Číslo 4/2024

Přenos kročejového zvuku v panelových bytových domech bývá častým důvodem stížností. Na nosnýchpanelech se mnohdy nacházejí pouze tenké podlahové nášlapné vrstvy, které mohou být jediným reventivním opatřením stropů z hlediska kročejové neprůzvučnosti. Rozdíl mezi použitím jednotlivých materiálů nášlapné vrstvy může být z akustického pohledu až překvapivě výrazný. Článek prezentuje sérii kontrolních měření v konkrétním panelovém bytovém domě. Jsou představena vyhovující, ale i zcela nevyhovující řešení.

Depozitáře jsou budovy, které slouží k dlouhodobému ukládání cenných ucelených sbírek za kontrolovaných stabilních podmínek prostředí. Příspěvek si klade otázku, do jaké míry lze udržet požadované podmínky vnitřního prostředí jen pasivními prostředky. Tepelně-vlhkostní chování modelového depozitáře je hodnoceno na základě dynamické tepelně-vlhkostní simulace pro klimatické podmínky odpovídající Praze. Přestože v simulaci bylo připuštěno sezónní kolísání teploty a relativní vlhkosti vnitřního vzduchu v relativně širokých intervalech mezi 18 až 25 °C, resp. 40 až 60 % relativní vlhkosti, požadované podmínky uvnitř modelového depozitáře nebylo možné zajistit výlučně pasivně, tj. vysokou tepelněizolační a akumulační schopností obálky budovy a její vysokou vzduchotěsností. Bylo zjištěno, že požadované podmínky uvnitř modelového depozitáře je možné udržet temperováním a zvlhčováním v chladných dnech, za předpokladu vysokého podílu oběhového vzduchu, při minimálním přívodu čerstvého venkovního vzduchu. Budova modelového depozitáře nepotřebovala chladit a odvlhčova t během teplejší části roku.

Článek popisuje citlivou rekonstrukci systému vytápění a chlazení architektonické památky v centru Prahy. pro vytápění a chlazení budovy byl zvolen energeticky úsporný VrV systém se zpětným získáváním energie s vodní smyčkou. jedná se o tepelná čerpadla voda-vzduch v třítrubkovém provedení umožňující zpětné získávání energie ve dvou stupních. první stupeň přečerpávání energie probíhá na chladivovém okruhu mezi vnitřními jednotkami, tj. vnitřní jednotky v režimu chlazení předávají energii jednotkám, které jsou v režimu vytápění. druhý stupeň zpětného využití energie probíhá na vodní smyčce mezi jednotlivými tepelnými čerpadly. jednotky, které jsou určeny pro obchodní plochy, zajišťují celoročně chlazení. získaná energie se odvádí do vodní smyčky. ohřátou vodu následně využívají tepelná čerpadla pro vytápění kancelářských prostor.

Článek popisuje postup návrhu vzduchového jednokanálového vícezónového klimatizačního systému s proměnným průtokem vzduchu (VAV systém). Cílem článku je představit detailněji tento netradiční klimatizační systém odborné veřejnosti a upozornit na některé problematické aspekty týkající se návrhu a následného provozu systému. V příspěvku jsou zohledněny praktické zkušenosti s projektováním a provozem systémů obdobného typu.

Cílem příspěvku je přiblížit vlastnosti jednotlivých podavačů pneumatických doprav, věnuje se hodnocení jejich energetické náročnosti a následnému porovnání. Porovnávané podavače se používají jako tlakové uzávěry pro pneumatickou dopravu ve vznosu. Jedná se o komorový podavač, rotační podavač, průtokový podavač, šnekový poda vač a ejektorový poda vač.

Využití sluneční energie k produkci obnovitelného tepla pro zásobování nízkoteplotní sítě centralizovaného zásobování teplem je porovnáno na dvou koncepcích solárních systémů, solární tepelné soustavě s plochými kolektory a systému kombinujícím fotovoltaické moduly a tepelná čerpadla vzduch-voda. Oba systémy jsou provozovány se sezónní akumulací tepla a je porovnána efektivita jak produkce tepla systémů, tak samotné sezónní akumulace tepla. Z prvních analýz vyplývá, že systém založený na tepelných čerpadlech napájených elektrickou energií pouze z fotovoltaiky vykazuje o cca 10 až 20 % vyšší produkci a dodávku tepla ze stejné zasta věné plochy kolektor y než solární tepelná soustava.