Číslo 5/2021

Oxidu uhličitému je přisuzována hlavní role ve vysychání krajiny tím, že zvyšuje teplotu atmosféry a tato zvýšená teplota potom způsobuje rychlejší výpar. V médiích i vědeckých publikacích je zmiňováno, jak atmosféra z důvodu zvýšeného skleníkového efektu sálá vůči Zemi. Letní extrémy teplot jsou přičítány zvýšenému skleníkovému efektu atmosféry. Věda se zaměřuje na sledování zdrojů skleníkových plynů a způsobů jejich sekvestrace, tedy vázání a snižování jejich koncentrací v atmosféře. Energetické toky, přicházející a odražené sluneční (krátkovlnné) záření a tok tepla (dlouhovlnné záření) mezi povrchem Země, atmosférou a radiometrem, jsou měřítkem skleníkového efektu. Data byla zaznamenána v rámci kontinuálního měření na lokalitě Domanín u Třeboně, za jasných a oblačných dnů okolo letního a zimního slunovratu a několika dalších dnů vegetačního období. Na příkladech zhodnocení měření základních složek sluneční energie standardním net-radiometrem Kipp&Zonen CNR1 je ukázána zásadní role vodní páry a oblačnosti v energetické bilanci zemského povrchu, tj. příkonu slunečního záření a vyzařování tepla směrem do oblohy při stálé koncentraci CO2 v atmosféře.

V příspěvku jsou diskutovány výsledky výzkumů stěnového vytápění, které ukázaly, že umístění otopných ploch na vnitřní stěny má za následek nižší tepelné ztráty než umístění na stěny obvodového pláště a že stěnové vytápění může mít stejnou nebo lepší energetickou účinnost ve srovnání s podlahovým vytápěním nebo otopnými tělesy.

Článek se zabývá vlivem tepelných ztrát rozvodů dvoutrubkové protiproudé otopné soustavy s nuceným oběhem a s tím souvisejícím ochlazováním otopné vody v návrhovém stavu a následně v provozních stavech vyvolaných kvantitativní místní regulací. Na referenční otopné soustavě, kterou tvoří skupina tří otopných těles, jsou v důsledku kvantitativní místní regulace modelovány a porovnávány jednotlivé fyzikální parametry, a to při různých okrajových podmínkách. Matematická simulace prokázala zřejmé rozdíly jednotlivých parametrů otopné soustavy, pokud jsou/nejsou ve výpočtu zohledněny tepelné ztráty rozvodů. Ochlazování otopné vody v otopné soustavě, resp. nižší vstupní teplota otopné vody do otopných těles, než předpokládá standardní způsob návrhu, má vliv na pokles výkonu otopného tělesa, a tedy i na potenciální pokles vnitřní výpočtové teploty vytápěné místnosti. Tento problém může nastat jak v návrhovém stavu, tak i v provozních stavech kvantitativní regulace.

Eliminace tepelných mostů a tepelných vazeb je v projekční činnosti chápána jako významné opatření snižující tepelné ztráty objektu. Projekční činnost je jen jednou stránkou výstavby, druhou je vlastní realizace stavby, která obvykle probíhá s mnoha změnami. Tyto změny mohou výrazně ovlivnit ekonomiku provozu budovy a způsobit i závažné technické problémy. Příspěvek je věnován ekonomické stránce problematiky tepelné ochrany budov a na několika odlišných příkladech z praxe ukazuje možnosti ekonomického hodnocení chyb v tepelné obálce budovy. I přes rozdílnost jednotlivých zkoumaných příkladů se ukazuje, že téměř bezvýhradně správné řešení tepelné obálky budovy se ve výsledku projeví jako nejekonomičtější způsob provedení stavby. Naopak oprava stavby po její realizaci bývá velmi nákladná. I tak je však nutné případ od případu určit, zda bude levnější provést opra vu nebo akceptova t zvýšené náklad y na vytá pění.

V letním období se častěji než dříve vytvářejí několikadenní souvislé řady tropických dnů, v nichž denní maximum teploty venkovního vzduchu přesahuje 30 °C. Při posouzení letní tepelné stability obytných budov se doposud používá jednotný den pro celou Českou republiku s denní maximální teplotou 30 °C. Změna klimatických podmínek v posledních desetiletích vede k otázce, zda není potřeba takový jednoduchý přístup změnit. Cílem příspěvku je popsat jednoduchou použitelnou metodu pro zjištění parametrů modelového dne použitelného pro posouzení letní tepelné stability obytných budov. Zjištěné vztahy posléze umožní stanovit denní maximum a amplitudu kritického dne přímo z nadmořské výšky lokality, bez nutnosti analyzovat historické klimatické údaje.

Článek se zaměřuje na hluk a vibrace šířené od nejčastěji instalovaného typu tepelných čerpadel vzduch-voda do okolí a do stavebních konstrukcí. Z funkčního hlediska je téma omezeno na tepelná čerpadla s elektricky poháněnými a hermeticky uzavřenými scroll kompresory, protože se jedná o nejčastěji instalovaný typ tepelných čerpadel menších výkonů (do 50 kW). Příspěvek pokrývá jak téma ON/OFF regulace, tak i problematiku invertorových tepelných čerpadel. Řešena jsou pouze tepelná čerpadla instalovaná v exteriéru rodinných nebo bytových domů. Vzhledem k rozsahu bude téma tu věnováno několik samostatných článků.

Článek se zabývá zpřesněním návrhu rotorové lopatkové řady nízkotlakého osového ventilátoru aplikováním výsledků simulace proudění. Metodika návrhu vychází z poloempirických podkladů pro izolované profily. V případech rotorových řad s relativně vysokou hodnotou poměrné rozteče lopatek s/c = 2,5 až 10 již nelze užít podklady pro rovinné lopatkové mříže. Získané hodnoty přírůstku tlaku navržené lopatkové řady, resp. stupně metodou simulace proudění jsou o cca 20 až 35 % vyšší než návrhové. Proto zpřesněný návrh ventilátoru využívá iterační postup, aby bylo dosaženo zadání návrhu. V závěru jsou analyzovány výsledky návrhové studie rotorové řad y ventilátoru pro větrání o průměru 4,0 m s profily NACA 65. série.