Číslo 5/2024

Článek se zabývá vnitřním prostředím vybrané budovy pro vzdělávání v letním období, a to z hlediska tepelné stability a možnosti snížení přehřívání vnitřních prostor využitím nočního větrání. V srpnu v letech 2022 a 2023 bylo provedeno experimentální měření teploty vnitřního vzduchu uvnitř společné chodby školy. Bylo zjištěno, že maximální denní teploty vnitřního vzduchu dosahují hodnot blížících se 40 °C. Ačkoli existují různé možnosti odstranění tohoto problému, u stávajících budov nemusí být řešení snadné. Článek ukazuje, že i jednoduchým opatřením, jako je noční větrání otevřenými okny, lze zlepšit stav vnitřního prostředí budov z hlediska teploty vnitřního vzduchu.

Pravidelné čištění vzduchotechniky v administrativních budovách a průmyslových halách by mělo být součástí údržby budov. Vzduchotechnika, o kterou není řádně pečováno, přináší určitá rizika. Příspěvek poukazuje na důležitost pravidelného čištění vzduchotechnických systémů, zejména vzhledem ke zvýšenému požárnímu riziku a syndromu nezdra vých budov.

Systémy technických zařízení budov mají významný vliv na spotřebu energie a značný potenciál pro úspory uplatněním efektivního řízení. Tradiční řízení často trpí různorodostí a nejednotností dat. Zavedení jednotného popisu dat využitím sémantického modelování a ontologií tento problém řeší. Sémantický popis zlepšuje interoperabilitu systémů, usnadňuje analýzy a vizualizace dat, podporuje automatickou detekci chyb a prediktivní údržbu. Článek představuje přehled ontologií, jako jsou Brick Schema, Project Haystack, Digital Buildings Project, a ukazuje praktický příklad implementace Brick Schema v systému technických zařízení budov.

Návrh komplikovaných častí kanalizačných systémov vo vysokých budovách (prevažne splaškových odpadových potrubí) je založený na výpočte tlakovej odolnosti zápachovej uzávierky a následnom hydraulickom posúdení. V dôsledku chýbajúcich noriem pre projektovanie je nutné výpočty realizovať na základe starších zahraničných výskumov, no pri výpočtoch vznikajú rôzne nejasnosti a niektoré metódy je veľmi ťažké overiť a dohľadať. Z toho dôvodu sa projektanti zdravotnotechnických inštalácií vyhýbajú hydraulickým posúdeniam a skôr siahajú po iných systémových riešeniach odpadových potrubí, ktoré sú síce investične náročnejšie, ale zároveň im odpadajú náročné hydraulické výpočty. Jednou z nejasností je práve aj zohľadňovanie odparovania vody pri výpočte tlakovej odolnosti zápachovej uzávierky. Príspevok sa zaoberá matematickou analýzou a experimentálnym meraním vhodnosti zohľadňovania odparovania vody zo zápachovej uzávierky a vplyvu na jej tlakovú odolnosť.

Článek popisuje vývoj nového typu lokální větrací jednotky se zpětným získáváním tepla pro použití v interiéru obytných budov z pohledu akustiky. Pozornost se zaměřuje na dodržení přípustných hodnot maximální hladiny akustického tlaku v obytném prostředí dle příslušných předpisů, zejména s ohledem na výskyt tónové složky hluku ve spektru zvuku větrací jednotky. Vývoj zařízení probíhal na čtyřech prototypech, u kterých byly postupně zkoušeny různé metody snižování hluku, od použití pohltivého materiálu pro výplň vzduchovodů, přes optimalizaci počtu lopatek ventilátorů v kombinaci se změnou otáček, využití hmotné izolace ke zvýšení neprůzvučnosti hlučných částí jednotky a odstranění výrobních nedostatků použitých ventilátorů až po využití nanomateriálů. Kromě klasických metod měření akustického tlaku byla pro přesnější identifikaci problému použita i FFT analýza, která přesně identifikovala příčiny tónového zvuku. Díky optimalizaci jednotlivých zkoušených typů bylo dosaženo nejen snížení hladiny akustického tlaku o 3,7 dB oproti pilotnímu prototypu (při 2000 ot/min), ale i odstranění tónové složky, což umožňuje provoz jednotky při vyšších limitech maximální hladiny akustického tlaku ve vnitřním obytném prostředí. Odstranění tónové složky hluku přispívá i ke zvýšenému akustickému komfortu z pohledu uživatelů.

Pro správnou funkci vodních sálavých panelů je důležitá rovnoměrná distribuce průtoku vody v registru paralelních trubek. Délky těchto trubek mohou dosahovat až 150 m, takže je velmi obtížné zkoumat provozní podmínky v laboratořích nebo na skutečných zařízeních. V souvislosti s tím se jako vhodnější postup pro analýzu proudění v systému paralelních trubek jeví CFD modelování a simulace. Příspěvek prezentuje model pro CFD simulaci proudění vody v registru trubek sálavého panelu, který využívá náhradu dlouhých úseků přímých trubek. Tato náhrada správně zohledňuje vliv tlakové ztráty v potrubí a zároveň není nutné pracovat s modelem trubek v plné délce. Výsledky získané simulacemi na modelových registrech zkrácených trubek byly validovány laboratorním měřením. Model byl použit k vyhodnocení rovnoměrnosti distribuce průtoku vod y v registrech trubek odpovídajících reáln ým zařízením.

Článek je prvním z dvoudílné série zabývající se vývojem prototypu vodního sálavého stropního panelu, který bude vyroben inovativní technologií 3D tisku betonu. Příspěvek stručně představuje přístupy experimentálního stanovení emisivity povrchů. Na praktickém příkladu jedenácti 3D tištěných betonových vzorků o různém materiálovém složení a různé povrchové úpravě je detailně popsáno stanovení emisivity metodou pyrometr – referenční kontaktní teploměr. Je popsána kalibrace použitých teplotních čidel, příprava měření a jeho vyhodnocení, včetně stanovení nejistot měření. Na základě provedeného měření byla vybrána nejvhodnější betonová směs pro 3D tisk obálky betonového sálavého panelu. Výsledky experimentální studie prezentované v tomto příspěvku budou využity v navazujícím článku, se zaměřením na počítačovou simulaci prototypu inova tivního sálavého panelu metodou CFD a stanovení jeho předpokládané sála vé účinnosti.

Článek představuje studii zaměřenou na analýzu potenciálu využití obnovitelného tepla v rámci projektu Cérka, jehož záměrem je revitalizace území nevyužívaného dolu Frenštát v Trojanovicích. V rámci úvodní studie v roce 2022 byly prověřovány zdroje tepla pouze na bázi obnovitelných zdrojů energie. V článku jsou představeny základní charakteristiky porovnávaných systémů včetně vyhodnocení ročního využití a předpokládané ceny tepla.