Číslo 6/2021

Jedním z důležitých problémů budov v tropickém klimatu je přehřívání interiéru z důvodu nevhodné obálky budovy. V návrhu školní budovy v Zambii byly hodnoceny možné varianty střešních souvrství pro získání poznatků o jejich tepelném chování za reálných okrajových podmínek. Pro tento účel byl zbudován tepelně izolovaný experimentální objekt na střeše budovy univerzity ČVUT . Šest skladeb střešních souvrství může být měřeno současně během jednoho testovacího cyklu. Souvrství s plechovou střešní krytinou opatřené běžnou zinkovou povrchovou úpravou bylo vybráno jako referenční varianta. Následně byla tato varianta postupně modifikována změnou barvy střešní konstrukce, přidáním dodatečných vrstev nebo provětrávané vzduchové mezery. Rákosové rohože byly použity jako tepelná izolace, desky z nepálené hlíny sloužily jako tepelně akumulační vrstva. Celkově bylo testováno 18 variant střešních skladeb během třech cyklů měření (tří týdenní cykly, měření proběhlo mezi červnem až listopadem 2020). Bílá barva a provětrávaná vzduchová mezera se osvědčily jako nejúčinnější opatření pro redukci tepelných zisků skladbou střechy. Jedno střešní souvrství bylo nakonec vybráno pro použití na projektu školní budovy.

V roce 2020 byla metodou 3D tisku z betonové směsi vytvořena obytná socha PR VOK. Kromě uměleckého poslání slouží tento počin k ověření, jak a zda lze použít moderní technologie při budoucí výstavbě budov. Objekt je využíván pro krátkodobé ubytování veřejnosti v rekreačním resortu v Jižních Čechách a vedle toho v rámci výzkumných projektů je využíván pro experimenty pro sledování jeho chování za různých provozních stavů. Tento článek shrnuje výsledky holistického hodnocení kvality vnitřního prostředí, provedené certifikovanou metodikou HAIE Q. Metodika HAIE Q zohledňuje nejrůznější parametry budovy, aby zhodnotila současný stav a navrhla potenciální oblasti, které by šly zlepšit. Výsledky ukazují, že kvalita vnitřního prostředí je problém natolik komplexní, že na jeho celkové hodnocení nemá pouze metoda výstavby zásadní dopad.

Jedním z prvků zvyšujících energetickou účinnost budov jsou projekty související s jejich tepelnou modernizací. Akce související se snížením spotřeby energie budov by měly být ve vzájemném vztahu se zlepšením podmínek vnitřního prostředí. Chyby při provádění programu energetické účinnosti však mohou mít mimo jiné za následek zhoršení kvality vnitřního ovzduší a výskyt syndromu nemocných budov. Příspěvek prezentuje výsledky testů provedených v několika vzdělávacích budovách před a po tepelné modernizaci. Výzkum zahrnuje spotřebu energie na vytápění budovy a vybrané parametry vnitřního mikroklimatu. Tato analýza byla provedena za účelem posouzení dopadu opatření na úsporu energie na podmínky vnitřního mikroklimatu. Během výzkumu byly také pozorovány příznaky nesprávného fungování organismů uživatelů pokojů v budovách, které identifikovali při dlouhodobém pobytu v daném prostředí. Bylo zjištěno, že v mnoha případech není běžně používaná gravitační ventilace schopna zajistit správnou kvalitu vzduchu v místnostech a koncentrace oxidu uhličitého zaznamenaná ve zkoušených místnostech překračuje příslušné normy.

Článek se zabývá inovativním přístupem k izolacím rozvodů chladu, díky kterému se zamezí akumulaci vlhkosti v izolaci. To je možné použitím tepelné izolace s kapilárně vodivou tkaninou. Princip funkce je založen na kapilárním vedení vláknité skelné tkaniny, která slouží k odvedení zkondenzované vodní páry z povrchu chladného potrubí na vnější povrch izolace. Odtud se zkondenzovaná vodní pára odpařuje do okolního vzduchu. Izolační systém je takto schopen udržet své tepelněizolační vlastnosti po celou dobu životnosti izolace. Experimentální testování prokázalo, že tento typ izolace funguje u potrubí s povrchovou teplotou vyšší než 0 °C a pro okolní podmínky , které se běžně v praxi vyskytují.

Článek představuje výsledky simulační analýzy provozu zásobníkového ohřívače pro kombinovanou přípravu teplé vody a vytápění. Analýza byla provedena pro atypický koncept zapojení ohřívače. Pro účely simulační analýzy byl sestaven model řešeného systému v prostředí TRNSYS . Kvalita nastavení modelu ohřívače byla ověřena proti experimentálním datům od výrobce a následně byly provedeny zátěžové a provozní testy ohřívače.