Číslo 1/2020

Příspěvek se týká otopných těles nevybavených ventilátory, která nejsou podlahovými konvektory. Nařízení (EU) č. 305/2011 o uvádění stavebních výrobků na trh v platném znění (CPR) nařizuje výrobci deklarovat vlastnosti výrobku přímo v prohlášení o vlastnostech. Co se týče tepelných výkonů jednotlivých vzorků v rámci typu (typové řady) nebo jednotlivých vzorků různých typů v rámci druhu, umožňuje CPR výrobci určit je jinak než sérií zkoušek mnoha vzorků podle normy EN 442-2:2014, na kterou odkazuje harmonizovaná norma EN 442-1:2014, například tzv. „zjednodušeným postupem“ dle kapitoly VI, článku 36, odstavce 1, bodu a). Názory na tuto otázku jsou značně rozdílné.

Navrhování a provozování otopných soustav s teplovodními kotli na spalování biomasy s akumulací by mělo být v 21. století samozřejmostí. Při rekonstrukcích stávajících otopných soustav ve starých zástavbách však bývá často problém s prostorem. Původní kotelny nebyly dimenzovány pro umístění akumulační nádrže. Při těchto rekonstrukcích se tak často řeší otázky kam, jak velkou, či zda vůbec akumulační nádrž umístit. Příspěvek rekapituluje normativní a legislativní povinnosti spojené s nutností akumulačního provozu zejména teplovodních kotlů na kusové dřevo a definuje minimální požada vky na velikost akumulační nádrže.

Článek poukazuje na nesoulad v technických normách ČS N 73 4201 a ČS N EN 15287-2 s ohledem na požadavky vyústění kouřovodu na fasádu domu. Popisuje požadavky jednotlivých norem a srovnává jednak jejich oprávněnost z pohledu použitelnosti v praxi, tak i hygienických požada vků.

Příspěvek popisuje způsob spolupráce topenářské firmy s dodavatelem systému řízení technického zařízení budovy. Upozorňuje na nejčastější body střetu a navrhuje jejich efektivní řešení. Samostatná část je věnována komunikativním měřičům energie a vodoměrům. Nekvalitní koordinace a sdílení informací mezi profesemi snižuje kvalitu díla, což se obvykle projeví na provozních nákladech. Přitom stačí málo a obě strany mohou ušetřit čas, peníze a starosti, zákazník pak získá dodá vku s významně vyšší hodnotou.

Článek pojednává o problematice průmyslové filtrace plynů, o rozdělení filtračních materiálů, jejich povrchových úpravách, způsobu regenerace, teplotních a chemických odolnostech s ohledem k jejich předpokládanému použití pro filtraci spalin u fluidního spalování biopaliv kyslíkem. Pro objektivnější posouzení výsledků hodnocení chemické odolnosti filtračních materiálů různých výrobců zavádějí autoři porovnávací metodu, založenou na hodnocení odolnosti ekvivalentní pětistupňovou bodovou stupnicí, kde se u jednotlivých stupňů předpokládá rovnoměrné rozdělení poklesu pevnosti v tahu od 0 do 100 %. S použitím této metody autoři hodnotí chemickou odolnost u základních syntetických filtračníc h materiálů.

Chráněné únikové cesty nebo částečně chráněné únikové cesty jsou prostory, které projektanti s oblibou využívají pro vedení hlavních rozvodů v patrech. V těchto prostorech musí být dle ČS N 73 0810:2016 izolace rozvodů provedena z nehořlavých izolačních materiálů, tedy s třídou reakce na oheň A1L nebo A2L. Článek rozebírá možnosti, jak tento požadavek splnit, případně jaké jsou možnosti v následné protipožární ochraně, jsou-li použity hořla vé izolační materiály.

Požadavky na požární bezpečnost stavebních objektů zaznamenávají v současné době významné změny. Důvodem jsou mimořádné události, ke kterým došlo v posledních letech, vznik nových technologií a s tím související výskyt dosud nepoznaných rizik. Rovněž revidovaná technická norma ČS N 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení z roku 2016 vyvolala potřebu změn většiny standardů tzv. kodexu norem požární bezpečnosti staveb. V některých případech se jedná o změny významné, v některých případech spíše drobné. Podstatné změny se týkají požárního větrání. Článek popisuje možný postup pro vytvoření kategorizace staveb s rozdílnými požadavky na úroveň požární bezpečnosti.

Článek popisuje jednotlivé aspekty návrhu sálavého chlazení pro průmyslové objekty. Zaměřuje se zejména na volně zavěšené sálavé panely podle EN 14037-1. V úvodu je rešerše trhu v České republice, dále jsou zmíněny jednotlivé parametry ovlivňující chladicí výkon jako výška místnosti nebo riziko kondenzace a na závěr jsou navrženy na základě vlastního matematicko-fyzikálního modelu korekční faktory pro větší výšky zavěšení v závislosti na výškovém teplotním gradientu vzduchu. Například při instalaci panelů do výšky 14 m je při výškovém teplotním gradientu 0,5 K/m možné do návrhu uvažovat celkový chladicí výkon až o 40 % vyšší než tabulkový .

Zvýšená pozornost věnovaná užití energie v budovách je trend, který lze pozorovat ve vývoji stavebnictví již od 80. let minulého století. Tento trend se v různ ých obdobích, převážně v souvislosti se změnami cen energie, zvýrazňuje a následně potlačuje, nicméně se jedná o dlouhodobý, víceméně kontinuální proces. Dopad této regulace by měl být v prvé řadě na splnění primárního záměru, tzn. na snížení spotřeby tepla a elektřiny v budovách, důsledky se však projevují i v dalších funkcích budovy, a to především v oblasti kvality vnitřního prostředí, která je s užitím energie bezprostředně svázána.