychvalována i zatracována. Zkusme si však popsa t její význam a zamysleme se, jaký vliv může mít na budoucnost sta vebních zakázek.